Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Konec rudých hvězd. Kyjev zakázal propagaci nacismu i komunismu

  17:34aktualizováno  17:34
Ukrajinský parlament schválil zákon, který zakazuje popírání zločinného charakteru nacismu a komunismu. Jejich symboly se nyní také nesmí používat na veřejnosti. Pro zákon hlasovalo 254 ze 450 zákonodárců.

Proruská demonstrace na Leninově náměstí v Simferopolu (8. března 2014). | foto: Reuters

„Tento zákon nezakazuje ideologie, to by bylo v demokratické zemi nepřijatelné. Zakazuje však totalitní režimy jakéhokoliv zabarvení - fašistické, komunistické či jiné. Totalita je na Ukrajině zakázána,“ prohlásil jeden ze spoluautorů předlohy Jurij Lucenko z Bloku Petra Porošenka.

Krize na Ukrajině

Komunistický režim, který na Ukrajině vládl v době, kdy byla součástí Sovětského svazu, nový zákon odsuzuje jako zločinecký. Nový zákon také ukládá státu povinnost zkoumat a objasňovat zločiny totalitních režimů, aby se nemohly opakovat. Veřejnost bude mít nově dokonce přístup ke všem tajným dokumentům ze sovětské éry.

Parlament rovněž schválil, že Ukrajina si bude 8. května připomínat konec druhé světové války a její oběti. Ukrajina dosud stejně jako Rusko slavila konec druhé světové války o den později než země Evropské unie. V době německé kapitulace totiž už bylo vzhledem k časovému posunu v tehdejším Sovětském svazu 9. května. Tento den bude Ukrajina nadále slavit jako „Den vítězství nad nacismem“.

Rusko zakázalo „banderovské“ symboly už na podzim

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk nedávno požadoval od Moskvy, aby respektovala, že proti nacismu bojovali také Ukrajinci, které současná ruská propaganda vykresluje jako následníky kolaborantů s nacisty a krajní nacionalisty, banderovce. „Rusko, které se snaží o revizi historie a které hlásá vítězství v druhé světové válce bez Ukrajiny, nemá právo zprivatizovat si společný boj proti nacistickému Německu,“ zdůraznil Jaceňuk a připomněl, že dvě pětiny sovětských ztrát ve válce připadly právě na Ukrajince.

V Rusku už od loňského podzimu platí zákaz veřejně předvádět symboly organizací spolupracujících s nacisty, který byl „ušit“ na ukrajinskou symboliku. Kritici „protibanderovského“ zákona ale tvrdí, že by se měl vztahovat i na nynější ruskou vlajku, pod níž bojovali vojáci generála Andreje Vlasova na německé straně.

Stepan Bandera je kontroverzní postavou. Za války byl vůdcem ukrajinských nacionalistů, ale po pokusu o vyhlášení nezávislosti Ukrajiny jej nacisté internovali v koncentračním táboře. V pozdějším německém exilu jej v roce 1959 zavraždil agent sovětské tajné služby KGB. Pro řadu Ukrajinců je hrdinou, který bojoval proti sovětskému režimu, Rusové jej však považují za zločince a kolaboranta s nacisty.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Švédský policista doprovází běžence na nádraží Hyllie ve městě Malmö (19....
V USA plánují razie na nezletilé imigranty, kteří jsou členy gangu

Američtí imigrační úředníci plánují rozsáhlé celostátní razie namířené proti nezletilým imigrantům, kteří do země přišli bez doprovodu dospělého a jsou...  celý článek

V ulicích polských měst protestují odpůrci zákona, který omezí nezávislost...
Polský Senát schválil kontroverzní soudní zákon, do ulic vyšli odpůrci

Senát v Polsku schválil kritizovanou reformu nejvyššího soudu. Pro hlasovalo 55 zákonodárců, proti němu 23. Dva senátoři se zdrželi hlasování. Zákon horní...  celý článek

Příjezd lodi plné běženců do italského přístavu Crotone (21. června 2017)
Mezi Římem a Vídní to vře kvůli běžencům, italský premiér kárá i Česko

Mezi Itálií a Rakouskem dál stoupá napětí kvůli neshodám ohledně zvládání přílivu migrantů. Za nepochopitelný úlet označil v pátek rakouský lidovecký...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.