Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Klaus si vyválčil prkotinu, ať se k Lisabonu zaváže krví, píší ve světě

  8:45aktualizováno  9:44
Jméno prezidenta Václava Klause se v souvislosti s žádostí o českou výjimku v Lisabonské smlouvě skloňuje snad ve všech evropských médiích. Evropská sedmadvacítka nyní výjimku - podle listu Le Monde "prkotinu"- odsouhlasila. Ještě ale není vyhráno, upozorňuje britský deník Financial Times.

Podle Financial Times je řada evropských lídrů včetně francouzské hlavy státu Nicolase Sarkozyho z českého prezidenta hodně nervózní. Podezřívají ho, že si opět něco vymyslí, aby dokument nemusel podepsat a chtějí, aby písemně potvrdil, že podepíše. "Nejradši aby jim to podepsal krví," citoval deník jednoho z účastníků summitu EU v Bruselu, kde byla česká výjimka schválena. - čtěte DOKUMENT: Česká výjimka z Listiny práv EU

S obavami na další vývoj pohlíží i zpravodajský server Euronews. Píše sice o vítězství Václava Klause, který si vydobyl výjimku z Lisabonské smlouvy, podle které se na Česko nebude vztahovat Charta základních práv EU, čímž by už nic nemělo bránit podpisu Lisabonské smlouvy.

Summit EU schválil českou výjimku

Prezident Klaus už prý další výhrady mít nebude

Připomíná ale nestabilní českou vládu a hlavně stížnost sedmnácti senátorů u Ústavního soudu, která se bude řešit začátkem příštího týdne. Senátoři se obávají, že dokument omezí svrchovanost Česka v Evropské unii. - přečtěte si Ústavní soud odročil jednání k Lisabonu o týden, musí se poradit

Podle Rádia Svobodná Evropa držel a stále drží český prezident starý kontinent v hrsti a jeho "loudání" zapříčinilo jen to, že na summitu EU mohli představitelé členských států hovořit o kandidátech na "evropského" prezidenta a ministra zahraničí pouze neoficiálně, i když by je měli zvolit už v polovině listopadu.

Klausův opět úspěšný boj s "plevelem"

S Listinou základních práv a svobod se střetl před 17 lety

RFE/RL navíc dodala, že si zástupci EU ani včera neoddechli. "Pořád je tady stížnost senátorů a Václav Klaus sice prohlásil, že ji podepíše, pokud ji Ústavní soud zamítne. Neřekl ale, co udělá, když český soud stížnost přijme," píše se na stránkách Rádia Svobodná Evropa.

Sky News popsala spíše atmosféru včerejšího projednávání. Schválení výjimky pro Českou republiku ocenili zástupci jednání mohutným potleskem a "ulehčeným smíchem", neboť tím možná končí osmiletý maraton jednání o Lisabonu.

Le Figaro: Klaus se může chlubit před voliči

Francouzský tisk na výsledek včerejšího jednání v Bruselu reagoval s úlevou."České psychodrama, které hrozilo potopením Lisabonské smlouvy, nakonec dospělo k rozuzlení," uvedl provládní deník Le Figaro.

DOKUMENT: Česká výjimka z Listiny práv EU

DOKUMENT: Listina základních práv EU

Podle něj vyvinula Evropská unie obrovské úsilí kvůli, jak se ukázalo, malé prkotině. "Prezident Klaus se zatím může chlubit před svými voliči, že přinutil Evropu, aby se před ním sklonila," dodává Le Figaro.

"Lisabonská smlouva: cesta je skoro volná," uvádí deník Le Monde. "Tím, že ustoupila České republice, EU odstranila ve čtvrtek večer zásadní překážku k tomu, aby začala platit Lisabonská smlouva," podotýká list.

Deníky se jinak více zabývají spekulacemi kolem budoucího předsedy EU, kde se možná rýsuje střetnutí mezi lucemburským premiérem Jeanem-Claudem Junckerem, který se fakticky představil jako kandidát, a bývalým britským ministerstkým předsedou Tonym Blairem, o němž média hojně píší již řadu týdnů, ale který se sám zatím nevyjádřil.

O ČEM JE KLAUSOVA VÝJIMKA

Konečně je jasné, co přesně vadí prezidentu Václavu Klausovi na Listině základních práv EU. Jde o to, jak by se Evropský soudní dvůr v Lucemburku vyrovnal s požadavkem na zrušení podmínky českého občanství, bez nějž nelze požádat o vrácení majetku.

"Kterýkoli občan Evropské unie by se díky Listině práv mohl obrátit na soud kdekoli v Unii s tím, že ho Česko svými zákony diskriminuje," vysvětlil Klausův právník Aleš Pejchal.

K Evropskému soudnímu dvoru v Lucemburku by se případ dostal tak, že by ho o výklad požádal například německý či rakouský soud, na nějž by se obrátil tamní občan, který přišel v bývalém Československu o majetek. "Bohužel nemáme žádnou jistotu, že by soud v Lucemburku neoznačil podmínku českého občanství za diskriminační. Nejde tedy o žádnou retroaktivitu Benešových dekretů, ale o to, aby se tu opět nerozjely spory o majetek, které byly přibrzděné právě podmínkou českého občanství," tvrdí Pejchal.

Zatím se mluvilo spíš o tom, že Klaus se obává prolomení dekretů exprezidenta Edvarda Beneše, jimiž přišli o majetek lidé vysídlení po druhé světové válce z Československa. A většina právníků proti tomu argumentovala, že zpochybnit dekrety nelze.

kop

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Robert Fico
Stáváme se proevropským ostrovem v regionu, reagoval Fico na české volby

Slovensko se stává proevropským ostrovem v rámci regionu střední Evropy, reagoval v pondělí slovenský premiér Robert Fico v reakci na výsledky parlamentních...  celý článek

Léky jsou v Africe k dostání i na trzích. Jejich kvalitu zde však nikdo...
V Africe bují byznys s padělanými léky. Obsahují škrob i nemrznoucí látku

V byznysu s padělanými léky se ročně točí miliardy dolarů. Do oběhu se dostávají hlavně v rozvojových zemích, kde je lidé kupují na trzích. Stále častěji se...  celý článek

Barcelona protestuje proti rozhodnutí Madridu omezit katalánskou autonomii (21....
Protitah Katalánců: den před omezením autonomie projednají nezávislost

Katalánští poslanci ve čtvrtek projednají jednostranné vyhlášení nezávislosti na Španělsku. Rozhodlo o tom vedení katalánského parlamentu. Mimořádná schůze se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.