Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Hon na čarodějnice, komentují čistky turečtí profesoři. Ale jen potají

  11:56aktualizováno  12:13
Následky neúspěšného vojenského převratu jsou pro Turecko dalekosáhlé. Mezi tisíci lidí vyhozených z práce jsou také akademičtí pracovníci a učitelé. Tvrdí, že prezident Erdogan využívá současnou situaci jen k posílení moci a definitivní destrukci nezávislého vzdělávacího systému.

Turecko zažívá po neúspěšném pokusu o převrat čistku ve školství | foto: AP

Po nedávném pokusu o vojenský převrat zažívá Turecko zemětřesení na všech frontách. Do vězení putují tisíce lidí, kteří mají podle režimu Recepa Tayyipa Erdogana něco společného s plány na jeho svržení. Desetitisíce dalších lidí museli nuceně opustit svá zaměstnání. Masivní propouštění se týká také akademických pracovníků a učitelů.

Puč v Turecku

Ministerstvo školství propustilo na 22 tisíc svých zaměstnanců a 21 000 učitelům pracujícím v soukromé sféře odebralo licence. Turecká vysokoškolská rada (YÖK) zakázala až do odvolání všem akademickým pracovníkům cestovat do zahraničí. Podle nejvyššího dozorového orgánu nad tureckým vysokým školstvím by měly univerzity okamžitě zpět do vlasti povolat všechny své zaměstnance, kteří v cizině už pobývají.

Rektory YÖK vyzvala, aby prověřili členy svých akademických sborů kvůli možnému napojení na hnutí Fethullaha Gülena, který je obviňován ze zosnování převratu (více o něm zde). Čtyři univerzitní rektory YÖK odvolala. Server Vice News nyní několik tureckých akademiků oslovil, někteří se rozhodli promluvit, všichni však pod podmínkou anonymity. Obávají se totiž tvrdého postihu.

Hon na čarodějnice vedený Erdoganem

„To, čeho jsme nyní svědky, je poslední stádium honu na čarodějnice,“ popisuje profesorka z jedné významné turecké univerzity. Připomíná, že útlak ze strany režimu byl v Turecku patrný dlouho před pokusem o převrat. Poslední fázi podle ní odstartovala petice, která volala po míru s Kurdy. Podepsalo ji i 1128 akademiků. Erdogan je nazval „intelektuálním odpadem“ a mnoho z nich skončilo ve vězení či přišlo o práci.

„Každý den jsou akademičtí pracovníci propouštěni. Vláda je nazývá zrádci jenom proto, že se snaží říkat pravdu,“ myslí si jeden z vlivných tureckých profesorů, který svůj Ph.D. titul obhájil na univerzitě ve Spojených státech, ale i přesto se vrátil vyučovat do své vlasti.

Fotogalerie

„Vždy jsem si myslel, že Turecko je pro práci sociologa mnohem zajímavější než práce na prestižních západních univerzitách. Teď se však cítím, jako kdyby mě někdo dusil,“ popisuje a varuje, že jeho domovská univerzita už od příštího semestru může vyučovat podle ideologicky deformovaných textů produkovaných vládou.

Současná čistka ve školství jde podle něj mnohem dál než jen k lidem, kteří mohli teoreticky spolupracovat či podporovat vojenský převrat. „Erdogan využije této krize, aby zabil dvě mouchy jednou ranou,“ myslí si a dodává, že turecký prezident chce podle všeho zničit zbytky nezávislosti vzdělávacího systému a zejména pak univerzit, jejichž pracovníci většinou stojí na straně opozice.

Vyhazov za příspěvky na Twitteru

Tvrdý postup ilustrují i okamžité vyhazovy akademiků a učitelů bez obšírného odůvodnění. „Od vedení univerzity, na které pracuji, jsem dostala email, že tweety, které jsem zveřejnila po 15. červenci, uškodily univerzitě,“ popisuje jedna z tureckých akademiček.

Vedení univerzity nevadilo, že šlo pouze o retweetnuté vzkazy ostatních akademiků a periodik, které volaly po respektování demokracie a odmítaly zavedení trestu smrti. Její úvazek na univerzitě byl přesto dočasně ukončen. Nyní má podle svých slov týden, aby sepsala svou obhajobu.

Problémem je také fakt, že kdo bude současnou vlnou propouštění postižen, jen obtížně v Turecku sežene srovnatelnou práci. „Ti, kteří budou muset skončit, nemají na jiných univerzitách šanci. Ti, kteří zůstanou, se pak budou muset cenzurovat,“ popisuje jedna z profesorek.

Souhlasí i její kolega, který si stěžuje na to, že poprvé v životě se nemůže podepsat pod své názory. „Jsme rozmrzelý z toho, že musím zůstat v anonymitě pod nátlakem a ne kvůli tomu, že jsem se tak svobodně rozhodl,“ tvrdí. Svou práci si zatím udržel, iluze si však nedělá. „Jediný důvod, proč mám ještě práci, je fakt, že seznamy nepohodlných jsou hodně dlouhé,“ dodává.

Den mučedníků

Erdogan ve čtvrtek upřesnil, že v souvislosti se zmařeným pokusem o puč ve vazbě skončilo již 10 400 lidí. Prezident v rozhovoru s agenturou Reuter přiznal, že před pokusem o puč selhaly tajné služby. Armáda, kterou výrazně postihly vládní čistky, Ankara podle něj urychleně doplní „novou krví“. Pokus o nový puč se totiž nedá vyloučit, nebude ale snadné jej zahájit, neboť úřady jsou nyní „více ve střehu“.

Vydání Gülena

Spojené státy nepotřebují na vydání muslimského duchovního Fethullaha Gülena roky, jak tvrdí právníci. Řekl to dnes turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu. "Jestliže chcete Gülenovu extradici protahovat, může to trvat roky, ale pokud jste rozhodní, může to být hotovo ve velmi krátké době," uvedl Çavuşoglu ve státní televizi TRT Haber.

Washington v uplynulých dnech Ankaře vzkázal, že nejprve musí předložit jasné důkazy, že se Gülen skutečně zapojil do zmařeného pokusu o svržení vlády. Právníci v této souvislosti poznamenali, že proces vydání k trestnímu stíhání v jiné zemi může trvat roky.

Hnutí duchovního Fethullaha Gülena, kterého Erdogan označuje za strůjce neúspěšného převratu, bude Turecko považovat za „další separatistickou teroristickou organizaci“. Gülen, který dlouhodobě žije v USA, jakýkoli podíl na zmařeném puči odmítl a naznačil, že jej mohl zinscenovat sám turecký prezident, aby si upevnil moc v zemi.

Počet obětí pokusu o převrat z minulého týdne podle Erdogana stoupl na 246. Do bilance nezapočítal mrtvé na straně pučistů. Dosavadní bilance hovořila o 232 mrtvých, mezi nimiž je přes dvě stě civilistů. Počet zraněných je 2185, uvedl prezident.

Erdogan v noci také oznámil, že Turci si budou 15. červenec, tedy výročí puče, napříště připomínat jako Den mučedníků. „Nadcházející generace nikdy nezapomenou hrdiny boje za demokracii,“ uvedl Erdogan. Podle tureckého prezidenta je důležité se nadále bránit proti „nejzáludnějšímu a nejpodlejšímu pokusu o puč v dějinách tureckého lidu“. Turky proto vyzval, aby dál drželi „demokratické hlídky“. V ulicích a na náměstích mají občané země podle Erdogana demonstrovat do té doby, „než naše země tuto těžkou fázi zcela překoná“.

A Turci zatím ulice vyklízet nehodlají. Do ulic Istanbulu v noci vyšly tisíce lidí a s tureckými vlajkami se sešli na mostu přes Bosporský průliv. „Naši mučedníci jsou nesmrtelní, náš národ nelze rozdělit,“ skandovali podle agentury AP někteří z demonstrantů. Podle agentury AFP na demonstraci dohlíželo velké množství příslušníků bezpečnostních složek.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.