Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Voda na palubě Kursku se zakalila, záchranáři končí

  15:01aktualizováno  15:01
Desetidenní operace záchranářů, kteří se pokoušeli poskytnout pomoc 118 námořníkům ponorky Kursk, skončila. Norští potápěči, kterým se podařilo zdolat dva poklopy nouzového východu a proniknout až do ponorky, jednoznačně vyloučili, že by někdo z posádky ještě mohl být naživu. Voda na palubě vraku se navíc zakalila a brání tak průzkumu kamerou.

KURSK - drama v hlubinách

Co potopilo nejmodernější ruskou ponorku? Rusko v neděli 20. srpna přistoupilo na tři scénáře katastrofy, zde najdete jejich popis
Kursk Ruskem otřásl, Putin se dojímá Na Putina poprvé útočí média, své mlčení napravuje emotivním projevem (20. srpna).
Povaha námořníků je mnohem důležitější než perfektní vyškolení Odborníci popisují pocity námořníků čekajících na pomoc
Životy námořníků závisí na politických rozhodnutích Analýza BBC, která rozebírá způsob, jakým Rusko požádalo o zahraniční pomoc
Proč se do LR5 vkládalo tolik nadějí Britským záchranářům byly dávány větší šance než Rusům (20. srpna)
Murmansk se teď modlí, příbuzní tápou ve tmě Nálada v přístavu, příbuzní nemohou o svých synech získat informace
Ruské ponorky měly již v minulosti mnoho problémů Obsahuje přehled nehod ruských (sovětských) ponorek od roku 1980

Rusko oficiálně požádalo Nory o pomoc s vyzvednutím těl všech 118 mrtvých námořníků. Zároveň hledá sponzora, který by zaplatil vytažení ponorky z moře.

Odborníci se obávají toho, že vrak se zbraněmi ponechaný napospas slané vodě by rychle zkorodoval a vyplavily by se z něj všechny nebezpečné látky, které jsou na palubě.

Zjištění potápěčů, tedy že celý Kursk je zaplaven a že nikdo nepřežil, potvrdil náčelník štábu Severní flotily Michail Mocak s tím, že oficiálně oznámil, že ruské námořnictvo považuje celou posádku za mrtvou.

Je to vůbec první prohlášení ruského činitele potvrzující, že není naděje, že by na palubě Kursku zůstal ještě někdo živý.

Záchranáři zdolali vnější i vnitřní poklop nouzového východu
Norští potápěči v poledne v pondělí 21. sprna odstranili poslední překážku na cestě do ponorky Kursk, vnitřní poklop nouzového východu, který vede do poslední, deváté sekce na samém konci ponorky, do níž se vkládalo nejvíc nadějí.

Potápěči se domnívali, že v deváté sekci bude vzduchová kapsa, v níž by ještě mohl někdo přežít. Nakonec se ale ukázalo, že tato jediná z venku přístupná komora, je zatopena. Záchranáři ovšem nevylučují, že uvnitř ponorky mohou být vzduchové kapsy, upozornili však, že z hlubších částí plavidla není možné nikoho vyprostit. 

Naděje na záchranu lidských životů tak definitivně vyhasla.

"Uvnitř je jen voda, velitel záchranných operací je přesvědčen, že nikdo nepřežil," řekl mluvčí norských ozbrojených sil.

I pod vnějším poklopem byla voda
Nejprve Norové odstranili vnější poklop nouzového východu. Pracovali na něm plných 16 hodin od neděle 20. srpna.

Potápěči byli vybaveni kamerami, aby mohli natáčet svou práci, a udržovali s hladinou rádiové spojení.

Na lodi nepřetržitě pracovali nástrojáři, kteří v dílně přímo na palubě vyráběli potřebné atypické nástroje.

Potápěčů bylo celkem dvanáct, v práci pod hladinou se střídali po třech. Zbylých devět čekalo v kompresorové kabině, která jim pomáhala přizpůsobit se tlaku na mořském dnu, což spořilo čas nutný pro dekompresi. 

Pod vnějším poklopem, který potápěči uvolnili v pondělí 21. srpna v 7:45 našeho času, byla jen voda. Norové se domnívali, že tam natekla při marném pokusu jednoho z námořníků o útěk. Jeho tělo však ve zhruba dvoumetrovém prostoru mezi vnitřním a vnějším poklopem nenašli.

Poté přistoupili k otevření vnitřního poklopu. Na něm pracovali další zhruba čtyři hodiny. Pod vodou se tak jejich směny střídaly už téměř 20 hodin.

Potápěči se na cestu do ponorky předem připravovali
V neděli odletěli dva norští potápěči na ruskou námořní základnu, aby si tam prohlédli ponorku podobnou havarovanému Kursku. Velitel norských hlubinných potápěčů kontradmirál Einar Skorgen řekl, že dvojici bude nejprve předvedeno, co se nachází za vnitřním poklopem únikového průlezu. To by mělo záchranářům pomoci co nejlépe naplánovat vstup do útrob ponorky.

"Velitel ruské Severní flotily vzal naše dva potápěče - specialisty na souš, aby jim tam na obdobném podvodním plavidle ukázal, jak přesně vnitřní poklop funguje," sdělil Skorgen.

Je ironií osudu, že jedinou pomoc havarované ponorce a uvězněným ruským vojákům představují právě záchranné týmy členských zemí NATO - Norska a Británie. Ruské útočné plavidlo Kursk bylo určeno především k ničení letadel západní vojenské aliance.

Britská miniponorka LR5 nakonec nebyla nasazena
V devět hodin dopoledne se záchranáři dohodli na tom, že pro další práce nepoužijí britskou miniponorku LR5. Její nasazení komplikovalo především poškození nouzového východu, který neumožňoval dokonalé spojení obou plavidel.

Průzkum vraku nekončí
Průzkum vraku by měl pokračovat až do chvíle, kdy ho ukončí ruská strana. "Toto rozhodnutí nemůžeme učinit my, je to na ruské straně, ale v této chvíli je účelné ho zastavit," prohlásil šéf norské záchranné mise kontradmirál Einar Skorgen.

Do ponorky bude přesto, že záchranné práce skončily, spuštěna dálkově ovládaná kamera. Radiace uvnitř ponorky je podle měření potápěčů v normě.

Snažilo se Rusko udělat pro záchranu námořníků vše, co mohlo?
Hlasujte v ANKETĚ.

Kursk už naději nemá, řekl v sobotu 19. srpna náčelník flotily
Norští záchranáři se odhodlali k akci, i když těsně před jejich příjezdem viceadmirál ruského námořnictva a náčelník Severní flotily Michail Mocak v televizi vystoupil s oznámením, které bylo vlastně nekrologem stoosmnáctičlenné posádky.

Mocak řekl, že naděje na to, že na palubě ztroskotaného Kursku je někdo živý, už není. "Pokud je nějaká naděje, pak jen zcela teoretická. Je to největší katastrofa ruského námořnictva," řekl Mocak. 

"Ve skutečnosti jsme již překročili kritický bod přežití, který jsme podle našich pravidel pro posádku stanovili," řekl Mocak.

Základní údaje o havárii

Nejmodernější ruská ponorka Kursk havarovala v sobotu 12. srpna. Z dosud nejasných příčin byl protržen její plášť, byla zatopena a bezvládně klesla ke dnu 107 metrů pod hladinu, kde nyní leží na boku, nakloněna v úhlu 60 stupňů. Na palubě je 118 lidí, mezi nimiž je i 12 vysokých důstojníků. Místo neštěstí se nachází v Barentsově moři asi 80 kilometrů od pobřeží poloostrova Kola, zhruba 280 kilometrů severovýchodně od ruského přístavu Murmansk.

"Těžko se mi to říká, ale budeme velice pravděpodobně nuceni říci, že naše nejhorší očekávání se splnilo."

Ve svém prohlášení dále poprvé od havárie Kursku přiznal, že velká část posádky pravděpodobně zahynula bezprostředně po nehodě.

Řekl, že trup je narušený od přídě až ke kapitánskému můstku a že v době nehody se pravděpodobně velká část posádky nacházela právě v přední části plavidla, které se v mžiku zaplavilo vodou (více o příčinách nehody ZDE).

Ruští záchranáři neměli potřebné vybavení k záchranné akci  
Pokusy ruských záchranářů spojit záchrannou kabinu s havarovanou a potopenou jadernou ponorkou Kursk byly podle odborníků neúspěšné také proto, že jejich vybavení neodpovídalo špatnému počasí a velkému úhlu, pod jakým vrak na dně Barentsova moře leží.

Přestože záchranné komory byly na dlouhém laně spouštěny prakticky bez ustání, silný proud rozkýval lano natolik, že nebylo možné kabiny přesně zaměřit. Na trupu velmi nakloněné ponorky je také krajně obtížné kabinu udržet tak, aby mohla zaklesnou na výstupní otvor.

Teprve v pátek 18. srpna se ruským záchranářům podařilo se Kursku kabinou dotknout. Umožnilo to lepší počasí. Moře je nyní klidné, počasí se výrazně zlepšilo.Na místě neštěstí je 22 plavidel.

Málo času, málo vzduchu
Britové se okamžitě po žádosti Ruska o pomoc vydali na cestu. To bylo ve středu 16. srpna. Britské přepravní letadlo se speciální záchrannou ponorkou odletělo z Prestwicku ve Skotsku. Dopravilo ponorku do Norska, kde ji naložili na loď, která okamžitě vyrazila na pomoc Kursku. Byl čtvrtek 17. srpna. Jen samotná plavba této lodi však trvala dva dny, tedy do soboty 19. srpna.

Samotný velitel záchranné operace admirál Vladimir Kurojedov však upozorňoval, že naděje na přežití námořníků pravděpodobně končí v pátek. "Zachováváme si naději na pozitivní výsledek do pátku 18. srpna," řekl doslova.

Parametry ponorky KURSK 

* nejmodernější ruská ponorka, typu 949 Antěj (ruská terminologie) výrobní řady  Oskar II ( termín NATO)
* délka: 155 metrů
* váha: 14 tisíc tun
* výtlak: 24 tisíc tun
* pod vodou může zůstat 120 až 180 dní
* výzbroj jaderná: 24 jaderných torpéd
* výzbroj konvenční: 28 řízených torpéd
* rychlost: 28 uzlů
* uzpůsobena pro bojové akce do hloubky 500 metrů
* v provozu od roku 1994
* na palubě dva hnací jaderné reaktory
* Ruská armáda má osm ponorek tohoto typu ve výzbroji

Jmenný seznam posádky prodal za 18 tisíc rublů
Přestože admiralita odmítá zveřejnění seznamu členů posádky Kurska se zdůvodněním, že je na to příliš brzo, deník Komsomolskaja pravda ho otiskl. Podplatila vysokého důstojníka ruského námořnictva 18 tisíc rubly, to je zhruba 25 000 korun.

Podle zástupce šéfredaktora listu Večernyj Murmansk Viktora Chabarova je na palubě potopené jaderné ponorky 12 vysokých důstojníků.

Mluvčí ruského námořnictva Igor Dygalo potvrdil zprávy, že na palubě Kurska jsou prominentní vysocí důstojníci. "V námořnictvu je to tradice - rozmísťovat na plavidla účastnící se vojenského cvičení zástupce různých jednotek," řekl Digalo.

Kursk mlčí. Mlčel od začátku?
Americká zpravodajská služba potvrdila, že Kursk nejeví žádné známky života.

V oblasti, kde se Kursk potopil, operovaly v době neštěstí dvě americké ponorky, které výbuch zaregistrovaly, a plavidlo amerického vojenského námořnictva Loyal, shromažďující akustická data z mořských hlubin ze vzdálenosti několika set kilometrů.

Američané však nemohli potvrdit slova mluvčího Severní flotily Igora Babenka, podle něhož námořníci komunikovali se záchranáři až do středečního rána, a to morseovou abecedou vyťukávanou do pláště plavidla.

Barentsovo moře se nachází nad Skandinávií. Ruská jaderná ponorka Kursk leží na mořském dně asi 80 kilometrů od pobřeží poloostrova Kola, zhruba 280 kilometrů severovýchodně od ruského přístavu Murmansk, 14. srpna 2000.

Archivní snímek ponorky Kursk.

Archivní snímek ponorky Kursk. Po havárii byly oba hnací reaktory zastaveny. Posádka pravděpodobně trpí nedostatkem kyslíku.

Archivní snímek ponorky stejné třídy jako je Kursk.

Stařenky zapalují svíčky v Katedrále svatého Mikuláše v Murmansku po dvou neúspěšných pokusech na záchranu více než stovky námořníků uvězněných v ponorce na dně Barentsova moře (16. srpna 2000).

Stařenky zapalují svíčky v Katedrále svatého Mikuláše v Murmansku po dvou neúspěšných pokusech na záchranu více než stovky námořníků uvězněných v ponorce na dně Barentsova moře (16. srpna 2000).

Archivní snímek záchranné miniponorky LR5, kterou nabídli britští experti svým ruským kolegům k záchraně 118 ruských námořníků uvězněných v jaderné ponorce Kursk na mořském dně v Barentsově moři (17. srpna 2000).

Vojáci vykládají britskou záchrannou miniponorku LR5 na letišti v norském Treondheimu. Miniponorka se pokusí zachránit uvězněnou posádku ruské ponorky Kursk (17. srpna 2000)

Britská záchranná miniponorka LR5 se 17.srpna v noci vydala na palubě norské lodi Normand Pioneer na 50 hodinovou plavbu z norského přístavu Trondheim na záchranu posádky ruské jaderné ponorky Kursk uvězněné na dně Barentsova moře (18. srpna 2000).

Jeřáby na ruské záchranné lodi Rudněckij vytahují na palubu hloubkovou kabinu za účelem dobití baterií asi 500 metrů od místa, kde je v Barentsově moři ve více než stometrové hloubce uvězněna posádka ruské jaderné ponorky Kursk. (18. srpna 2000)

Snímek části posádky ponorky Kursk pořízený v květnu 2000 při slavnostním nástupu.

Matka jednoho z námořníků se modlí za syna před moskevským Chrámem Krista spasitele, 20. srpna 2000.

Norský potápěč Paul Stefan Dinessen zavírá dveře dekompresní komory, která potápěčům pomáhá přizpůsobit se podmínkám, jaké panují v hloubce 107 metrů pod vodou, 20. srpna 2000.

Dva z norských potápěčů zkoušejí dýchací přístroje na lavičce dekompresní komory, 20. srpna 2000.

Poškozený únikový východ, který se pokouší otevřít ručně potapěči, 20. srpna 15:00 hod

Matka jednoho z námořníků, kteří zůstali na palubě potopené ponorky Kursk křičí na ruského vicepremiéra, 20. srpna 2000.

Matka jednoho z námořníků, kteří zůstali na palubě ponorky Kursk, pláče na břehu moře v přístavu Murmansk, 20. sarpna 2000.

Takto má vypadat spojení Kursku s britskou záchrannou ponorkou LR5 (převzato z ruské státní televite RTR), 20. srpna 2000.

Ruští námořnící si na ponorce stejné třídy jako Kursk prohlížejí vnější poklop únikové sekce. Z fotografie je patrné, že poklop se nachází na samém konci ponorky, 20. sprna 2000.

Norští potápěči odstraňují vnější poklop únikové sekce Kursku, 21. srpna.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Chilský básník Pablo Neruda získal v roce 1971 Nobelovu cenu za literaturu
Básník Pablo Neruda nezemřel na rakovinu, spekuluje se o vraždě

Chilský básník Pablo Neruda nezemřel na rakovinu, jak je uvedeno v úmrtním listu. Oznámil to podle agentury AFP mezinárodní tým expertů. Zatím však neodhalil...  celý článek

Barcelona protestuje proti uvěznění dvou separatistických lídrů a rozhodnutí...
Madrid přebere vládu nad Katalánskem. Sesadí Puigdemonta a vyhlásí volby

Španělská vláda omezí katalánskou autonomii. Sesadí tamní vládu a ve vzpurném regionu uspořádá volby, oznámil španělský premiér Mariano Rajoy. Návrh musí ještě...  celý článek

Bohuslav Sobotka sleduje vystoupení předsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka před...
Rána tradičním stranám, vzestup českého Trumpa, hodnotí svět české volby

Výsledek voleb v České republice jsou velkou ranou tradičním stranám, píší světové tiskové agentury. Reuters se pozastavuje nad neschopností ČSSD zúročit...  celý článek

Avokádové quacamole
Avokádové quacamole

Rychlovka, kterou zvládne a miluje každý.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.