Ústavní soud zrušil čtyřprocentní snížení platů soudců

Ústavní soud zrušil čtyřprocentní snížení platů soudců, bylo podle něj protiústavní. Opatření platilo od ledna, týkalo se soudců obecných soudů. Nález vstoupí v platnost 30. září. Současně soud naznačil, že zruší i další, pětiprocentní snížení platů soudců.

Ústavní soud (3. listopadu) | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

"Ústavní soud zrušil snížení platů soudců. Jedná se o platy soudců obecných soudů, nikoli ústavního," sdělila iDNES.cz mluvčí Ústavního soudu Jana Pelcová. Ústavní soud navázal na své starší nálezy, podle nichž musí být soudcovský plat stabilní a nesnížitelnou veličinou.

Vláda plánovala i další snížení platů soudců. Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhlo zákonem i prodloužení zmrazení mezd. Soud dnes naznačil, že i toto plánované pětiprocentní snížení platů soudců v příštím roce odmítne.

Ústavní soud s ohledem na svá dosavadní rozhodnutí ještě před dnešním verdiktem navrhl, "aby soudci byli vyňati z rozsahu působnosti předloženého návrhu zákona", který se má týkat všech ústavních činitelů. Podle ústavních soudců by přijetí zákona znamenalo trvalé prodlužování zmrazení soudcovských platů a reálné snížení úrovně materiálního zabezpečení soudců.

Soudci a ti ostatní

Podle Václava Klause rozdělil ÚS Čechy na dvě kategorie

Z dnešního nálezu lze vyvodit, že od října se platy soudců vrátí na vyšší úroveň. Ústavní soud ale odmítl naznačit, jestli mají soudci šanci získat zpět peníze, o které už přišli. "Toto je na těch, kteří budou posléze tento nález aplikovat," řekl soudce zpravodaj Stanislav Balík. Pokud by však jednotliví soudci například podali kvůli platům žaloby, soudy by jim zřejmě musely vyhovět. Snížení mezd totiž ztratilo oporu v zákoně.

Ústavní soudci v nálezu kritizují opakované snahy zasahovat do soudcovských platů. Nivelizace podle nich vede k příjmové degradaci soudců oproti ostatním právnickým povoláním a poklesu společenské prestiže.

Kalousek: Politici si platy snížit chtějí, soudci zjevně ne

Už ve starších nálezech Ústavní soud naznačil, že snížení soudcovských příjmů bude tolerovat jen za zcela výjimečných okolností. Za nepřípustné v minulosti označil především takové snížení platů, které se dotkne jen justice, a nikoliv dalších skupin "služebníků státu", například státní správy. Dnes projednávané ustanovení zákona se přitom vyjma soudců obecných soudů týkalo jen poslanců a představitelů státní moci. Z úspor se vymanili například učitelé.

160 MILIONŮ

Částka, kterou měl stát ušetřit na čtyřprocentním snížení platů soudců, by letos činila 160 milionů korun. Změna zákona dopadla na mzdy soudců obecných soudů na začátku letošního ledna a měla platit do konce roku. Ústavní soud ji však dnes jako protiústavní zrušil a nález vstoupí v platnost 30. září. Ministerstvu spravedlnosti tak bude na platy soudců chybět čtvrtina z částky, kterou stát plánoval ušetřit - tedy 40 milionů.
"Počítáme také s tím, že se někteří soudci obrátí na soudy se žalobami o náhradu škody," uvedla mluvčí ministerstva spravedlnosti Veronika Ludvíková. Úřad se domnívá, že budou chtít získat peníze, o které přišli od ledna do září. Ústavní soud dnes odmítl naznačit, zda se mohou finančních prostředků domoci. Peníze na opětovné zvýšení soudcovských platů bude muset ministerstvo spravedlnosti ušetřit na platech ostatních zaměstnanců resortu.

Odměňování soudců a státních zástupců upravuje stejný zákon, kam patří i poslanci, senátoři, ministři či prezident. "Politici se příští rok chtějí ve svých odměnách chovat zdrženlivě, ale soudci to zjevně nehodlají akceptovat," okomentoval rozhodnutí ministr financí Miroslav Kalousek.

Nedotknutelnost platů jako kompenzace za omezení

Podnět k přezkoumání čtyřprocentního snížení platů dal ústavním soudcům Městský soud v Brně. Jeden z jeho soudců se žalobou domáhá 2 596 korun, což je suma, o kterou údajně přišel za letošní leden. Městský soud řízení o žalobě přerušil a věc předložil Ústavnímu soudu.

Podle městského soudu je snížení platů útokem na soudcovskou nezávislost. Ústavní soud argumentům vyhověl. "Soudce potřebuje pro svoji práci patřičný čas, aby mohl promýšlet věci, o kterých rozhoduje, a neměl by mít obavy zejména o nějaké otázky existenční," uvedl Balík.

Nedotknutelnost platů soudců je součástí kompenzací za řadu omezení v soukromém a profesním životě. Soudci se nesmějí odborově organizovat, stávkovat ani kolektivně vyjednávat. Kvůli zachování nezávislosti jsou omezeni ve výdělečné činnosti. Nesmějí podnikat, mít vedlejší pracovní poměr, poskytovat právní služby, působit v představenstvech a dozorčích radách. Výjimkou jsou příjmy ze správy vlastního majetku, vědecké, pedagogické a umělecké činnosti.

Ústavní soud se už v několika starších sporech o mzdy postavil na stranu soudců, a to především, když šlo o 13. a 14. platy. Letos však například zamítl návrh směřující proti zmrazení soudcovských platů v letech 2008 až 2010. U Ústavního soudu nyní leží také návrh proti čtyřprocentnímu snížení platů státních zástupců, jichž se dnešní nález přímo netýká.