Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rusové dodali Asadovi smrtící raketomet

  20:59aktualizováno  20:59
Syrská armáda získala mocnou zbraň. Raketomet Solncepjok, který Asadovu režimu poskytla ruská vláda, je jednou z nejničivějších zbraní vůbec. Zacílí na šest kilometrů a na místě dopadu zničí veškerý život. „Na nepancéřované cíle je to ultimátní zbraň,“ míní bezpečnostní expert Lukáš Visingr.

Ukázka ruského raketometu TOS-1A na vojenském veletrhu Armáda 2015 v tzv. Vlasteneckém parku nedaleko Moskvy (16. června 2015) | foto: Reuters

Syrské zdroje uváděly, že Asadovy jednotky Solncepjok použily už na konci října. Později se objevila videa a fotky raketometu a nyní jeho nasazení potvrzují i experti. „Naprosto jednoznačně, ta zbraň je tam nasazená,“ řekl iDNES.cz expert na výzbroje armád Lukáš Visingr.

Fotogalerie

Většina záběrů střelby byla pořízena u přístavu Latakíja, odkud startují ruské letouny k náletům na pozice Asadových nepřátel. Syrská armáda tvrdí, že Solncepjok užívá k palbě na pozice Islámského státu, podle analytiků však v okolí přístavního města tato teroristická organizace neoperuje (na poslední mapu situace v Sýrii se podívejte zde). Navíc zůstává otázkou, jestli tříčlennou osádku stroje tvoří opravdu Syřané, nebo je ovládaná ruskými vojáky.

„Formálně to patří syrské armádě. Kdo v tom sedí, je však otázka úplně jiná. Není známo, že by se Syřané kdy učili s takovou věcí zacházet a ono je složitější ovládat tohle než třeba kafemlejnek, takže považuji za reálně možné, že v tom spíše sedí Rusové,“ dumá Visingr.

Solncepjok, což v překladu znamená „Místo, kam svítí slunce“, patří do skupiny takzvaných termobarických zbraní. Někdy se jim říká objemově detonující, aerosolové či vakuové. Vyznačují se ničivým účinkem, který se vyrovná atomové bombě. „Vytvoří neskutečně destruktivní vlnu, což je to, co je pro všechny tyto zbraně společné,“ vysvětluje pro Vice News specialista na zbraně Robert Perkins.

Raketa z termobarické zbraně nad místem dopadu nejprve vypustí výbušný aerosol, který pronikne do budov, bunkrů a i do plic obětí. Po několika desetinách sekundy následuje zážeh, který oblak rozprášeného paliva odpálí. Teplota v místě výbuchu dosáhne až tří tisíc stupňů celsia a způsobí tlakovou vlnu o rychlosti až 3 km/s (více o termobarické zbrani čtěte zde).

Ukázka použití zbraně Solncepjok v akci:

Solncepjok v ruské armádě nese oficiální označení TOS -1A a představuje novou generaci systému Buratino, kterým disponují například donbaští povstalci na východě Ukrajiny (více čtěte zde). TOS-1A svého předchůdce v mnohém překonává. Kromě delších a těžších raket ráže 220 mm má i celkově větší destruktivní sílu.

„Má dostřel šest tisíc metrů, zatímco Buratino měl 3 600. Efekt je zdrcující. Ta původní verze měla 30 raket, nová 24, ale silnějších, takže i ten dopad je silnější. Na nepancéřované cíle je to ultimátní zbraň,“ vysvětluje Visingr.

Termobarické zbraně v Sýrii

O použití termobarických zbraní v Sýrii se mluvilo ještě před ruským zapojením do konfliktu. Na serveru Vice news se objevily zprávy o použití raket FAE už na konci srpna 2015. Web Defense News potvrdil, že režim má k dispozici kromě raket i termobarické bomby RBK-500-SPBE-D, ODAB-500PMB a BetAB-500 M62. Důkazy o použití termobarických zbraní se však na internetu objevují až po zásahu Ruska do konfliktu.

Výsledek výbuchu na místě dopadu je devastující. Nejen že exploze je delší a tlaková vlna žhavější a silnější než u konvenčních hlavic, navíc v okolí shoří veškerý kyslík a na místě dopadu vznikne částečné vakuum. To lidem potrhá plíce, vnitřní orgány a oslepí je.

Její použití právo nezakazuje

Rakety, které TOS-1A střílí, jsou známé pod zkratkou FAE, což v překladu znamená palivo-vzduchová výbušnina. Solncepjok je vícenásobný raketomet a v nejrychlejším módu dokáže celý zásobník vyprázdnit za šest sekund. Pokud by vystřelil všechny střely na jeden cíl, zničily by v místě dopadu všechno živé na ploše 40 tisíc metrů čtverečních.

Podle neziskové organizace Human Rights Watch mají tyto zbraně „enormní ničivý efekt“. V městské zástavbě jsou důsledky jejich nasazení dvanáctkrát až šestnáctkrát silnější než při použití konvenční střely.

Termobarické zbraně přitom nejsou podle mezinárodního práva zakázané. Zakázané jsou zápalné zbraně jako například napalm. Ačkoliv ničivá síla termobarických zbraní má podobné i horší následky, patř mezi výbušné zbraně, a tudíž není v konfliktu s právem. „Tato zbraň má zápalný efekt, ale primárně je výbušná, takže není proti mezinárodnímu právu,“ potvrzuje Visingr.

Jejich použití však budí nevoli veřejnosti vzhledem k velkému počtu civilních obětí při nasazení v obydlených oblastech. Přesto je nyní vlastní a může použít hned několik států. Kromě Ruska také Británie, USA, Kazachstán, Ázerbajdžán, Irák či nově právě Sýrie.

Syrská armáda nyní disponuje značným počtem zbraní z ruské produkce. Rusové od konce září, kdy v Sýrii začali s nálety, posílili především syrskou vzdušnou obranu a zásobili Asadův režim stíhačkami a helikoptérami. Podle ruských zdrojů jich Syřanům poslali víc než padesát. Armádě dodali také drony, tanky či raketomety (více čtěte zde).







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.