Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Turci poprvé po dvou letech bombardovali kurdské separatisty

  9:43aktualizováno  21:42
Turecké letectvo zaútočilo na pozice Strany kurdských pracujících v jihovýchodním Turecku. Nálety byly podle Ankary odpovědí na útoky kurdských separatistů na základnu turecké armády. Kurdové představují jednu z mála bojeschopných sil, která se postavila Islámskému státu.

Členové PKK se jako dobrovolníci zapojili především do obrany severosyrského města Kobani (na snímku) | foto: Reuters

Podle tureckého listu Hürriyet způsobily letecké údery kurdským bojovníkům „vážné škody“. Turecká armáda k nim přistoupila poté, co členové Strany kurdských pracujících (PKK) tři dny ostřelovali vojenskou základnu v Hakkari ležící asi 70 kilometrů severně od turecké hranice s Irákem.

Islámský stát

Jedná se o první významnou bojovou akci proti organizaci, již Ankara považuje za teroristickou, od zahájení mírového procesu před dvěma lety. Velení armády se k akci zatím nevyjádřilo. Podle některých zdrojů Turci zaútočili již v neděli, však PKK mluví o pondělním leteckém úderu.

Představitelé PKK podle agentury Reuters uvedli, že turecká armáda porušila příměří. Vojenské křídlo strany prohlásilo, že při náletech jeho bojovníci neutrpěli žádné zranění.   

Napětí mezi Ankarou a menšinovými tureckými Kurdy roste v souvislosti s postupem radikálů z organizace Islámský stát (IS) na severu Sýrie a Iráku, kde rovněž Kurdové žijí. 

Členové PKK se jako dobrovolníci zapojili do obrany severosyrského města Kobani. Výzvy Kurdů, aby se Turecko k boji proti IS přidalo, Ankara zatím nevyslyšela. Vězněný šéf PKK Abdullah Öcalan už před časem turecké vládě pohrozil, že strana ukončí mírový proces, pokud Turecko dopustí v Kobani masakr.

V úterý se kurdským bojovníkům podle BBC podařilo po deseti dnech bojů získat od islamistů zpět pod kontrolu kopec Tall Šajr, který leží na západě od Kobani. V boji pešmergům pomáhají letecké údery USA a jejich spojenců.

Spojenecká koalice pod vedením USA provedla za poslední dva dny v okolí města 21 leteckých útoků, oznámil Pentagon. Při jednom náletu byla zasažena i ropná rafinerie u syrského města Dajr az-Zaur. Velení americké armády soudí, že nálety postup islamistů v Kobani zpomalily, situace na bojišti nicméně zůstává proměnlivá.

Exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) uvedla, že v Kobani bojovníci IS podnikli tři sebevražedné atentáty. Při jednom z nich se atentátník odpálil ve východní části města, kde sídlí hlavní policejní stanice a vládní budovy. Podle SOHR Islámský stát nyní ovládá přibližně polovinu města, ve kterém před ofenzivou islamistů žilo asi 40 tisíc lidí.

Šíitské milice se mstí na sunnitech

Islámský stát v posledních měsících ovládl rozlehlá území v Iráku a Sýrii. Organizace na obranu lidských práv Amnesty International (AI) v úterý oznámila, že šíitské milice v Iráku v rámci odplaty za útoky Islámského státu unášely a zabíjely sunnitské civilisty.

Fotogalerie

Tyto milice jsou podle AI vyzbrojeny a podporovány iráckou vládou. Dokonce často spolupracují s vládními silami, proto AI obvinila iráckou vládu z vážného porušování lidských práv a válečných zločinů (celou zprávu Amnesty International v angličtině si můžete přečíst zde).

Milice své oběti často unáší z domovů, práce i na kontrolních stanovištích. Za některé chtějí výkupné, přesto je pak zabijí. „Žebrala jsem u přátel a známých, aby mi půjčili peníze, abych zachránila svého syna. Ale poté, co jsem zaplatila, zabili ho. Nyní nevím, jak půjčené peníze splatím, můj syn byl jediný z rodiny, který měl práci,“ vypověděla jedna z postižených matek.

Organizace neví přesné počty unesených a zabitých, nicméně zdokumentovala desítky případů v Bagdádu, Samaře a Kirkúku a dalších místech po celém Iráku v srpnu a září.

Amnesty International uvedla příklad z 6. června, kdy šíitské milice odtáhly třicet mužů z jejich domovů, pak je zastřelily a jejich těla pohodily v okolí. Den předtím se do města dostali bojovníci Islámského státu a podle AI šlo o odplatu.

Spolupráce USA a Ruska

Spojené stát a Rusko budou úzce spolupracovat a sdílet více zpravodajských informací v souvislosti s bojem s islamistickými extremisty na Blízkém východě. Po více než tříhodinovém jednání se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem to v úterý v Paříži oznámil americký ministr zahraničí John Kerry. Obě země se ale v mnohém neshodují. Spojené státy se svými arabskými spojenci zahájily na konci září letecké údery na pozice islamistů v Sýrii. Moskva přitom dala již několikrát předtím najevo, že takovéto útoky bez mandátu OSN budou představovat akt agrese. Zatímco Washington zastává naprosto opačnou pozici, Moskva je jedním z nejbližších spojenců režimu syrského prezidenta Bašára Asada, kterého neopustila ani během občanské války v Sýrii.

Šíitské milice podle AI v červnu začaly posilovat svoje řady a využily „atmosféry bezvládí“, které v Iráku panuje. Irácký premiér Hajdar Abádí se ke zprávě Amnesty International zatím nevyjádřil, nicméně v minulosti hovořil o potřebě sjednotit irácký lid, aby společně čelil hrozbě IS.

IS se blíží k bagdádskému letišti

Podle OSN z okolí Hítu, který leží v irácké provincii Anbár, uprchlo 180 tisíc obyvatel. O rozsáhlou provincii svádí boj irácká armáda s bojovníky IS, který ovládá osmdesát procent Anbáru. Panují obavy, že pokud padne celá provincie, pak islamisté budou ovládat pás území až do syrského Rakká, kde sídlí jejich velení, tak se jim otevře cesta na bagdádské letiště.

K letišti se radikálové přibližují, nyní jsou podle CNN přibližně 13 až 16 kilometrů od něj. Američtí představitelé podle stanice věří, že irácká armáda zvládne ubránit hlavní město. USA přesto vyslaly bojové helikoptéry na pomoc s ochranou letiště.

Ve Washingtonu jedná podle BBC prezident Barack Obama s představiteli dvaceti armád, které se zapojily do boje proti Islámskému státu. Je to poprvé, co se vysocí armádní činitelé sešli od sestavení koalice bojující proti islamistům.

Území v Iráku a Sýrii ovládaná bojovníky Islámského státu
Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.