Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Italové v referendu jasně odmítli reformu ústavy, Renzi rezignuje

  23:31aktualizováno  5. prosince 20:36
Italové v referendu jasně odmítli reformu ústavy, která měla zjednodušit systém vládnutí v zemi. Proti hlasovalo téměř 60 procent lidí. Premiér Matteo Renzi po porážce nabídl demisi. Prezident Sergio Mattarella ho ale požádal, aby vedl vládu až do přijetí státního rozpočtu. Panují obavy, že odmítnutí referenda by mohlo vést k politické nejistotě v zemi a následně mít negativní dopady na EU.

Při téměř sedmdesátiprocentní účasti skoro 60 procent voličů změny zamítlo.

„Má vláda právě končí,“ vzkázal v televizním projevu Italům premiér. Porážku označil za „mimořádně jasnou“ a prohlásil, že za ni přebírá plnou odpovědnost. V pondělí večer nabídl italskému prezidentovi Sergio Mattarellovi svou demisi.

Ten ho ale vyzval k jejímu odkladu a Renziho požádal, aby kabinet vedl až do té doby, než bude v parlamentu schválen státní rozpočet na příští rok. To by se mělo stát nejpozději do konce roku. Podle spekulací médií by to ale poslanci mohli stihnout již tento týden.

Prezidentská kancelář Mattarellův krok zdůvodnila snahou o to, aby se země vyhnula zmatkům kolem případného odkladu schválení rozpočtu, což by vedlo například k potřebě rozpočtového provizoria.

Renzi: Reforma byla nutná

Jedenačtyřicetiletý Renzi, který stojí v čele italské vlády necelé tři roky, reformu hájil jako nutnou pro zjednodušení fungování politického systému země, která od roku 1945 zažila více než 60 vlád. Reforma měla posílit Poslaneckou sněmovnu a výrazně omezit vliv Senátu, který měl mimo jiné přijít o možnost svrhnout vládu a o vliv na blokování zákonů.

Účast dosahující téměř 70 procent podle webu zpravodajské stanice BBC svědčí, že referendum bylo vnímáno jako příležitost vyjádřit nespokojenost s předsedou vlády.

Fotogalerie

Na zveřejněné odhady ihned reagovaly burzy, euro pokleslo vůči dolaru z 1,0625 na 1,0580.

Jak poznamenala agentura Reuters, jestliže budou výsledky potvrzeny, bude to znamenat novou ránu pro Evropskou unii, která se snaží překonat řadu krizí a chtěla, aby italský premiér pokračoval ve svých reformních snahách v silně zadlužené zemi. Porážka rovněž může poznamenat trhy, zejména bankovní sektor, který letos na milánské burze ztratil téměř polovinu své hodnoty.

Podle italských zákonů musel Renzi uspořádat referendum o svých plánech na revizi ústavy, ale sám se rozhodl s výsledkem spojit svou budoucnost. Tento krok fakticky přeměnil hlasování v plebiscit o samém Renzim a sjednotil různorodé opoziční síly v bitvě o sesazení nejmladšího italského premiéra.

Zemi může vést „technická vláda“

Ani Renziho odstoupení nemusí podle Reuters nutně znamenat, že zmizí z politické scény, jak se to stalo v Británii, kde David Cameronovi po porážce v hlasování o brexitu odešel z vlády.

Mattarella by mohl požádat Renziho, aby vše znovu zvážil, a odvolat se na premiérův smysl pro odpovědnost v době velké nejistoty na trhu. Pokud Renzi odmítne, bude muset hlava státu začít konzultace s vůdci politických stran, aby se pokusil nalézt nového premiéra, který bude muset vypracovat nový volební zákon. Jako šéf největší strany v parlamentu bude mít Renzi velké slovo při výběru nástupce.

Za nejpravděpodobnější scénář dalšího vývoje agentura AFP označila jmenování šéfa „technické vlády“, opírající se o stávající parlamentní většinu, popřípadě rozšířenou o hnutí Forza Italia. Za silného uchazeče je pokládán ministr financí Pier Carlo Padoan či předseda Senátu Pietro Grasso. Úkolem kabinetu by bylo přijmout rozpočet na příští rok a pozměnit volební zákon před případnými předčasnými volbami. Mohla by ale vytrvat až do konce nynějšího období v únoru 2018.

Vůdcové EU podle BBC v noci na pondělí asi mnoho nenaspali. Renzi byl totiž jediným levicovým premiérem v Evropě, který měl nějakou vizi budoucnosti EU. Referendum lze vnímat i jako barometr „protisystémových“ nálad v Evropě. Po Renziho porážce, k níž přispěla populistická uskupení, vypukly v ulicích Říma spontánní oslavy. „Začínáme pracovat na vzniku vlády Hnutí pěti hvězd,“ prohlásil Luigi di Maio z hnutí, které vede komik Beppe Grillo.

Vůdkyně francouzské Národní fronty Marine Le Penová poblahopřála Lize severu. „Italové odmítli EU a Renziho. Musíme naslouchat této touze národů po svobodě,“ prohlásila.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczyński (14....
Rozbouřené Polsko si láme hlavu: co si myslí Kaczyńského kočka?

Znesvářené Polsko, rozdělené na přívržence a odpůrce vlády konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), si našlo nového hrdinu, ke kterému vzhlížejí obě...  celý článek

Lubomír Zaorálek (30. června 2017)
Egypt musí objasnit okolnosti útoku a zvážit odškodnění, řekl Zaorálek

Egypt musí sdělit, co přesně se odehrálo předminulý týden na pláži v letovisku Hurgada při útoku, na jehož následky v noci na čtvrtek zemřela česká občanka....  celý článek

Novozélandští králíci se na ovcích svezli do bezpečí (25. července 2017)
Králíci na Novém Zélandu vyskákali na ovce, unikli tak před záplavami

Farmář na Novém Zélandu vyfotil divoké králíky, kteří vyšplhali na hřbet ovcím ze stáda jeho souseda, aby se zachránili před záplavami. Ty region Otago na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.