Kocáb kvůli svým výhradám ve středu nepodpořil mandát vlády Jana Fischera. Ta v Bruselu vyjednala, že se na Česko nebude vztahovat Listina základních práv a svobod EU.
"Bylo to ze dvou důvodů - jednak jsem nemohl souhlasit s tím, že prezident Václav Klaus vznesl svou námitku tak pozdě, a za druhé kvůli ochraně práv, která nám Listina poskytuje," řekl Kocáb deníku Právo s tím, že je to postoj, který ve svém úřadu dlouhodobě prosazuje.
Českou výjimku budou muset ještě schválit národní parlamenty všech 27 členských států. Udělají to zřejmě při očekávaném vstupu Chorvatska do EU. Podle odborářů hrozí, že se z Čechů stanou "občané druhé kategorie".
"Myslím si, že v tom bude určitý právní zmatek, protože tři roky - do nové přístupové smlouvy s Chorvatskem - se na nás bude vztahovat Listina práv EU, poté, co bude přijato Chorvatsko, tak by se na nás vztahovat neměla. A pokud se to stane, tak budeme v pozici druhořadých občanů, protože se nebudeme moci těch práv obsažených v listině domáhat u Evropského soudu, což myslím, že je velice smutné," řekl iDNES.tv předseda Českomoravského odborového svazu Milan Štěch.
Jiří Hřebejk z Právnické fakulty Univerzity Karlovy má ale jiný názor. "Vše už zaručuje česká Listina základních práv a svobod," řekl MF DNES Hřebejk.
To samé tvrdí i právník Aleš Pejchal, který Klause zastupoval při sporu o Lisabonskou smlouvu u Ústavního soudu v Brně.
"Kterýkoli občan Evropské unie by se díky Listině práv mohl obrátit na soud kdekoli v Unii s tím, že ho Česko svými zákony diskriminuje," uvedl.
Klaus považuje listinu práv za plevel
Štěch i Kocáb se také shodují v tom, že Klaus se ve skutečnosti nebál prolomení takzvaných Benešových dekretů. "Myslím si, že mu šlo o to, co od roku 1992 vždy napadal, tedy aby tyto normy nebyly předmětem úpravy garantované ústavou a ani Lisabonskou smlouvou," řekl Právu Štěch.
I před sedmnácti lety, když se na podzim roku 1992 schvalovala nová ústava samostatné České republiky, Klaus nechtěl, aby její součástí byla Listina základních práv a svobod. Kritizoval to jako "zaplevelení" ústavy. - čtěte Klaus už podruhé bojoval s "plevelem" lidských práv. Opět úspěšně
Po včerejším rozhodnutí na summitu EU vyjádřil své nespokojení i předseda Strany zelených Ondřej Liška. "Pokud Česko dostane výjimku z Listiny, znamená to oslabení práv českých občanů v Unii," uvedl v textové zprávě pro iDNES.cz.
Naopak bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg je s výsledkem summitu v Bruselu nadmíru spokojen. "Zaplaťpánbůh, že se to stalo. Poděkujme všem partnerům a teď konečně můžeme ten ratifikační proces uzavřít a otevřít tím cestu do budoucnosti," sdělil iDNES.tv.
"Myslím si, že jsme si během posledního roku tak důkladně pokazili pověst v Evropě, že jen doufám, že to tímto krokem bude uzavřeno a že pomalu na to celé budou zapomínat," dodal Schwarzenberg.
Předseda lidovců Cyril Svoboda zase zmínil vděčnost Česka vůči Evropské unii. "Evropa se zachovala velkoryse a teď už panu prezidentovi v ratifikaci nic nebrání. Podle mého názoru nebyla podmínka nezbytně nutná, ale možná to povede ke klidu v zemi. Česká republika by měla Evropě vyjádřit vděčnost, že tak rychle vyhověla tomu požadavku," řekl.
