Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Více kontrol a deportací. Italové chtějí ukončit migrační chaos

  15:55aktualizováno  15:55
První velkou změnou, kterou ohlásila italská vláda vytvořená po prosincovém pádu premiéra Mattea Renziho, je nová strategie vůči nelegálním imigrantům. Policie je má vyhledávat daleko aktivněji a počet deportací má prudce vzrůst.

Záchranný člun s migranty nedaleko pobřeží Libye (2. ledna 2017) | foto: Reuters

Nový italský premiér Paolo Gentiloni, který nahradil v čele vlády svého stranického kolegu Mattea Renziho po krachu prosincového referenda o reformě ústavy, nyní začal skutečně úřadovat. V zemi zmítající se mimo jiné v těžké politické a ekonomické krizi odstartoval první velkou akci – netýká se však ekonomiky ani politiky, ale migrační krize.

Migranty děsí nový nepřítel, ve Středozemním moři umírají na podchlazení

Na policejní stanice v celé Itálii byla rozeslána směrnice, která vyzývá strážce pořádku k daleko většímu úsilí při zadržování nelegálních migrantů. Vydal ji Franco Gabrielli, šéf speciální policejní jednotky Protezione Civile, která je podle zákona aktivována pouze „v mimořádných situacích“.

Základem mimořádné aktivity musí být podle Gabrielliho kontroly na ulicích. Koneckonců, právě při takové kontrole byl v Itálii zastřelen Tunisan Anis Amri, muž, který vjel kamionem na vánoční trh v Berlíně a zabil 12 lidí.

Zadržet a deportovat

Ministr vnitra Marco Minniti zároveň potvrdil, že v zemi má být otevřeno 16 nových středisek pro zadržování nelegálních migrantů. V nich mají být běženci internováni až do vyhoštění ze země. Za vlády Renziho vznikla jenom čtyři taková centra – ta byla připravena ubytovat podle předpisů jen zhruba 360 lidí.

Fotogalerie

To však zdaleka nestačí. Jen za poslední tři roky dorazilo do Itálie přes půl milionu migrantů. Po zablokování takzvané balkánské cesty se trasa z Libye či Egypta přes Středozemní moře do Itálie stala nejpoužívanější migrační cestou do Evropy. Loni ji využilo 181 000 běženců, což je dosavadní rekord. Drtivou většinu přitom v Itálii netvoří ti, kdo prchají ze zemí postižených válkou, jako je Sýrie, ale ekonomičtí běženci z řady zemí Afriky.

Už za vlády Renziho bylo přitom zhruba 400 000 migrantů označeno za ty, kteří nemají právo na azyl. Nejméně 300 000 z nich pak byl doručen příkaz, aby zemi opustili. Deportace však proběhly jen u zhruba pěti tisíc lidí. Drtivá většina se podle všeho dál pohybuje bez kontroly na italském území, odkud je pro ně vzhledem k bezpečnostním opatřením na hranicích sousedních zemí stále těžší dostat se dál do Evropy.

Atentátníkovi z Berlína se to podařilo – poté, co se dostal do Itálie z Tuniska už v roce 2011, si v zemi odseděl čtyřletý trest za kriminální činy, a když mu bylo nařízeno opustit zemi, odešel bez problémů dál na Západ.

Ostrou kritikou v souvislosti s jeho případem nešetřili především soupeři Demokratické strany, jejímiž členy jsou jak Matteo Renzi, tak i nový premiér.

„Je nutné pozastavit fungování schengenského prostoru, umožňující snadné cestování po EU,“ vyzval například Beppe Grillo, šéf Hnutí pěti hvězd, uskupení vystupujícího tvrdě proti nynějšímu establishmentu v zemi (více o hnutí zde). „Dosud byl čas jen na smutek a solidaritu, teď už je čas jednat,“ napsal na internetu Grillo, jehož popularita je na vzestupu.

Proud přes Itálii nevysychá

Zadržení a deportace ilegálních migrantů je přitom jen částí problému, který Itálie s migrační krizí má. Další jeho součástí jsou běženci, o jejichž osudu zatím nebylo rozhodnuto.

Podle nejnovější zprávy italských úřadů je v dočasných ubytovacích centrech nyní zhruba 175 000 lidí, což je osmkrát více než v roce 2013. Ještě před svou rezignací to premiér Renzi zhodnotil slovy: „Další takový rok by už nešlo vydržet.“

Bouře u Benátek

Velké vášně tento týden vzbudily nepokoje v uprchlickém centru u Benátek, které vyvolala smrt mladé ženy z Pobřeží slonoviny. Nikdo nebyl zraněn, ale pětadvacet zaměstnanců zařízení se muselo zabarikádovat v kancelářích a několik hodin čekat na pomoc. Žadatelé o azyl na protest proti životním podmínkám v táboře zapalovali dřevěné desky a další vybavení. Pitva ukázala, že žena zemřela na na plicní embolii. Italské ministerstvo vnitra v reakci na nepokoje zpřísnilo kontroly a bezpečnostní opatření ve větších uprchlických táborech.

zdroj: ČTK

Agentura Reuters upozornila, že vláda má momentálně lůžka pro zhruba 200 000 osob, takže letos bude muset rozhodnout, zda přistaví nová zařízení. Na pomoc odjinud se moc spoléhat nemůže – i vzhledem k tomu, že takzvaný systém kvót na přerozdělování migrantů v rámci EU je prakticky mrtvý.

Předloni sice země Unie slíbily, že z Itálie do dvou let přemístí na 40 000 žadatelů o azyl, zatím se to podařilo jen u 2 654 lidí. Řada zemí pak přerozdělování definitivně odmítla. Italská migrační trasa přitom dál žije – nehledě na zimu.

Italský rekord

Do Evropy loni po moři dorazilo o dvě třetiny méně migrantů než v roce 2015. Celkem břehů evropského kontinentu loni dosáhlo 364 000 migrantů, uvedla ČTK s odkazem na evropskou agenturu pro kontrolu hranic Frontex. Zatímco do Řecka jich dorazilo ve srovnání s předcházejícím rokem výrazně méně, Itálie loni zaznamenala nový rekord v počtu příchozích.

Nebezpečnou cestu z libyjských břehů přes Středozemní moře volili především migranti ze subsaharských zemí - Nigérie, Eritreje, Guineje, Pobřeží slonoviny a Gambie. Loni italských břehů dosáhlo rekordních 181 000 lidí, což je o dvacet procent více než v roce 2015. Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) na této cestě loni zahynulo téměř 5000 lidí.

Na druhou stranu výrazně klesl počet lidí připlouvajících na řecké ostrovy v Egejském moři. Na tom má zásluhu především dohoda, kterou loni v březnu uzavřela Evropská unie s Tureckem a která unii umožňuje vracení části imigrantů na turecké území. Podle Frontexu do Řecka v roce 2016 dorazilo o téměř 80 procent méně migrantů než v roce 2015. Celkem jich bylo 182 500 a většinou pocházeli ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu. V souvislosti s úbytkem migrantů přicházejících do Řecka klesl také počet lidí, kteří se snažili dál do střední Evropy dostat po takzvané balkánské stezce. Zatímco v roce 2015 to bylo podle Frontextu 764 000 lidí, loni to bylo 123 000.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.