Opoziční protesty v íránské metropoli pokračují pátým dnem. Snímek vydaný na webu Twitter 17. června 2009.

Opoziční protesty v íránské metropoli pokračují pátým dnem. Snímek vydaný na webu Twitter 17. června 2009. | foto: Reuters

V Íránu se znovu demonstrovalo, zatýká se, opozici hrozí trest smrti

  • 74
Írán dál sužuje napětí. Desetitisíce stoupenců opozičního prezidentského kandidáta Músávího se sešly v ulicích Teheránu, zahraniční novináři ven naopak nesmějí. Músáví vyzval své stoupence k poklidným demonstracím a k uctění nejméně sedmi lidí, kteří při nepokojích zemřeli.

Hlavní demonstrace začala v 15:30 SELČ na teheránském náměstí Hafte Tír a přilehlých ulicích. Většina z asi stotisícového davu protestujících tiše pochodovala oděna do černé barvy, pouze na hlavách a na rukou měla zelené pásky - v barvě předvolební kampaně Míra Hosejna Músávího.

"Několik našich spoluobčanů bylo raněno nebo zabito. Žádám lidi, aby vyjádřili solidaritu s (jejich) rodinami (...) tím, že přijdou do mešit nebo se zúčastní poklidných demonstrací," uvedl na své webové stránce Mír Hosejn Músáví, který se sám chce pocty zúčastnit, neřekl však kde a kdy.

Svědci popsali, že ulice vedoucí k náměstí zaplnily kilometrové zástupy lidí; policie na jedné z přístupových tříd blokuje dopravu. Lidé stejně jako na předešlých protestech mávají fotkami Músávího, jedna žena nesla fotku oběti posledních protestů, napsala agentura Reuters.

Výsledek razie na teheránské univerzitě. Snímek vydaný na webu Twitter 17. června 2009.

Podle ministra vnitra Sádeka Mahsúlího dnešní shromáždění na náměstí Hafte Tír nebylo povoleno. O čase a místu setkání si Músávího stoupenci ústně řekli během úterní manifestace, na zítřek se podle BBC chystá další a ještě mohutnější.

Músáví dnes na svém webu zdůraznil, že jeho stoupenci chtěli protestovat klidně od počátku. "Výtržníci, kteří poškodili veřejný majetek a podíleli se na vzniku napětí ve společnosti, mezi nás proto nepatří," napsal.

Prezidentský kandidát současně informoval o tom, že zaslal národní bezpečnostní radě stížnost na chování policistů v civilu, kteří proti demonstrantům používali hole, kovové tyče i střelné zbraně. Na webu také odsoudil zatýkání svých spojenců, ke kterému v posledních několika dnech dochází.

Jak se po volbách změní írán?

Čtenářům odpovídala analytička Irena Kalhousová

Zatímco protesty příznivců Músávího úřady už od pondělí zakazují, na shromáždění na Ahmadínežádovu podporu vyzývaly všechny televizní stanice, upozornil The Daily Telegraph.

Úřady se snaží opozičním protestům zabránit i jinak, třeba blokováním serverů Twitter a Facebook, kde se demonstranti svolávají. K protestům se poprvé vyjádřily Revoluční gardy, které pohrozily majitelům serverů zátahem, pokud budou dále šířit informace o povolební krizi. Disidentské stránky se podle nich opírají hlavně o lidi zastupující kanadské, americké a britské zájmy. Soudní postih bude citelný, varují gardy.

Policie už zatkla desítky lidí, mezi nimi i bratra dřívějšího prezidenta Muhammada Chatámího. V policejní cele dnes skončil také častý kritik Ahmadínežádova režimu, šéfredaktor ekonomického deníku Sarmájí, a jeden reformní aktivista.

Otázky a odpovědi o Íránu

Země je ve varu, čeká ji revoluce?

Íránský provinční prokurátor Muhamedreza Habíbí pohrozil trestem smrti, který hrozí "několika jedincům" zodpovědným za nepokoje. Organizátoři protestů jsou prý řízeni ze zahraničí.

Teherán také oslabil možnost zahraničních novinářů o dění v ulicích metropole informovat. Íránská vláda jim včera jednoduše zakázala vstup do míst protestů. Redaktoři musí zůstat v redakcích či hotelích (viz box níže o těžkém získávání informací z Íránu).

Zastrašování a hrozby Ahmadínežádova režimu zřejmě slaví leckde úspěch. Například osmadvacetiletá zdravotní sestra z města Šíráz, která se představila jako Najmeh, protestuje už od soboty. Začíná se ale bát. "Policie je všude, kam se podíváte. Minulou noc zatkli a zranili mnoho lidí."

Opoziční protesty v íránské metropoli pokračují pátým dnem. (17. června 2009)

Teherán ochromují masové demonstrace od soboty, kdy byly oznámeny výsledky voleb, v nichž oficiálně zvítězil staronový prezident Mahmúd Ahmadínežád. Při nepokojích zemřelo už nejméně sedm lidí. Protesty ale hlásí i další města, například Šíráz, Tabríz či Isfahán.

Například v Šírázu prý včera policie tvrdě zakročila proti studentům univerzity, údajně je zbila a použila proti nim slzný plyn. Sto lidí údajně skončilo ve vězení a rektor univerzity rezignoval.

Univerzity patří k nejvytrvalejším odpůrcům režimu a na té v Teheránu studenti protestují už několik dní. Jeden z protestujících studentů řekl agentuře Reuters, že tři muži a jedna žena byli během násilí zabiti. Rektor univerzity to popírá. Přes 100 přednášejících údajně rezignovalo. Ministr vnitra dnes nařídil útok vyšetřit.

Prověřený kádr, či posel svobody?

Kdo je Ahmadínežádův sok Mír Hosejn Músáví

Opozice tvrdí, že vítězství staronového prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda bylo zfalšované, a požaduje vypsání nových voleb. Po stížnostech opozičních kandidátů včera Rada dohlížitelů rozhodla, aby úřady přepočítaly část hlasů.

Nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Chameneí dodal, že hlasy by měly být přepočítány za přítomnosti představitelů opozičních kandidátů, aby se tak zajistila spravedlnost.

Podle deníku The Daily Telegraph zatím není jisté, zda na to Músáví přistoupí. Ještě včera byl ochoten akceptovat jen vypsání nových voleb a jeho příznivci věří, že za vstřícností duchovního vůdce je pouze snaha získat čas a ztlumit pouliční protesty.

Zástupci všech tří Ahmadínežádových rivalů mezitím vyzvali Radu dohlížitelů, aby ustanovila nezávislou komisi, která by hlasování vyšetřila. Rada dohlížitelů je malý, ale mocný úřad, který musí posvětit výsledek voleb.

Informace se z Íránu DOSTÁVAJÍ složitě

Informace se teď z Íránu nedostávají do zahraničí snadno, jelikož úřady v úterý zakázaly zahraničním novinářům informovat přímo z ulic. Pracovat mohou pouze z redakcí či hotelů.
Oficiální tisk psal o úterních událostech ve zklidňujícím duchu, například velkou pondělní opoziční demonstraci zcela pominul. Nicméně svědci citovaní agenturou AFP tvrdí, že v úterý pozdě večer na opozici zaútočili islámští dobrovolníci, při protestech hořely popelnice a motorky.

Stoupenci Músávího ale demonstrace fotí a snímky pak dávají na servery Flickr či Facebook. Zahraniční novináři se proto začali opírat o informace a fotky, které jim poskytují jejich íránští kolegové a účastníci demonstrací. Do světa se teď hodně informací dostává sítěmi Facebook a Twitter, kterými se protestující také informují o aktuálním dění na shromážděních.

Protesty stoupenců Míra Hosejna Músávího v Teheránu. Snímek vydaný na webu Flickr ve středu 16. června 2009. Zahraniční novináři nesmí do ulic od úterý 15. června.

Íránské Revoluční gardy ale pohrozily majitelům internetových stránek zátahem v případě, že budou pokračovat v šíření informací o povolební krizi.

A íránské úřady znemožňují novinářům práci všemi možnými způsoby. Mnohým z nich neprodloužily víza, další vyhostily, některé dokonce zatkly. Podle agentury Reuters jsou cílem zátahů v Íránu často místní novináři a deset z nich bylo zatčeno. "Zatýkají také blogery i lidi, kteří natáčejí na mobilní telefony," řekl mluvčí organizace Reportéři bez hranic Jean-Francois Julliard.

Závislost Západu na internetových sítích je nyní v souvislosti s Íránem tak velká, že dokonce i americké ministerstvo zahraničí požádalo správce sítě Twitter, aby upustil od přerušení služby kvůli údržbě. Správce proto ohlášené devadesátiminutové odstavení Twitteru odložil.

(Zdroj: ČTK)

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video