Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mír Hosejn Músáví: Prověřený kádr, či posel svobody?

  10:37aktualizováno  10:37
Intelektuál, malíř, architekt. Dobrý rétor a charismatický politik. Miláček mládeže. Zdatný ekonom v těžkých dobách... Radikál, který přinejmenším nebránil revolučnímu teroru. Prověřený kádr v čele umělecké akademie. Tím vším se zdá být Mír Hosejn Músáví, hlavní kandidát reformistického tábora na post íránského prezidenta.

Íránský opoziční prezidentský kandidát a stoupenec reforem Hosejn Músáví | foto: Profimedia.cz

Politik, který v posledních dnech překročil vlastní stín, když vyzval své často mladé, vzdělané a ekonomicky zajištěně stoupence k protestům vůči konzervativní vládě.

A nevzdal se ani poté, co úřady vyhlásily vítězem pátečních prezidentských voleb jeho konzervativního soupeře, populistu a dosavadního prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda. Byť včera reformisty vyzval, aby na plánovaný mítink nešli: obával se totiž, že může dojít ke krveprolití.

Představitel opozice Mír Hosejn Músáví Mír Hosejn Músáví při pondělní demonstraci v centru Teheránu.

Kde se Músáví vzal? ptají se západní média. Z nebe nespadl. Podobných lidí má Írán, navzdory západním představám, dost.

Dubček? Jelcin? Músáví!

Architekt a manžel

- Mír Hosejn Músáví se narodil 29. září 1941 v provincii Východní Ázerbájdžán. Do Teheránu odešel v sedmnácti, v roce 1969 tam dokončil studia architektury. Později se zapojil do odboje proti šáhovu režimu.
- Islámskou revoluci z roku 1979 přivítal. A opakuje, že její principy neopustil. Po převratu byl krátce ministrem zahraničí, poté premiérem (1981 až 1989).
- Experti oceňují, jak zvládl těžké období války s Irákem. Odstartoval reformy. Za jeho vlády ale přibylo politicky motivovaných zatčení, jimž neoponoval.
- Dvacet let byl v relativním ústraní, naposledy vedl uměleckou akademii. Nadějí reformního tábora a íránských žen se stal i proto, že do volební kampaně zapojil manželku, spisovatelku Zahru Rahnavardovou. - o Músávího manželce si přečtěte zde

Músáví byl a je kádrem islámské revoluce roku 1979. Patří k těm íránským intelektuálům, kteří se postavili proti šáhovi a jeho pozápadnělému, zkorumpovanému státu. Oddaně pak sloužil novému režimu, který si s krutostí předchozího nezadal.

Brzy přišla válka s Irákem (1980 až 1988), kterou nový režim i řada obyčejných Íránců považovali za pokračování revoluce. Bitva se sousedy zemi sjednotila i na etnickém základě: Arabové z Iráku vedení sunnitským diktátorem Saddámem Husajnem, podle Teheránu podporovaní nepřátelskými USA, přece útočili na šíitské Peršany.

Tehdy byl Músáví premiérem. Je prý jeho zásluhou, že se íránská ekonomika nepropadla na samé dno. Coby premiér chtěl pootevřít hospodářství světu, zaváděl tržní reformy.

Právě ekonomický pragmatismus jej pojí s klíčovým, když ne nejdůležitějším mužem porevolučního Íránu, s Alím Akbarem Hášimím Rafsandžáním. Exprezidentem z let 1989 až 1999, který proslul tvrzením, že i na šíření islámské revoluce se musí někde vydělat.

Rafsandžání v íránské politice umí chodit: skrze spřízněné duše kontroluje celá hospodářská odvětví, když nejdříve vyvedl Írán z izolace. Dohodne se s umírněnými konzervativci i reformátory: především o privatizaci, které je příznivcem.

Vede dva důležité sbory, které mají ve složitém íránském systému značnou moc. Co je pro Músávího důležité, podporuje ho. Zřejmě i proto, že nemá rád Ahmadínežáda.

Músáví není nastrčená figura

Což neznamená, že Músáví je jen nastrčená figura. Stal se tváří širokého reformního proudu různých představ politických i ekonomických. Músáví se v této řece jeví jako radikál už proto, že necouvl před konzervativní vládou. Jeho osobní agenda navíc byla odvážná: chtěl potlačit, ba zrušit náboženskou policii, která dává frustrovaným jedincům šanci šikanovat spoluobčany.

Demonstrací proti výsledkům voleb se v Teheránu zúčastnily desetitisíce stoupenců Músávího (15. června 2009) Músávího podporují v ulicích Teheránu desetitisíce lidí.

Plánoval obsadit ženami ministerské i diplomatické posty. Mínil povolit vysílání soukromých televizí. Rozšířit svobodu projevu. Zastavit konfrontaci se Západem. A začal tím, že odsoudil Ahmadínežádovy názory na holokaust. Músáví nezpochybňuje holokaust, stejně jako většina íránských intelektuálů.

Islámskou republiku však sekularizovat nehodlá. V tomto je spíše Jelcinem než Dubčekem: na rozdíl od československých reformátorů roku 1968 se zdá být rozhodnut bojovat s přesilou.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona: Demonstrace proti zásahu španělské policie během referendu o...
Katalánská vláda nesdělí Madridu, zda opravdu vyhlásila samostatnost

Katalánský regionální kabinet ve stanovené lhůtě neupřesní, zda vyhlásil, či nevyhlásil samostatnost autonomního Katalánska, jak požaduje španělská ústřední...  celý článek

Americký prezident Donald Trump odsoudil násilí extremistů v Charlottesville....
Soud zablokoval Trumpův protiimigrační dekret pár hodin před platností

Federální soud v Honolulu v úterý zablokoval protiimigrační dekret prezidenta USA Donalda Trumpa, který zakazoval vydávání přistěhovaleckých víz občanům z osmi...  celý článek

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

MACOM GARDEN s.r.o.
zahradník

MACOM GARDEN s.r.o.
Praha
nabízený plat: 20 000 - 25 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.