Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Do čela labouristů míří marxista na kole, Hamas považuje za přátele

  20:13aktualizováno  20:13
Britská Labouristická strana v sobotu oznámí jméno svého nového předsedy. Podle průzkumů se jím stane Jeremy Corbyn, představitel krajně levicového křídla strany, zastánce znárodňování a jaderného odzbrojení Británie. A bývalí předsedové varují, že strana se může stát pro většinu lidí nevolitelnou.

Letos na jaře Labouristická strana utržila tvrdou porážku. Všechny průzkumy předpokládaly, že parlamentní volby skončí nejtěsnějším možným výsledkem a dlouhými debatami o sestavení vlády, výsledek však všechny překvapil.

Přesvědčivé vítězství slavili konzervativci Davida Camerona, který sestavil jednobarevnou vládu (více o výsledcích voleb zde). Šéf labouristů Ed Miliband rezignoval a strana se začala poohlížet po novém, silnějším vůdci.

Fotogalerie

Toto hledání skončí v sobotu 12. září, kdy bude vyhlášen výsledek vnitrostranického korespondenčního hlasování, kterého se mohlo účastnit 600 tisíc straníků. A britská média nepochybují, že zaznít může pouze jedno jméno: Jerem Corbyn.

Vitální 66letý muž s vizáží stárnoucího hrdiny westernových filmů není v politice žádným nováčkem. Do popředí se v minulosti dostal řadou kontroverzních výroků. Netají se sympatiemi k Rusku a v jednom ze svých textů například napsal, že „snaha NATO obklopit Rusko je jedna z největších hrozeb současnosti“. Postup Kremlu je podle něj vzhledem k současnému dění pochopitelný.

Pro server Russia Today zase uvedl, že počínání Islámského státu je podobné tomu, jak se ve své zahraniční politice chovají Spojené státy. Pokud stane v čele labouristů, hodlá se Corbyn omluvit za účast britské armády na invazi do Iráku v roce 2003; otevřeně také podporuje palestinské snahy o samostatný stát, píše server The Guardian. Stoupence Hamásu a Hizballáhu na jednom ze zasedání britského parlamentu označil za „přátele“.

Úspěch v krušných časech

Jeremy Bernard Corbyn se narodil 26. května 1949 v Chippenhamu v hrabství Wiltshire do rodiny inženýra a učitelky matematiky, kteří se seznámili v hnutí na podporu republikánského boje ve španělské občanské válce.

Mladý Jeremy se rozhodl pro studium polytechniky, po konfliktech s profesory však studií zanechal. V osmnácti odcestoval na Jamajku, kde pomáhal jako dobrovolník, po návratu si našel práci v odborovém hnutí. V roce 1974 poprvé nakoukl do politiky, když byl zvolen radním v londýnském obvodu Haringey.

Do vysoké politiky jeho kroky zamířily na počátku 80. let, kdy labouristé protestovali proti vládě tvrdé ruky Margaret Thatcherové a vedli protesty odborářů i demonstrace horníků. Nespokojenost veřejnosti měla vyvrcholit jejich vítězstvím ve volbách v roce 1983. Labouristé však narazili a volby pro ně skončily neúspěchem.

Jedním z mála labouristů, který ve volbách slavil úspěch, byl nenápadný Corbyn. Byl zvolen v londýnském obvodu Islington North (pro zajímavost: jde o nejmenší volební obvod v Británii vůbec) a Dolní sněmovnu už od té doby neopustil.

Corbyn velí k ekologické dopravě.
Corbyn velí k ekologické dopravě.

Nadšený cyklista a zahrádkář nyní hlásí, že labouristům vrátí zašlou slávu z let jejich boje proti Železné lady. Nepochybně by chtěl zažít úspěch, jaký před osmnácti lety zažil někdejší předseda strany Tony Blair, když labouristy po dlouhých 18 letech vyvedl z opozice k moci.

Nutno ovšem podotknout, že oba muži v rámci labouristické strany zastávají naprosto odlišné názory. A nejde jen o válku v Iráku, do které Blair šel po boku Američanů. Někdejší ministerský předseda Corbyna opakovaně kritizuje za jeho ostře levicovou rétoriku.

„I když mě třeba nesnášíte, prosím, nenechte Labouristickou stranu spadnout z útesu,“ prohlásil Blair v srpnu, kdy Corbynovy preference začaly prudce růst. Podle posledních průzkumů je dnes už téměř jasné, že Corbyn své soupeře s přehledem porazí. (na podrobné předvolební průzkumy se můžete podívat zde).

Příliš levicový pro úspěch

Paradoxní je, že labouristé podle některých analytiků poslední volby prohráli i proto, že Miliband byl pro mnohé voliče až příliš levicový. Corbynovy názory jsou přitom mnohem levicovější a tvrdohlavý socialista si za nimi tvrdě stojí: britští novináři spočítali, že od svého zvolení v roce 1983 v Dolní sněmovně více než 500krát hlasoval proti své straně. Vládní konzervativci (ale i někteří labouristé) si proto myslí, že Labouristická strana ztratí ještě více na přitažlivosti u řadových voličů a stane se prakticky nevolitelnou.

Jak je tedy možné, že se tento dlouholetý solitér, který zásadně odmítá hovořit o svém soukromí (je potřetí ženatý), náhle stal miláčkem britské levice? Vždyť ještě na jaře ani na předsedu kandidovat nechtěl a podle svých slov se nechal přemluvit, protože na něj „naneštěstí vyšla řada, aby se stal kandidátem levého křídla, který je předurčen k neúspěchu“.

Podle odborníků v jeho náhlém vzestupu hrají roli sociální sítě a také jeho nepopiratelné charisma, kterým během projevů elektrizuje nabité sály. Corbyn vidí svou výhodu v tom, že nabízí alternativu. I proto dokázal oslovit tisíce mladých voličů, kteří podle něj až dosud „nepoznali nic jiného než Thatcherovou, Blaira, New Labour a Davida Camerona“, jak píše server The Financial Times. Na jeho stranu se přidávají i ti, kteří během Blairovy éry na labouristy zanevřeli. Podporu mu vyjadřují i mnohé odborové svazy.

Jeremy Corbyn

Britská média proto Corbynovu politiku důkladně pitvají a zkoumají, kam se druhá nejsilnější britská strana pod jeho vedením může vydat.

Premiér Cameron Britům slíbil referendum o setrvání v Evropské unii, Corbynův postoj v této otázce je však nečitelný. Politik, který v roce 1975 hlasoval proti vstupu do EU, se nehodlá nijak angažovat v kampani za setrvání v unii. Se stávajícími podmínkami členství spokojen úplně není, ale zároveň tvrdí, že to neznamená, že chce EU opustit.

Velí k reformám zejména v oblasti zemědělské politiky, kritice podrobil také mechanismus evropské integrace. Opakovaně kritizoval také jednání EU s Řeckem. Zároveň však uznává pozitiva členství v Evropské unii, která podle něj souvisí zejména s trhem práce.

Znárodňování a změna zahraniční politiky

Jedním ze stěžejních bodů je pro Corbyna určitá forma znárodnění části britského průmyslu. To by se mělo týkat zejména železniční dopravy a velkých energetických firem. Je proti utahování opasku v sektoru veřejných výdajů. Peníze do státní kasy by chtěl dostat důslednějším výběrem daní, píše server BBC.

Brownovo varování

Bývalý britský premiér Gordon Brown se v srpnu připojil k hlasům varujícím před zvolením příliš levicového kandidáta do čela opozičních labouristů, což by prý snížilo šance strany vyhrát příští parlamentní volby v roce 2020.

Brown varoval, že z labouristů se stane "strana ustavičného protestu", zatímco potřebují být věrohodní a "volitelní". "Jedna věc je horší, než mít zlomená srdce, a to bezmocnost," poznamenal v narážce na prohru v květnových parlamentních volbách.

Zdroj: ČTK

V zahraniční politice Corbyn volá po radikálních změnách a razantně odmítá nasazení armády. „Musíte mluvit s každým, abyste zajistili mír,“ prohlašuje Corbyn, který je mimochodem i pro zastavení spojeneckých náletů na Islámský stát a britské jaderné odzbrojení. Prosazuje také vystoupení Velké Británie z NATO či větší přijímání uprchlíků.

V sobotu 12. září Corbyn bude netrpělivě očekávat výsledky hlasování. Průzkumy ukazují na jeho vítězství. Jak však ukázaly všeobecné volby, může se jednat jen o nic neříkající předpovědi. Pokud však Corbyn usedne do čela labouristů, čekají stranu změny.

Mohou přinést obrodu i ztrátu dalších politických bodů. Vousatý socialista, který má blízko k řecké Syrize nebo španělskému hnutí Podemos, totiž konzervativním Britům nemusí být po chuti.

V jedné otázce však mohou být klidní: monarchii rušit neodlá. Přestože se vyjádřil, že by byl rád, aby Británie byla republikou, uznává, že vzhledem k popularitě královské rodiny se do toho boje raději ani nepustí.



Témata: Hamas, Jeremy Corbyn




Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.