Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vláda selhala, kritizoval Paroubek výjimku. A Fischer začal soptit

  14:25aktualizováno  15:03
Metodu cukru a biče zvolil předseda ČSSD Paroubek při hodnocení vyjednané lisabonské výjimky. Vládu nejprve ocenil, že prezidentův požadavek vyjednala, a pak ji začal cupovat. Nelíbí se mu, že pro Česko nebude platit celá Listina základních práv EU. Navíc se obává, že v mezidobí, než výjimka vstoupí v platnost, může dojít k prolomení dekretů prezidenta Beneše. Premiér Fischer se proti kritice ostře ohradil.

Jan Fischer | foto: René VolfíkČTK

Českou výjimku z Lisabonské smlouvy schválil ve čtvrtek summit EU. Podobně jako v Polsku a Británii zde nebude Listina základních práv EU platit. - více o summitu čtěte zde

To se ale nelíbí nejsilnější opoziční straně, která chtěla pouze záruku, že nemohou být prolomeny Benešovy dekrety. "Na jedné straně oceňujeme, že se vláda České republiky snažila tento požadavek vyřešit, ovšem zvolila nepříliš šťastnou cestu," prohlásil šéf sociální demokracie Jiří Paroubek.

Dokument: vyjednaná česká výjimka

Jak zní upravený text Listiny základních práv EU

Vláda podle něj ale místo prosazení pouhé výjimky, pokud jde o možnost retroaktivity Charty základních práv EU na oblast majetkových práv, přistoupila na "jen těžko přijatelnou konstrukci vyloučení celého souhrnu zejména rozsáhlých sociálních práv nové generace".

Tím podle Paroubka výrazně ochudila české občany o různé výhody, které Charta obsahuje. Češi se například nebudou moci odvolávat k Evropskému soudnímu dvoru.

Podle právníka a tajemníka ústavní komise Senátu Jana Kysely se ale Češi na soud obracet mohou. "Jelikož však není úplně zřejmé, k čemu vlastně Listina základních práv slouží, nemusí to v praxi znamenat nic mimořádného," řekl iDNES.cz.

Vláda neselhala, halasil rozhořčený Fischer

Premiér Jan Fischer se proti Paroubkově kritice ostře ohradil. Pokud bychom šli do jednání s tím, že výjimku omezíme jen na Benešovy dekrety, pak bychom Lisabonskou smlouvu pohřbili, vzkázal Fischer.

"Vláda neselhala," ohradil se velmi zvučným hlasem Fischer. Bylo na něm patrné zklamání či rozhořčení z vyjádření sociálních demokratů. Podle premiéra Paroubek a spol. dobře věděli, s čím česká delegace do Bruselu jela, žádnou výtku však od nich neslyšel. Jediní, kdo se na něj v této věci obrátili, byli odboráři. - o reakcích odborářů a dalších českých politiků na vyjednanou výjimku čtěte více zde

ČSSD prostřednictvím ministra zahraničí o svých výhradách vládu včas informovala, tvrdí však Paroubek. Ten naopak ocenil slovenského premiéra Roberta Fica, že otázku dekretů řešil "rozumným a dostatečným" způsobem.

Ať se Klaus k Lisabonu zaváže krví

Co píše světový tisk o české výjimce k Lisabonu

Podle Paroubka navíc hrozí, že pokud platnost výjimky nastane až s přistoupením Chorvatska, žaloby sudetských Němců, kterým měla výjimka zabránit, mohou proběhnout.

"Pokud tady hrozí něco jako prolomení Benešových dekretů, tak samozřejmě může hrozit teoreticky v tom období dvou tří let, kdy dojde k ratifikaci v celé Evropské unii," řekl Paroubek. Osobně si ale myslí, že nic takového nakonec nenastane.

"Spojení výhrady s přístupovou smlouvou s Chorvatskem zvyšuje šanci na přijetí výjimky, ledaže by se přijetí Chorvatska v členských státech stalo kontroverzním," myslí si právník Kysela.

"Při samostatné ratifikaci změny ´britsko-polského´ protokolu by mohlo, paradoxně, dojít k problémům v České republice, protože se nezdá, že výjimka z Listiny základních práv byla přáním vlády či komor Parlamentu. Takže by vlastně nemusela projít českým parlamentem," dodal také.

Právníci: Výjimka občany neznevýhodňuje

Podle Jiřího Zemánka z pražské právnické fakulty je výjimka z Listiny z právního hlediska nadbytečná, protože jen opakuje to, co už Listina obsahuje. Text výjimky vlastně jen zpřesňuje interpretaci listiny, míní odborník.

"Obsah výjimek pro Polsko a Velkou Británii podle protokolu číslo sedm k Lisabonské smlouvě je pouhým interpretačním porozuměním Listiny základních práv opakujícím, co už sama stanoví," uvedl Zemánek.

"Listina je dokument, který má být měřítkem činností EU a pro členské státy bude relevantní pouze tam, kde budou jednat v mezích působnosti unie. Výjimka pak tuto skutečnost jen opakuje, byť jinými, mnohem výstižnějšími slovy. Nepřináší tedy nic navíc, ale také nic nebere," řekl ČTK právník z brněnské Masarykovy univerzity David Sehnálek.

Z pohledu právníka

Co si o výjimce pro Česko myslí Jan Kysela

Nekoupilo Česko zajíce v pytli, když se spokojilo s výjimkou, která je součástí dokumentu, který dosud nebyl ratifikován (protože bude součástí až smlouvy o přistoupení Chorvatska k EU) a není jistota, že ve všech zemích nakonec ratifikován bude?

Pakliže by to byla opravdu politická reprezentace Česká republika (především vláda), který by o výjimku stála, stala by se od počátku součástí příslušného protokolu, takže ratifikací Lisabonské smlouvy všemi členskými státy a jejím vstupem v platnost by byla účinná i výjimka. Jelikož se však postupovalo zcela nestandardně, tedy požadavky na podobu smluvního textu nezazněly během jeho sjednávání, nýbrž až během ratifikačního procesu, kdy se stabilizovaný text pouze přijímá, nebo nepřijímá, nelze se takovému výsledku divit.

Mohou se na Listinu odvolávat například sudetští Němci a zavalit evropský soud žalobami, když výjimka bude platit až v době přistoupení Chorvatska, tedy za dva tři roky?

Fyzické osoby nemají k Evropskému soudnímu dvoru snadný přístup, k jejich při se Soud vyslovuje v zásadě jen skrze řízení o tzv. předběžné otázce, kterou ovšem pokládají soudy členských států. V zásadě by to tedy musel být český soud, jemuž by byla podána žaloba, který by položil Evropskému soudnímu dvoru otázku, je-li v konkrétním řízení střet mezi českým a evropským právem.
Lisabonská smlouva krom jiného nezavádí žádnou "evropskou ústavní stížnost", na základě níž by se mohl někdo, kdo tvrdí, že bylo zasaženo do jeho práva plynoucího z Listiny práv, obracet na Evropský soudní dvůr. Spíše by před domácími soudy používal Listinu jako argument, například by jejím prostřednictvím upřesňoval význam domácího katalogu práv. Jak se budou soudy členských států k Listině základních práv chovat, však nevíme. 

Jak hodnotíte fakt, že se Charta základních práv nebude na Česko vztahovat? Co to pro české občany bude znamenat a jakých případů by se to týkalo?

Pokud čtu navrženou změnu protokolu správně, není pravda, že se Listina základních práv nebude na Českou republiku vztahovat (to samé Velká Británie a Polsko). Zdůrazňuje se jen, že Listinu základních práv je třeba interpretovat prismatem národních právních řádů příslušných států, tedy že v zásadě stanovuje to, co už máme.
Zvláštní důraz se v protokolu nicméně klade na sociální práva, která nemají být soudně vymahatelná, pokud nejsou současně garantována v příslušném členském státě. Z hlediska České republiky to znamená zásadně domáhání se sociálních práv v mezích zákonů provádějících jednotlivá ustanovení domácí Listiny základních práv a svobod.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Slavící hejtman Martin Půta.
Nechci sedět na dvou židlích, říká hejtman Půta. Místa ve sněmovně se vzdá

Od voličů v Libereckém kraji dostal téměř čtyři a půl tisíce hlasů. Ze sedmnáctého, posledního místa kandidátky Starostů a nezávislých se tak hejtman Martin...  celý článek

Politici přicházejí na povolební vyjednávání do Poslanecké sněmovny (22. října...
Babiš oťukává partnery. Přijal komunisty a Švejnara, Gazdík mu řekl ne

Hnutí ANO vybralo pět lidí, kteří budou jednat o povolebním uspořádání Sněmovny a možné vládě. Andrej Babiš a spol. už mají za sebou první schůzky. V...  celý článek

Libor Václavík přejíždí s Tatrou 810 4x4 nejvyšší technickou překážku na světě...
VIDEA TÝDNE: Rekordní Tatra, dojemné loučení a orgie na dovolené

Bezesporu nejsledovanějším videem tohoto týdne na portálu iDNES.cz byl pokus nákladní Tatry o zdolání rekordu v překonání nejvyšší překážky na světě. Čtenáře...  celý článek

Kočárky, které přežijí i dva raubíře.
Kočárky, které přežijí i dva raubíře.

Přečtěte si recenze kočárků na eMimino.cz a vyberte ten nejlepší.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.