„Chceme ukázat prezidentu Putinovi i Rusku, že se dokážeme všichni spojit,“ řekl agentuře AFP americký generálmajor John R. O’Connor, který dohlížel na vykládání techniky v lotyšské Rize. „Ukazujeme tady jednotu od severu k jihu,“ dodal O’Connor.
Litevská prezidentka Dalia Grybauskaite minulý týden varovala, že by se baltské státy, které jsou členy NATO i Evropské unie od roku 2004, musely případné agresi bránit nejméně 72 hodin, než by jim spojenci přišli na pomoc.
Tanky Abrams, bojová vozidla pěchoty Bradley a vozidla Humvee i další vybavení podle O’Connora v Estonsku, Litvě a Lotyšsku zůstanou, „dokud neodradí Rusko od agrese“.
Obavy z dalšího ruského postupu vedly Severoatlantickou alianci k ustavení nové jednotky rychlého nasazení o síle 5 000 mužů a vytvoření šesti velitelských center v blízkosti Ruska, zejména v Estonsku, Litvě a Lotyšsku.
Spojené státy loni zahájily operaci Atlantic Resolve (Atlantické odhodlání) zaměřenou na podporu amerických spojenců před možnou ruskou hrozbou (více čtěte zde).
Stahování těžkých zbraní se komplikuje
Útočné akce povstalců se na východě Ukrajiny podařilo zastavit, ukrajinská armáda stáhla z fronty rozhodující část těžkých zbraní a značnou část odsunuli i povstalci. V televizním projevu to v pondělí večer prohlásil ukrajinský prezident Petro Porošenko. Na východě země nicméně od poloviny února, kdy bylo vyhlášeno příměří, zahynulo podle jeho slov 64 ukrajinských vojáků; o ztrátách na straně povstalců se prezident nezmínil.
“Příměří platí, nebo taky neplatí, záleží na úhlu pohledu. Dnes ale nepochybně můžeme konstatovat, že útočné akce agresora se nám podařilo zastavit,“ řekl Porošenko. „Lví podíl raketových systémů a těžkého dělostřelectva ukrajinská armáda (z fronty) stáhla. Jsme také svědky toho, že značnou část odsunuli i povstalci,“ konstatoval.
„Ukrajina dokončila čtyři etapy stahování zbraní, na něž dohlíželi pozorovatelé OBSE spolu se zástupci ukrajinských i zahraničních médií. Očekávám, že stejné kroky dokončí i povstalci. Dosud jsme neobdrželi potvrzení, že nepřítel stáhl své zbraně,“ citovala armádního mluvčího Andrije Lysenka stanice Ukraine Today.
Krize na UkrajiněRUSKÝ TANKISTA: Všichni jsme věděli, kam jedeme DŮKAZY: Ruské zbraně na Ukrajině ZRANĚNÝ Z MAJDANU: Měl jsem pětiprocentní šanci ROK OD MASAKRU: Střelba na Majdanu stále není vyšetřená ANALÝZA: Rusko Ukrajinu ostřelovalo ze svého území RUSOVÉ: V Donbasu bojují, vyfotit se nenechají DEBALCEVE: Chaotický ústup z obleženého města ZBROJAŘI: Vývoz zbraní z ČR embargo nezastavilo MINSK: Státníci po 17 hodinách dohodli příměří SAVČENKOVÁ: Ukrajinská pilotka hladoví v ruské vazbě |
Lysenko poukázal na text minské dohody z poloviny února, který oběma stranám ukládá stažení zbraní do vzdálenosti nejméně 70 kilometrů od linie palebného dotyku. Kyjev však podle něj se stažením všech těžkých zbraní z fronty počká, až bude mít jistotu, že povstalci plní minské dohody plní.
Představitel vzbouřenců Eduard Basurin tvrdí, že povstalecké jednotky už z fronty veškerou těžkou vojenskou techniku odvezly. Ukrajina podle něj naopak stahování zbraní jen předstírá. „Veškerá jejich technika se nachází jen 20 až 30 kilometrů od fronty a do boje může být znovu nasazena během pár hodin,“ prohlásil.
Stahování zbraní má kontrolovat mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která má na východě Ukrajiny k dispozici zhruba 500 pozorovatelů.
Možnosti mise jsou ale podle jejích představitelů omezené, protože OBSE nemá dostatek informací o počtech stahovaných zbraní, o trasách odsunu ani o místech konečné dislokace.
