Rozstřílené domy v Homsu (8. května 2014)

Rozstřílené domy v Homsu (8. května 2014) | foto: Reuters

Syrská opozice se stahuje z části Homsu, hlavního města revoluce

  • 247
Syrská opozice se dohodla s vládou Bašára Asada na stažení z části západosyrského města Homs, které dosud opozice ovládala. Oznámil to homský guvernér Talál Barazí. Těžké boje se odehrávají o povstalecké čtvrti Aleppa. Lidskoprávní organizace oznámily, že nálety na IS si vyžádaly životy tisíců civilistů.

Podle Barazího se vyjednávalo o čtvrť Váir v západní části města, kde nyní žije asi 75 000 lidí, i když před syrskou válkou byla domovem 300 000 obyvatel.

Do vyjednávání o stažení povstalců i jejich vojenské techniky byla podle opozice zapojena OSN. Barazí řekl, že povstalci odejdou do dvou měsíců. „V první fázi, která bude zahájena v sobotu, odejde 200 až 300 ozbrojených mužů,“ řekl guvernér. Homs si vysloužil za dlouhodobý vzdor proti syrské armádě přezdívku hlavní město revoluce.

Těžké boje se odehrávají také o povstalecké čtvrti severosyrského Aleppa. Dětský fond OSN UNICEF v úterý oznámil, že při jednom z náletů byla minulý týden zasažena úpravna vody, takže se bez dodávek ocitlo naráz 3,5 milionu lidí.

Dodávky byly obnoveny jenom zčásti a vodu stále postrádá 1,4 milionu obyvatel Aleppa. „V Sýrii jsou denně porušována pravidla války, k nimž patří ochrana infrastruktury životně důležité pro civilní obyvatelstvo,“ řekla Hanaa Singerová z UNICEF.

Nemocnici zasáhl dvojitý úder

Organizace Lékaři bez hranic v úterý oznámila, že nemocnice v provincii Homs, kterou podporovali, byla o víkendu částečně zničena při bombardování takzvanými barelovými bombami - sudy naplněnými TNT, naftou a kusy oceli. Z jejich použití je obviňováno syrské letectvo.

Lékaři bez hranic tvrdí, že útočníci zvolili taktiku zvanou „dvojitý úder“. Po prvním bombardování prý jeho strůjci počkali, až se k obětem seběhnou zdravotníci, a pak udeřili ještě jednou. Zahynulo sedm lidí včetně mladé dívky. Pacienti ze zdravotnického zařízení museli být narychlo převezeni do okolních polních nemocnic, někteří z nich po cestě zemřeli.

Barelovou bombu shodilo letectvo nejprve krátce před desátou ráno v obydlené části Záfarány, asi o hodinu později další dvě bomby zasáhly vchod do nemocnice, kde zranili 47 pacientů a členů personálu.

Boje u Aleppa

Střety v provincii Aleppo se v minulých dnech rozhořely zejména kolem města Azaz blízko hranice s Tureckem. Na jedné straně bojují členové organizace, která si říká Demokratické síly Sýrie. Patří k ní většina oddílů Syrské svobodné armády, která bojuje proti prezidentu Asadovi od začátku povstání.

Součástí organizace jsou i kurdské milice YPG. Na druhé straně stojí islamisté z blíže neupřesněných organizací. Část syrského území ovládá Islámský stát, některé oblasti kontroluje fronta an-Nusra napojená na teroristickou síť al-Káida.

Při střetech údajně zahynulo 15 radikálů a osm bojovníků Demokratických sil Sýrie. Okolí města Azaz se stalo v uplynulých dnech terčem rovněž několika leteckých úderů ruských letounů. Moskva zahájila bombardování Sýrie na konci září.

Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v Sýrii monitoruje z Londýna, v pondělí informovala, že Islámský stát (IS) v Palmýře zavraždil 18 lidí. Byli mezi nimi hlavně syrští vojáci a další lidé, které IS řadí ke kolaborantům se syrskou vládou.

Válka v Sýrii

IS Palmýru ovládl v květnu a od té doby jeho lidé zničili několik tamních archeologických památek. V červenci tam zavraždili 25 vojáků, v srpnu pak byl na veřejném místě sťat jednaosmdesátiletý archeolog Chálid Asad, který byl ředitelem sbírek po čtyři desetiletí.

Nálety na IS zabily tisíce civilistů, tvrdí aktivisté

Dvě organizace ochránců lidských práv v pondělí oznámily, že při náletech na IS zahynulo od loňska v Iráku a Sýrii 4000 civilistů. Nejvíce z nich padá na vrub nepřesnému bombardování iráckých bezpečností sil, které připravily o život 2800 lidí.

Tvrdí to organizace Minority Rights Group International (MRG), která se zabývá ochranou práv menšin a původních obyvatel a také nově vzniklé Ceasefire Centre for Civilian Rights, které monitoruje porušování lidských práv. Zbytek obětí má na svědomí koalice vedená Spojenými státy operující v Iráku i v Sýrii, dále pak syrské letectvo a od konce září také letectvo Ruska.

Ve zprávě obou organizací se uvádí, že mnoho lidí padlo při zásahu takzvanými sudovými bombami svrženými na města v severním a severním Iráku a také na syrskou Rakku, Aleppo a další místa v Sýrii. Bomby zasáhly školy, obydlené oblasti, nemocnice i mešity.

Obama: Rusko nezmění postoj přes noc

K válce v Sýrii se v úterý vyjádřil i americký prezident Barack Obama. Podle svých slov věří, že Moskva nakonec uzná, že Islámský stát je větší hrozba pro Rusko než opoziční skupiny bojující proti Asadovi. Obama neočekává, že by Rusko změnilo postoj a zastavilo bombardování opozičních skupin v Sýrii „přes noc“. Rusko investovalo do udržení Asada u moci dlouhá léta, připomněl.

Islámský stát

„Máme všichni společného nepřítele. Tím je Islámský stát. Věřím, že se zaměříme na tuto hrozbu,“ zdůraznil Obama. Očekává, že mezinárodní diplomatická jednání ve Vídni o politickém řešení syrské občanské války budou postupovat vpřed a že současně koalice vedená Spojenými státy vyvine větší tlak na IS. Připustil, že se tuto organizaci ale nepodaří zničit v krátké době.

Nejvyšší americký představitel také připustil, že hranice mezi Tureckem a Sýrií není stále zabezpečená tak, aby přes ni Islámský stát nemohl přijímat další bojovníky a prodávat ropu. Situace se ale podle něj zlepšila a snad ještě zlepší po jednání, které měl v Paříži se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý veřejně připustil, že Izrael „čas od času“ operuje na území Sýrie. Izraelské bezpečnostní složky prý v zemi zmítané téměř pětiletou válkou operují kvůli tomu, aby zabránily proniknutí násilí na území židovského státu.

„Čas od času působíme v Sýrii, abychom zabránili tomu, že se tamní situace změní v další frontu proti nám. Samozřejmě rovněž jednáme, abychom zabránili přesunu smrtících zbraní ze Sýrie do Libanonu,“ citoval Netanjahua izraelský list The Times of Israel.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video