Ostrá byla v Íránu už volební kampaň a před pátečním hlasováním se analytici většinou shodovali, že Ahmadínežád nemá vítězství vůbec jisté. A to přes fakt, že ovládá média i úřady a svým sokům soustavně házel klacky pod nohy.
O to více pak překvapil oficiální výsledek: Ahmadínežád dostal přes šedesát procent hlasů, skoro dvakrát víc než jeho hlavní rival, reformista a bývalý premiér Mír Hosejn Músáví. - o Músávím si můžete přečíst zde
Odpovědi ireny kalhousové najdete zde |
Oponenti režimu okamžitě výsledky zpochybnili, podali řadu stížností a vyrazili do ulic demonstrovat. "Je strašně obtížné spekulovat, do jaké míry byly volby zmanipulované. Ahmadínežád má za sebou voliče z venkova, konzervativce a chudší voliče z měst. To je poměrně velká síla," řekla v on-line rozhovoru Kalhousová.
"Na druhou stranu je podezřelé, s jak velkou převahou zvítězil. Je to pouze spekulace, ale možná byly výsledky upraveny v jeho prospěch tak výrazně hlavně proto, aby se předešlo druhému kolu. Současná vládní garnitura se možná lekla a doufala, že jasný výsledek opozici odradí od dalších aktivit."
Chtějí jen získat čas
Nejvyšší duchovní Alí Chemeneí nařídil takzvané Radě dohlížitelů, mocnému 12člennému orgánu složenému napůl z kleriků a napůl z právníků, aby přepočítala sporné hlasy. Podle Kalhousové se ale nic nezmění, prezidentem zůstane Ahmadínežád. Ze strany Chameneího a Rady jde o taktiku, jak získat čas.
Pokud by se prý výsledek nakonec přece jen změnil a do prezidentského křesla usedl Músáví, znamenalo by to, že Chameneí ztrácí pozici.
Takové spekulace jsou ale v podstatě bezpředmětné, protože podle Kalhousové současný režim "ještě zdaleka nekončí". "Jak se říká, revoluce může uspět pouze tehdy, když vůle demonstrantů zemřít je větší, než vůle režimu je zabít. A taková situace ještě nenastala. Armáda, revoluční gardy, tajná policie, soudy, to vše funguje a je současnému establishmentu plně k dispozici," míní analytička.
Mahmúd Ahmadínežád
A obává se, že všechny tyto složky už brzy zasáhnou proti opozici s ještě větší intenzitou. "Třeba ani nemusí docházet k otevřeným střetům v ulicích, ale lidé budou zatýkáni a tak dále. Režim bude chtít dokázat, že ještě neztratil nic ze své revoluční síly a že je schopen opozičním hlasům čelit," soudí. "Íránský režim je navíc velice krutý a má zkušenosti s potíráním opozice."
Obama je opatrný, potřebuje dialog
Svět je vývojem v Íránu znepokojen. Jde o hodně: Západ Íránce podezírá, že usilují o výrobu atomové bomby. Znepokojení vyjádřila Evropa i Spojené státy - ústy prezidenta Baracka Obamy. Nicméně celkově jsou reakce spíše opatrné, což si Kalhousová vysvětluje mimo jiné potřebou vést s Teheránem dialog, ať už je u "kormidla" kdokoliv.
"Americký prezident Obama je velice opatrný především proto, aby to nevypadalo, že se USA do politiky v Íránu vměšují. Jakýkoliv kandidát, za který by se postavil Bílý dům, by okamžitě ztratil v Íránu kredit. Je třeba si uvědomit, že islámská revoluce před třiceti lety byla částečně revolucí proti vměšování USA do situace v Íránu," upozorňuje Kalhousová.
"Obama by navíc rád zahájil s Íránem dialog, protože je to důležitá součást jeho velkého plánu na stabilizaci situace na Blízkém východě. Pokud by si tedy popudil současný establishment tím, že by se postavil za Músavího, na dialog by mohl zapomenout."
Irena KalhousováVystudovala Hebrejskou univerzitu v Jeruzalémě a mezinárodní vztahy na univerzitě Cambridge. Její specializací je Blízký východ. V současné době pracuje mimo jiné jako analytička think-tanku Asociace pro mezinárodní otázy. |
