Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Američané poslali do Perského zálivu válečnou loď s 550 mariňáky

  14:32aktualizováno  19:45
Do Perského zálivu vplula podle stanice CNN další americká válečná loď. Plavidlo USS Mesa Verde s 550 příslušníky námořní pěchoty míří do vod zálivu v okamžiku, kdy Irákem zmítají násilnosti. Tamní vláda požádala Washington o pomoc. Ten se ale ještě definitivně nerozhodl a zvažuje všechny varianty.

Americká loď USS Mesa Verde s 550 muži na palubě podle stanice CNN vplula do Perského zálivu. Snímek plavidla pochází z roku 2007. | foto: Public Domain

O tom, že americká válečná loď USS Mesa Verda vplula do Perského zálivu, informovala na Twitteru v pondělí reportérka CNN. Naznačuje přitom její nasazení v případě vyhrocení stávajících bojů v Iráku.

16.června 2014 v 10:55, příspěvek archivován: 16.června 2014 v 14:18

First on CNN: USS Mesa Verde (LPD-19) with 550 Marines on board now entering PG #justincase needed #Iraq #Baghdad #ISIS

Víc než dvousetmetrová loď určená primárně k přepravě pěchoty a její podpoře je již minimálně druhým válečným plavidlem, které v posledních dnech vplulo do vod Perského zálivu. Spojené státy takto podle CNN již dříve vyslaly letadlovou USS George H. W. Bush, nesoucí jméno po bývalém americkém prezidentovi, jenž v roce 1990 vyslal vojska do Perského zálivu poté, co Irák pod vedením tehdejšího prezidenta Sadáma Husajna obsadil Kuvajt.

Jak se k nynější krizi v Iráku postaví, současní američtí lídři ještě stále zvažují. Názory na postup se přitom různí.

Prezident Barack Obama se v pátek vůči případné intervenci ohradil a zdůraznil nutnost sjednocení iráckých politických špiček k tomu, aby byla situace dlouhodobě udržitelná bez cizí pomoci.

Boje v Iráku

Americký ministr zahraničí John Kerry nicméně v pondělním televizním vystoupení uvedl, že vzdušné údery jsou stále jednou z variant, které USA zvažují. "Když jsou lidé vražděni a hromadně masakrováni, musíte to zastavit. A uděláte to, co udělat musíte, jestliže to má být to, že se je pokusíte zastavit ze vzduchu, nebo jiným způsobem," prohlásil šéf americké diplomacie s poukazem na zprávy o údajných hromadných popravách povstalci.

K nim se v pondělí vyjádřila také vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillay. Ta je označila za "téměř jistě válečné zločiny".

John Kerry dále v pondělí potvrdil informace o setkáních s íránskou stranou, s níž USA neudržují diplomatické styky od přelomu 70. a 80. let, kdy se vlády chopili islámští fundamentalisté. Přímé rozhovory by se podle mluvčího Pentagonu mohly konat na okraj diplomatických jednání o íránském jaderném programu, která v pondělí začala ve Vídni (další podrobnosti o spolupráci USA s Íránem čtěte zde).

"Rozhodně ale není v plánu a ani není záměrem koordinovat jakoukoli vojenskou aktivitu mezi Spojenými státy a Íránem. Nejsou v plánu konzultace s Íránem o vojenských aktivitách v Iráku," řekl agentuře Reuters mluvčí Pentagonu John Kirby.

Fotogalerie

Washington ještě před víkendem avizoval, že konečné rozhodnutí v otázce dalšího postupu v Iráku by mělo padnout v následujících dnech. Není tak stále vyloučeno, že by se Američané, byť jen pomocí bezpilotních letounů, mohli do Iráku po letech vrátit.

USA byly vůdčí silou mezinárodních intervenčních jednotek, které vtrhly v roce 2003 do Iráku s poukazem na údajné vlastnictví zbraní hromadného ničení a svrhly režim tehdejšího prezidenta Saddáma Husajna. V následujících letech, až do roku 2011, se pak Američané v Iráku podíleli na snahách o stabilizaci situace v zemi a budování nových institucí, včetně armády, již cvičili.

V posledních týdnech ovšem řada příslušníků Američany vyzbrojené a vycvičené irácké armády dezertovala a připojila se na stranu sunnitských ozbrojenců z Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL), kteří se postavili proti vládě šíitského premiéra Núrího Malikího a usilují o nastolení státu podřízeného islámskému právu šaría. 

Rebelové dobývají se střídavými úspěchy města na severu země a hrozí tažením až na Bagdád. V pondělí ráno bojovníci ISIL zaútočili na dvousettisícové město Tall Afar nedaleko syrských hranic. Po těžkém boji město nakonec obsadili.

Postup islámských radikálů v Iráku

Postup islámských radikálů v Iráku



Témata: Islámský stát




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.