Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Maďarská zeď zastavila lidskou vlnu, uprchlíci zamířili do Chorvatska

  7:14aktualizováno  12:17
Stovky migrantů musely strávit noc na uzavřené srbsko-maďarské hranici. Kvůli hlídkám a nově postavenému plotu hledají novou cestu, jak se do vysněné západní a severní Evropy dostat. Uprchlíci se ráno vydali směrem na Chorvatsko. To je podle slov premiér připraveno uprchlíky přijmout. Umožní jim však i průchod dále do Evropy.

Stovky uprchlíků noc na hranicích strávily pod širým nebem nebo v provizorních stanech. Někteří si také nasbírali dřevo, aby se mohli ohřát u ohně. Podle místních médií jsou v Srbsku vypravovány autobusy, aby běžence odvezly do Chorvatska. Odtud chtějí přes Slovinsko a Rakousko pokračovat do Německa, píše BBC. Novou cestou do Evropy se nyní může stát i Rumunsko.

Někteří uprchlíci potvrdili, že chtějí nových tras využít. „Možná zkusíme Chorvatsko, potom Slovinsko a odtud do Vídně a Německa,“ popsal serveru Syřan Emad, který je nyní v Makedonii. „Nevím, jestli je to dobrý plán, ale musíme to zkusit,“ dodal.

Fotogalerie

Chorvatsko se na možný příliv uprchlíků už připravuje. Chorvatský ministr vnitra Ranko Ostojić v této souvislosti řekl, že jeho vláda má připravený plán pro možný příchod velkého počtu uprchlíků. Informoval, že do středečního poledne do Chorvatska přicestovalo bezmála 300 migrantů.

Ve středu dopoledne premiér Zoran Milanović při jednání parlamentu uvedl: „Chorvatsko je připraveno přijmout nebo nasměrovat uprchlíky tam, kam chtějí, což je podle všeho Německo a Skandinávie.“

Chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová je však vývojem znepokojená a podle deníku Večernji list navrhla premiérovi svolání Rady pro národní bezpečnost buď Je to podle ní nutné kvůli přívalu migrantů, který zřejmě ještě potrvá dlouho, a jeho „společenským, ekonomickým i bezpečnostním dopadům“. Prezidentka se obává, že se migrační vlna přenese na Chorvatsko.

Maďarské uzavření hranic

V úterý začaly v Maďarsku platit nové antiimigrační zákony, podle kterých může policie zadržet kohokoli, kdo nelegálně překročí hranice. Tresty hrozí také za překonávaní nebo poškození hraničního plotu. Už v pondělí úřady uzavřely trať, po které ze Srbska proudily zástupy běženců.

Uprchlická krize

Přísná opatření jsou podle všeho úspěšná. Maďarské úřady po uzavření hranic zaznamenaly v úterý výrazný pokles počtu migrantů z pondělních rekordních 9380 na 367. Všechny čeká soudní řízení za nezákonné překročení hranice či poškození hraniční bariéry.

Syřan Mohammad Mahajn pro agenturu Reuters uvedl, že ostnatý drát poškodil, aby jím mohla projít jeho žena. Jejich cesty se kvůli tomu ale rozdělily. „Dosud jsem měl naději, ale ta už je pryč,“ řekl.

Podle srbské vlády je však zavření hranice do Maďarska dlouhodobě neudržitelné. Maďarsko mezitím oznámilo, že uvažuje o rozšíření plotu i na hranice s Rumunskem, což země označila za „narušení evropského ducha kooperace“. Ve středu už u hranic operovali maďarští vojáci a inženýři, kteří mapovali terén pro plánované vztyčení plotu.

V úterý pozdě večer přísnější kontroly na hranicích zavedlo i Rakousko. Prozatím se týkají Slovenska, Maďarska, Slovinska a Itálie. Na hranicích s Maďarskem budou policistům pomáhat i vojáci, kteří budou rozmístěni i na nádražích v důležitých tranzitních městech, jako je Linec či Salcburk.

Pomoc na Blízkém východě

Německá kancléřka Angela Merkelová po jednání s německými zemskými premiéry v úterý večer prohlásila, že se Evropská unie musí zasadit o zlepšení humanitárních podmínek v uprchlických táborech v Jordánsku a v Libanonu, aby omezila příchod běženců do Evropy.

Zavedení kontrol

Členské země schengenského prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích mají na dočasné znovuzavedení kontrol právo. Podle příslušných smluv je k tomuto opatření možné dočasně přikročit, pokud se veřejný pořádek nebo bezpečnost státu ocitnou v ohrožení.

„Musíme více pomáhat zemím, odkud uprchlíci odcházejí, případně v nichž se po opuštění vlasti zdržují. Očekávám signál od Evropské unie, že se zasadíme o důstojné podmínky v uprchlických táborech, například v Jordánsku a v Libanonu,“ řekla německá kancléřka, podle níž by takovým signálem mohla být i vyšší finanční pomoc nebo užší spolupráce EU s mezinárodními humanitárními organizacemi.

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.