Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tureckým vojákům zřejmě docházel čas. Proto museli puč zkusit

  12:23aktualizováno  12:23
Hledat důvody, proč turečtí vojáci s převratem neuspěli, je logické, i když to mnohdy vypadá trochu jako řeči generálů po bitvě. Nabízí se ovšem jiné „proč“ - otázka, z jakého důvodu vojáci do málo nadějného pokusu s vysokými riziky šli. Několik indicií nasvědčuje, že jim byly na stopě bezpečnostní složky.

Nejdříve rekapitulace důvodů, které bezpečnostní odborníci pokládají za klíčové faktory neúspěchu pátečního pokusu o převrat v Turecku (vše o něm zde): vojáků na straně pučistů bylo jen několik málo tisíc, nedokázali na úvod umlčet čelné politiky, média ani sociální sítě. Tato konstelace se rovnala prohře.

Roli hrála i podpora značné části Turků polarizujícímu prezidentovi Erdoganovi. Turecko už není zemí, kde by lidé čekali, až armáda zarazí politický chaos, jak tomu bývalo při předešlých převratech (více o nich zde).

Fotogalerie

Nabízí se tedy prostá otázka: Proč vojáci do tak riskantního podniku - Erdogan jim hrozí smrtí - šli, když si patrně museli být vědomi nebezpečí? Voják nemůže spáchat horší zločin než vzpouru.

Stojí za to poznamenat, že některé argumenty o beznadějnosti akce - zejména nízký počet povstalců - možná nejsou úplně klíčové.

Profesor Naunihal Singh, který se odborně věnuje převratům ve světě, popsal, že výsledek pokusu o puč ani tak neurčila samotná síla vzbouřenců, jako jejich neschopnost vytvořit dojem, že se převrat daří. „Schopnost budit zdání úspěchu je klíčová - pokud si lidé myslí, že se převrat daří, obvykle se připojí, protože nechtějí skončit na špatné straně,“ soudí Singh podle Vox.com.

Pokud by bývali vzbouřenci dokázali úspěšně vytvořit dojem, že se převrat daří, ani prezidentovi stoupenci v bezpečnostních složkách by jim patrně neodporovali, argumentuje Singh. Jak víme, tento scénář nenastal.

Srpen, tradiční konečná pro část důstojnického sboru

Odpověď na otázku, proč se část vojáků 1. turecké armády, zodpovídající za severozápad země včetně Istanbulu, do akce pustila, může tkvět v kalendáři. V srpnu se v Turecku tradičně - nehezky, ale trefně řečeno - kádrují důstojníci. Některé čeká povýšení, některé vyhazov.

Puč v Turecku

„Někteří lidé říkají, že důstojníci, kteří převrat organizovali, měli být - z různých příčin - v srpnu vyhozeni, takže převrat byl zoufalým pokusem udržet si své pozice. Určitě je to možný logický výklad,“ řekl serveru BusinessInsider.com bývalý turecký poslanec Aykan Erdemir.

Jeden z těch, kteří měli v srpnu skončit, byl podle Reuters bývalý velitel letectva Akin Ozturk. Agentura se odvolává na tři „vysoké činitele“ z Ankary, kteří to tvrdí. Dalším pak Muharrem Kose, bývalý právní poradce náčelníka tureckého generálního štábu. Zatímco Ozturk je mezi zatčenými, o Koseovi se podle Reuters neví.

Turecký protivládní novinář Ahmet Sik s odvoláním na bezpečnostní zdroje uvedl, že pučisté byli přinuceni jednat okolnostmi - prokuratura údajně začala chystat jejich zatčení. Když se to dozvěděli, byli už za bodem návratu a zbývala jen cesta vpřed.

Obecně přitom vždy platí: čím déle a rozsáhleji se převrat plánuje, tím více lidí o něm ví a tím větší je riziko prozrazení.

Turecký plukovník ve výslužbě Ali Turksen serveru MiddleEastEye.com řekl, že šlo o sebevražedný tah „gülenistů“ v armádě (více o stoupencích učence Fetullaha Gülena a důvodech jeho rozchodu s Erdoganem zde). „Věděli, že se jejich čas nachyluje, byl to zoufalý krok,“ soudí plukovník. Erdogan totiž stoupence svého někdejšího spojence Gülena intenzivně pronásleduje.

„Nebyli plně připraveni. Jejich plány unikly, zjistili, že jsou sledováni a to je zřejmě přimělo jednat rychleji, než plánovali,“ říká i nejmenovaný zdroj agentury Reuters.

Erdoganova provokace?

Sikovo vysvětlení, podpořené činitelem citovaným Reuters, zní logicky, je však třeba upozornit, že jej nelze ověřit z nezávislých zdrojů. Ve hře zůstává i možnost, že vojáci skočili na provokaci tureckých tajných služeb. Což se nicméně nezdá plukovníkovi Turksenovi, podle kterého vývoj událostí - pučisté projevili určitou koordinaci a nasadili i vrtulníky a stíhačky, svědčí o předešlém plánování.

Střelba na radnici istanbulské části Sisli

V pondělí neznámý útočník postřelil zástupce starosty istanbulské části Sisli Cemila Candase. Televize NTV uvedla, že útočník přišel do Candasovy kanceláře a ozvaly se výstřely. Zástupce starosty skončil v kritickém stavu v nemocnici. Zatím není jasné, zda incident souvisí s pátečním pokusem o puč. Sisli vede Republikánská lidová strana, která spolu s sdalšími opozičními stranami pokus o převrat odsoudila.

Úvaha o provokaci tajných služeb je v zásadě minimalistickou verzí šeptandy, že Erdogan celý převrat sám zinscenoval, aby se mohl zbavit opozice a upevnit svůj režim. Nasvědčuje jí intenzivní a rychlá represe - ve vazbě je šest tisíc vojáků a soudců, přičemž zejména zatýkání soudců působí podezřele. Mimo službu nechal turecký režim postavit osm tisíc policistů.

Zůstává ovšem pochybnost, zda by vůbec bylo možné tak důkladné divadlo, jehož hlavní obětí budou podle pozorovatelů zbytky demokracie v Turecku, utajit a přimět všechny zainteresované, aby o něm - ani veřejně, ani anonymně - zpětně nic neprozradili.

Erdogan vyzval lidi, aby vojákům čelili. Ti pak povstalce odzbrojovali:

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.