Vláda selhala, kritizoval Paroubek výjimku. A Fischer začal soptit

Metodu cukru a biče zvolil předseda ČSSD Paroubek při hodnocení vyjednané lisabonské výjimky. Vládu nejprve ocenil, že prezidentův požadavek vyjednala, a pak ji začal cupovat. Nelíbí se mu, že pro Česko nebude platit celá Listina základních práv EU. Navíc se obává, že v mezidobí, než výjimka vstoupí v platnost, může dojít k prolomení dekretů prezidenta Beneše. Premiér Fischer se proti kritice ostře ohradil.

Jan Fischer | foto: René Volfík, ČTK

Českou výjimku z Lisabonské smlouvy schválil ve čtvrtek summit EU. Podobně jako v Polsku a Británii zde nebude Listina základních práv EU platit. - více o summitu čtěte zde

To se ale nelíbí nejsilnější opoziční straně, která chtěla pouze záruku, že nemohou být prolomeny Benešovy dekrety. "Na jedné straně oceňujeme, že se vláda České republiky snažila tento požadavek vyřešit, ovšem zvolila nepříliš šťastnou cestu," prohlásil šéf sociální demokracie Jiří Paroubek.

Dokument: vyjednaná česká výjimka

Jak zní upravený text Listiny základních práv EU

Vláda podle něj ale místo prosazení pouhé výjimky, pokud jde o možnost retroaktivity Charty základních práv EU na oblast majetkových práv, přistoupila na "jen těžko přijatelnou konstrukci vyloučení celého souhrnu zejména rozsáhlých sociálních práv nové generace".

Tím podle Paroubka výrazně ochudila české občany o různé výhody, které Charta obsahuje. Češi se například nebudou moci odvolávat k Evropskému soudnímu dvoru.

Podle právníka a tajemníka ústavní komise Senátu Jana Kysely se ale Češi na soud obracet mohou. "Jelikož však není úplně zřejmé, k čemu vlastně Listina základních práv slouží, nemusí to v praxi znamenat nic mimořádného," řekl iDNES.cz.

Vláda neselhala, halasil rozhořčený Fischer

Premiér Jan Fischer se proti Paroubkově kritice ostře ohradil. Pokud bychom šli do jednání s tím, že výjimku omezíme jen na Benešovy dekrety, pak bychom Lisabonskou smlouvu pohřbili, vzkázal Fischer.

"Vláda neselhala," ohradil se velmi zvučným hlasem Fischer. Bylo na něm patrné zklamání či rozhořčení z vyjádření sociálních demokratů. Podle premiéra Paroubek a spol. dobře věděli, s čím česká delegace do Bruselu jela, žádnou výtku však od nich neslyšel. Jediní, kdo se na něj v této věci obrátili, byli odboráři. - o reakcích odborářů a dalších českých politiků na vyjednanou výjimku čtěte více zde

ČSSD prostřednictvím ministra zahraničí o svých výhradách vládu včas informovala, tvrdí však Paroubek. Ten naopak ocenil slovenského premiéra Roberta Fica, že otázku dekretů řešil "rozumným a dostatečným" způsobem.

Ať se Klaus k Lisabonu zaváže krví

Co píše světový tisk o české výjimce k Lisabonu

Podle Paroubka navíc hrozí, že pokud platnost výjimky nastane až s přistoupením Chorvatska, žaloby sudetských Němců, kterým měla výjimka zabránit, mohou proběhnout.

"Pokud tady hrozí něco jako prolomení Benešových dekretů, tak samozřejmě může hrozit teoreticky v tom období dvou tří let, kdy dojde k ratifikaci v celé Evropské unii," řekl Paroubek. Osobně si ale myslí, že nic takového nakonec nenastane.

"Spojení výhrady s přístupovou smlouvou s Chorvatskem zvyšuje šanci na přijetí výjimky, ledaže by se přijetí Chorvatska v členských státech stalo kontroverzním," myslí si právník Kysela.

"Při samostatné ratifikaci změny ´britsko-polského´ protokolu by mohlo, paradoxně, dojít k problémům v České republice, protože se nezdá, že výjimka z Listiny základních práv byla přáním vlády či komor Parlamentu. Takže by vlastně nemusela projít českým parlamentem," dodal také.

Právníci: Výjimka občany neznevýhodňuje

Podle Jiřího Zemánka z pražské právnické fakulty je výjimka z Listiny z právního hlediska nadbytečná, protože jen opakuje to, co už Listina obsahuje. Text výjimky vlastně jen zpřesňuje interpretaci listiny, míní odborník.

"Obsah výjimek pro Polsko a Velkou Británii podle protokolu číslo sedm k Lisabonské smlouvě je pouhým interpretačním porozuměním Listiny základních práv opakujícím, co už sama stanoví," uvedl Zemánek.

"Listina je dokument, který má být měřítkem činností EU a pro členské státy bude relevantní pouze tam, kde budou jednat v mezích působnosti unie. Výjimka pak tuto skutečnost jen opakuje, byť jinými, mnohem výstižnějšími slovy. Nepřináší tedy nic navíc, ale také nic nebere," řekl ČTK právník z brněnské Masarykovy univerzity David Sehnálek.

Z pohledu právníka

Co si o výjimce pro Česko myslí Jan Kysela

Nekoupilo Česko zajíce v pytli, když se spokojilo s výjimkou, která je součástí dokumentu, který dosud nebyl ratifikován (protože bude součástí až smlouvy o přistoupení Chorvatska k EU) a není jistota, že ve všech zemích nakonec ratifikován bude?

Pakliže by to byla opravdu politická reprezentace Česká republika (především vláda), který by o výjimku stála, stala by se od počátku součástí příslušného protokolu, takže ratifikací Lisabonské smlouvy všemi členskými státy a jejím vstupem v platnost by byla účinná i výjimka. Jelikož se však postupovalo zcela nestandardně, tedy požadavky na podobu smluvního textu nezazněly během jeho sjednávání, nýbrž až během ratifikačního procesu, kdy se stabilizovaný text pouze přijímá, nebo nepřijímá, nelze se takovému výsledku divit.

Mohou se na Listinu odvolávat například sudetští Němci a zavalit evropský soud žalobami, když výjimka bude platit až v době přistoupení Chorvatska, tedy za dva tři roky?

Fyzické osoby nemají k Evropskému soudnímu dvoru snadný přístup, k jejich při se Soud vyslovuje v zásadě jen skrze řízení o tzv. předběžné otázce, kterou ovšem pokládají soudy členských států. V zásadě by to tedy musel být český soud, jemuž by byla podána žaloba, který by položil Evropskému soudnímu dvoru otázku, je-li v konkrétním řízení střet mezi českým a evropským právem.
Lisabonská smlouva krom jiného nezavádí žádnou "evropskou ústavní stížnost", na základě níž by se mohl někdo, kdo tvrdí, že bylo zasaženo do jeho práva plynoucího z Listiny práv, obracet na Evropský soudní dvůr. Spíše by před domácími soudy používal Listinu jako argument, například by jejím prostřednictvím upřesňoval význam domácího katalogu práv. Jak se budou soudy členských států k Listině základních práv chovat, však nevíme. 

Jak hodnotíte fakt, že se Charta základních práv nebude na Česko vztahovat? Co to pro české občany bude znamenat a jakých případů by se to týkalo?

Pokud čtu navrženou změnu protokolu správně, není pravda, že se Listina základních práv nebude na Českou republiku vztahovat (to samé Velká Británie a Polsko). Zdůrazňuje se jen, že Listinu základních práv je třeba interpretovat prismatem národních právních řádů příslušných států, tedy že v zásadě stanovuje to, co už máme.
Zvláštní důraz se v protokolu nicméně klade na sociální práva, která nemají být soudně vymahatelná, pokud nejsou současně garantována v příslušném členském státě. Z hlediska České republiky to znamená zásadně domáhání se sociálních práv v mezích zákonů provádějících jednotlivá ustanovení domácí Listiny základních práv a svobod.