Ruská strana podávala od začátku rozporuplné informace.
Ruští představitelé nejprve tvrdili, že se Kursk srazil s jinou ponorkou, poté naznačili, že by mohla narazit na hlubinnou minu z dob druhé světové války, poté se opět vrátili k teorii srážky tím, že předpokládali srážku s ledoborcem.
Z videozáběrů potápěčů zřejmé, že na palubě došlo k obrovskému výbuchu.
Možné jsou v zásadě tři hlavní scénáře. Rsuko poprvé od neděle 20. srpna žádný z nich nevylučuje. Všechny nyní počítají s následným výbuchem na palubě ponorky a s tím, že většina posádky zahynula v prvních minutách havárie.
Prvních 6 sektorů ponorky bylo zaplaveno téměř ihned. Ihned zemřeli všichni, kteří se v nich nacházeli, ihned zemřeli rovněž všichni na kapitánském můstku. Nezaplavené zůstávají pouze zadní sekce číslo 7 - 9.
1. Varianta srážka - výbuch
Ruská vládní komise, která v čele s vicepremiérem Iljou Klebanovem katastrofu vyšetřuje, ve svém oficiálním stanoviskuze soboty 19. srpna, potvrzuje, že na palubě došlo k výbuchu.
Tento výbuch však nepovažuje za prvotní příčiny katastrofy, po které se stále pátrá. Admiralita se stále kloní k tomu, že Kursk do něčeho narazil.
"Není pochyb, že uvnitř ponorky došlo k mohutné explozi ... výbuch způsobil destrukci, ale přitom fakticky zlikvidoval prvotní příčinu katastrofy, která zatím nebyla určena," řekl po zasedání komise její člen a gubernátor Murmanské oblasti Jurij Jevdokimov.
Ponorka narazila do velkého těžkého předmětu, nejméně o váze 8 tisíc tun či většího.
Vznikla obrovská trhlina v plavidle. Ponorka se silně naklonila a z hloubky 20 metrů klesla na dno. Při nárazu pak utrpěla další úder.
Náraz zároveň inicioval výbuch na palubě. Podle ruské admirality došlo na palubě Kursku k detonaci až po pádu na dno.
Slabina varianty náraz - výbuch
Je jen málo pravděpodobné, že by Kursk mohl narazit do tak velkého plavidla. Havaroval při cvičení ruského námořnictva, oblast byla uzavřena. Tak velké plavidlo by muselo být patrné například na radarech amerických ponorek, které cvičení ze vzdálenosti 400 kilometrů pozorovali či na radarech Norů.
2. Varianta výbuch - výbuch
Američtí experti se podle zvuků dvou explozí, které zaznamenali, spíše přiklánějí k výbuchu na palubě ponorky, který lavinovitým efektem inicioval druhou, silnou detonaci.
V oblasti, kde se Kursk potopil, operovaly v době neštěstí dvě americké ponorky, které výbuch zaregistrovaly, a plavidlo amerického vojenského námořnictva Loyal, shromažďující akustická data z mořských hlubin ze vzdálenosti několika set kilometrů.
Existenci výbuchů potvrzují i Norští seizmologové. Výbuchy dosáhly intenzity jako detonace jedné až dvou tun trinitrotoluenu.
Norský institut geofyziky a seizmologie NORSAR odhaduje, že tato detonace vyvolá ráz odpovídající 3,5 stupně Richterovy škály.
K největšímu výbuchu došlo v sobotu v půl desáté ráno našeho času. Následoval po dvou minutách a 15 vteřinách po menší explozi. Intenzita rázu první detonace odpovídala 1,5 stupni Richterovy škály.
Slabina varianty výbuch - výbuch
Stále nevíme, co by případné exploze přímo na palubě mohlo způsobit.
3. Varianta mina - výbuch
Shodná s první variantou, velký objekt ve vlnách Barentsova moře nahrazuje mina z dob druhé světové války. Silný ráz vyvolaný výbuchem poškodil plášť ponorky a inicioval výbuch na palubě. Tuto verzi, podobně jako první, považuje za pravděpodonou jen ruská admiralita.
 Archivní snímek ponorky Kursk. |
