Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Moskva chce Aleppo „vyřešit“ do konce roku, Izraelci udeřili u Damašku

  10:32aktualizováno  18:47
Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Bogdanov doufá, že situace v syrském Aleppu by mohla být vyřešena do konce letošního roku. Syrská armáda útočí v posledních dnech na pozice povstalců ve východní části města. V pondělí dobyla klíčovou čtvrť Sáchúr a nyní usiluje o další čtvrť na jihovýchodě města.

Vojáci syrské armády slaví dobytí východní části Aleppa (28. listopadu 2016). | foto: Reuters

„Musíme vytlačit ty teroristy stejným způsobem, jako by měli být vypuzeni z Mosulu a Rakky. To je základní úkol,“ citovala Bogdanova státní agentura RIA Novosti.

Fotogalerie

Nejmenovaný představitel z koalice podporující prezidenta Bašára Asada již v úterý uvedl, že Sýrie a její spojenci chtějí vyhnat povstalce z Aleppa ještě předtím, než na konci ledna nastoupí do funkce nový americký prezident Donald Trump. Rusko je údajně v souvislosti s děním v Sýrii v kontaktu s Trumpovými lidmi.

Světová média většinou nijak neupřesňují, kdo jsou rebelové bojující v Aleppu, situaci v oblasti je totiž nepřehledná. Podle dřívějších informací je jednou ze skupin koalice říkající si Dobytí Aleppa (Fatah Halab), kterou tvoří desítky povstaleckých skupin, jak umírněných a napojených na Svobodnou syrskou armádu (FSA), tak i radikálnějších.

V oblasti se ale vyskytují i bojovníci islamistické aliance Armáda dobytí (Džajš al-Fatah), která sdružuje skupiny bojující na západě a severu Sýrie. Nejznámějším členem této koalice je Fronta dobytí Sýrie (bývalá fronta an-Nusrá, tedy odnož al-Káidy). Obě dvě skupiny obvykle nebojují bok po boku, nicméně komunikují spolu a mají společného nepřítele, kterým je syrský režim.

Boje v Aleppu zasáhly i tamní nemocnici:

Podle agentury AFP se v Ankaře v posledních dnech sešli několikrát zástupci Ruska a povstaleckých skupin, aby projednali podmínky dalšího možného příměří v Aleppu. Ruští vyjednavači hovořili naposledy v pondělí se zástupci Fronty dobytí Sýrie. AFP to sdělil zdroj blízký vyjednávání. Zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura již v říjnu navrhl Frontě dobytí Sýrie, aby opustila východní čtvrti Aleppa výměnou za to, že ruské a syrské režimní síly přestanou tuto část města bombardovat. Vyjednávání mezi oběma stranami od té doby příliš nepokročilo.

Kvůli intenzivním útokům na východní část Aleppa bylo v několika posledních dnech vyhnáno ze svých domovů až 16 000 lidí, uvedl v úterý šéf humanitárních operací OSN Stephen O’Brien. V oblasti nezůstala po náletech funkční žádná nemocnice a zásoby jídla byly již téměř vyčerpány.

Izraelské letouny podnikly nálety u Damašku

Ve středu brzy ráno podnikly izraelské letouny letecké údery na dva cíle v oblasti západně od syrského Damašku. Nedošlo k žádným zraněním.

Jedním z terčů náletů byl údajně zbrojní konvoj radikálního libanonského šíitského hnutí Hizballáh, který v zemi bojuje na straně prezidenta Bašára Asada. Druhým cílem bylo vojenské zařízení patřící organizaci loajální syrskému režimu.

Izraelci nálet nepotvrdili, podle syrských médií ho podnikli z libanonského vzdušného prostoru, rakety dopadly v oblasti Sabúra.

Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která o situaci v zemi informuje z Londýna, však uvedla, že své domovy už kvůli bojům opustilo až 50 000 lidí. Přes 20 000 místních obyvatel podle všeho uteklo do západní části města, kterou kontroluje vláda, zbylých 30 000 pak do oblasti, kterou ovládají kurdské síly, uvedla agentura AFP.

SOHR také ve středu obvinila syrskou vládu, že stovky lidí, kteří z východního Aleppa utíkají, zadržuje a vyslýchá. Zdroj ze syrské armády ale veškerá nařčení popřel s tím, že žádní uprchlíci zatýkáni nejsou. Vojáci podle něj pouze kontrolují jména a totožnost lidí pro případ, že jsou mezi nimi „teroristé“. Všichni lidé, které se nepodaří identifikovat, jsou pak prý převáženi na „specifická místa“, kde se zdržují civilisté.

Ruský generál Sergej Rudskoj se ve středu nechal slyšet, že v dobyté části Aleppa, která tvoří asi třetinu dosavadního území města drženého povstalci, se vyskytuje asi 90 tisíc civilistů, kteří potřebují naléhavou humanitární pomoc. Klíčová silnice Castello, která vede do města, je prý nyní bezpečná. V dobytém území působí asi 200 ženistů, kteří v něm odstraňují miny. Rudskoj také řekl, že Aleppo opustilo 647 povstalců, z nichž bylo 630 propuštěno na svobodu a 17 je stále prověřováno.

Ruská diplomacie si také postěžovala, že humanitární pomoc v Sýrii se stává stále více zpolitizovanou záležitostí. Většina pomoci OSN jde podle Moskvy do oblastí kontrolovaných rebely. Jak uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, jen jedno procento pomoci míří do Dajr az-Zauru na východě země, kde uvízlo kvůli operacím Islámského státu nejméně 200 tisíc lidí. OSN nicméně posílá humanitární pomoc spíše do povstaleckých oblastí, včetně těch, které kontrolují radikálové z Fronty dobytí Sýrie, tvrdí mluvčí.

Boj o město pokračuje

Při středečním ostřelování ve východní části města zemřelo podle záchranářů více než 45 lidí, píše Reuters. Desítky lidí, které z oblasti utekly, pak zranila dělostřelecká palba. Většina z obětí byly ženy a děti.

Vládní síly dobyly v jihovýchodní části města ve středu čtvrť Šejka Saída. Uvádí to agentura Reuters s odkazem na zdroje v armádě. Podle SOHR kontrolují povstalci i nadále menší část čtvrti, vládní síly a spojenci však mají celý její zbytek. Povstalci však uvádí, že čtvrť získali pod kontrolu oni.

V západní části Aleppa povstalci ve středu zabili osm lidí včetně dvou dětí. Dalších sedm lidí bylo během ostřelování zraněno, uvedla syrská agentura SANA.

28.listopadu 2016 v 17:20, příspěvek archivován: 30.listopadu 2016 v 10:32

Map Comparison: Military Situation in Aleppo City on May 11 vs Aleppo City on November 28 https://t.co/InCpHH1Ngx https://t.co/lTtc3KJTCM

Do Sýrie jsme vstoupili s cílem svrhnout Asada, řekl Erdogan

Kreml ve středu reagoval i na úterní prohlášení tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který řekl, že Turecko v srpnu vstoupilo do Sýrie s cílem svrhnout Asadovu vládu. „Jsme tu, abychom přinesli spravedlnost, abychom ukončili vládu krutého Asada, který rozsévá teror. Z žádného jiného důvodu jsme (do Sýrie) nevstoupili,“ prohlásil Erdogan podle deníku Hurriyet.

Uvedl, že situace v Sýrii je selháním OSN. „Podle mých odhadů zemřel v Sýrii téměř milion lidí. Umírání dětí, žen a mužů pokračuje bez výjimek. Kde je OSN? Co dělá? Je v Iráku? Není,“ kritizoval turecký prezident.

Kreml Erdogana vyzval, aby svá slova o svržení Asada vysvětlil. „To oznámení pro nás bylo opravdovou novinkou. Je to velmi vážné prohlášení a liší se od těch předchozích i našeho chápání situace. Doufáme, že nám naši turečtí partneři poskytnou nějaké vysvětlení,“ reagoval podle Reuters kremelský mluvčí Dmitrij Peskov. Později spolu Erdogan s Putinem telefonovali. Podle turecké strany spolu státníci probírali současnou situaci v Aleppu.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.