Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na světě je šedesát milionů uprchlíků. Blížíme se chaosu, varuje OSN

  8:57aktualizováno  13:34
V roce 2014 se počet uprchlíků na celém světě přiblížil k šedesáti milionům. Více než polovina jsou děti. Jen za poslední rok přibylo přes osm milionů lidí, kteří museli opustit své domovy. Vyplývá to ze zprávy Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. „Svět je v chaosu,“ řekl šéf agentury UNHCR António Guterres.

Uprchlíci z Tall Abjadu míří do Turecka (15. června 2015). | foto: AP

„Lidé si myslí, že humanitární organizace mohou tento chaos uklidit. To už není možné. Nemáme kapacitu sbírat tyto střepy. Více a více lidí trpí a bohužel řadě z nich nemáme šanci pomoci,“ řekl BBC vysoký komisař OSN pro uprchlíky Guterres.

Fotogalerie

Každý den počet uprchlíků, včetně vnitřně vysídlených lidí, dosahuje 42 500. V roce 2013 to bylo 32 tisíc. V roce 2014 bylo na světě celkem 59,5 milionu běženců. Oproti roku 2013 tak ve světě vzrostl počet lidí, kteří museli opustit své domovy, o 8,3 milionu.

Největší počet z nich pochází ze Sýrie - 3,9 milionu uprchlíků a 7,6 milionu vnitřně vysídlených. V minulých třiceti letech nejvíce uprchlíků vždy pocházelo z Afghánistánu.

Zpráva UNHCR hovoří o 19,5 milionu uprchlíků, 38,2 milionu vnitřně vysídlených lidí a 1,8 milionu lidí stále čekající na výsledky žádosti o azyl. Každý 122. člověk na Zemi tak přišel o svůj domov. Nejvíce běženců našlo útočiště v Turecku (1, 59 milionu) a Pákistánu (1,51 milionu).

Guterres vzhledem ke krizím v Sýrii, Iráku, Jemenu, Burundi i jinde neočekává, že se situace letos zlepší. „Objevilo se množství nových krizí,“ citovala ho agentura AP. „Krize v Iráku a Sýrii se rozrostla do obřích rozměrů a zároveň se staré konflikty nevyřešily,“ dodal.

Žádosti o azyl v Evropské unii

Za dvanáct měsíců do konce března 2015 v Evropské unii zažádalo o azyl 695 435 lidí.

  • Německo 247 635
  • Švédsko 81 420
  • Maďarsko 73 585
  • Itálie 63 860
  • Francie 57 900
  • Rakousko 31 265
  • Velká Británie 29 340
  • Nizozemsko 23 780
  • Belgie 22 860
  • Řecko 8 060
  • Zbytek EU 55 730

V loňském roce se do svých domovů vrátilo pouze 126 800 uprchlíků, což je nejméně od roku 1983. Nejvíce z nich pochází z Konga, Mali a Afghánistánu, píše web News.com.au.

V Česku o azyl žádají Ukrajinci a Kubánci

Dokument UNHCR upozorňuje, že v Evropě je nárůst běženců padesátiprocentní, což je převážně přičítáno uprchlické krizi ve Středozemním moři. Největší počet žádostí o azyl v Evropské unii hlásí Německo, hned za ním následuje Švédsko (viz tabulka).  

Podle zprávy evropského statistického úřadu Eurostat bylo v EU v prvním čtvrtletí letošního roku 185 tisíc ždatelů o azyl. Nejvíce z nich, padesát tisíc, pochází z Kosova. Syrských prvožadatelů bylo letos přes 29 tisíc, Afghánců téměř 13 tisíc. Mezi dalšími četněji zastoupenými národy jsou Albánci, Iráčané, Srbové, Pákistánci či Ukrajinci.

Česká republika patří v tomto ohledu mezi méně vyhledávané země, za první tři letošní měsíce evidovala 355 žádostí. I to je o 27 procent více než v předchozím roce. Téměř polovinu žádostí o azyl u nás podali Ukrajinci, následováni Kubánci. Slovensko řešilo pouze 50 žádostí o azyl.

Proti maďarskému plotu na hranicích se postavila EU

Evropská komise se postavila proti budování plotů na hranicích EU. „Teprve nedávno jsme zdi v Evropě strhli, neměli bychom je znovu budovat,“ citovala agentura ČTK mluvčí komise Natashu Bertaudovou. Komise tak reagovala na záměr Maďarska vybudovat na 175kilometrových hranicích se Srbskem čtyři metry vysoký plot, aby zastavila příliv uprchlíků (více zde). Dialog mezi Budapeští a Bruselem na toto téma zatím neproběhl.

Uprchlická krize

Už příští středu by mělo maďarské ministerstvo vnitra představit vládě konkrétní projekt výstavby plotu. Podle maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa není výstavba v rozporu s mezinárodními závazky či dohodami. Srbský premiér Aleksandar Vučić dal v bezprostřední reakci najevo, že je touto zprávou „překvapen a šokován“. Srbsko usiluje o sbližování s EU.

Maďarský premiér Viktor Orbán už minulý týden prohlásil, že Maďarsko je připraveno kvůli neustále rostoucímu počtu běženců uzavřít hranice se Srbskem. Bělehrad podle něj neřeší problém s migranty, kteří putují přes Srbsko a snaží se přes Maďarsko dostat dál do západní Evropy. Jen v prvním čtvrtletí letošního roku v Maďarsku o azyl požádalo 32 810 lidí, zásadní část žadatelů tvoří lidé z Kosova.

Podle Bertaudové mají za ochranu vnějších hranic EU odpovědnost příslušné členské země a je na nich, jaké prostředky k tomu zvolí. „Nicméně každé opatření musí být plně v souladu s evropským právem a mezinárodními závazky včetně respektu k lidským právům,“ poznamenala.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.