Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: MF DNES

Stíhané firmy se mohou vyvinit díky dokumentům, ukázal případ Agrotecu

  • 51
Stíhané firmy se zbaví viny, pokud policii poskytnou materiály, které dokážou, že své pracovníky dostatečně informovaly o pravidlech a kompetencích. Naznačuje to čerstvé rozhodnutí soudu a především jeho odůvodnění v případu společnosti Agrotec, které MF DNES získala a podrobně prostudovala.

Firmy lze v Česku od prosince stíhat za drtivou většinu trestných činů včetně například pomluvy. To budí velké kontroverze, neboť zločin v praxi spáchá konkrétní zaměstnanec, za něhož je později trestán zaměstnavatel. Poslanci proto umožnili firmám zbavit se viny „vynaložením veškerého úsilí“, tedy blíže neurčenou prevencí. Nyní se poprvé v praxi ukázalo, jak si tuto prevenci vykládá soud.

Firmám zřejmě bude stačit, pokud policistům předloží dokumenty, podle kterých i vedoucí manažery řádně proškolily, upravily jejich pracovní smlouvy či je nechaly podepsat prohlášení, že znají pravidla. Nikdo už nebude v terénu podrobně zkoumat, jak to ve firmě skutečně funguje či jak a kdo dodržování pravidel následně kontroluje.

Stíhání společnosti Agrotec ze svěřenských fondů vicepremiéra Andreje Babiše kvůli zakázkám České pošty soud úplně zastavil s tím, že podnik udělal maximum (více čtěte zde).

Podepsané prohlášení

V rozhodnutí ohledně firmy Agrotec soud poprvé napsal, jak podrobně zkoumal preventivní opatření. Z odůvodnění je patrné, že mu stačilo seznámit se s firemními dokumenty - zněním pracovní smlouvy a prohlášením zaměstnance. Soud rozhodl, že společnost nebude dál stíhaná, protože „vynaložila veškeré úsilí“, aby se její manažer (v kauze sám také stíhaný) nezákonností nedopustil.

Podle soudce toto úsilí dokládají dvě listiny, které zaměstnanec podepsal. „Společnost Agrotec v podobě prohlášení v dohodě o změně pracovní smlouvy a v prohlášení (zaměstnance, pozn. red.) o svém závazku dodržovat pravidla etického chování ve skupině Agrofert vynaložila veškeré možné úsilí, jež na ní lze spravedlivě požadovat,“ stojí v klíčové pasáži rozhodnutí s tím, že je tedy zcela namístě stíhání Agrotecu zastavit.

Žalobce protestuje

Státní zástupce Zdeněk Matula podal proti zastavení stíhání Agrotecu stížnost, a případ tak bude posuzovat ještě nadřízený soud. Matula si myslí, že soud by měl podrobněji definovat, co vše se rozumí pojmem „vynaložení veškerého úsilí“, jak zákon prevenci definuje.

„Pasáže rozhodnutí nemůžu komentovat. Vzhledem k mé podané stížnosti se věcí bude zabývat vrchní soud. Bude na něm, jakým způsobem se k tomu postaví, jestli postačí etické kodexy a compliance programy (učí zaměstnance dodržovat pravidla - pozn. red.), anebo jestli je tam potřeba nějaké aktivnější jednání,“ říká Matula.

V kauze podle obžaloby šlo o to, že zaměstnanec pošty upřednostnil Agrotec před jinými dodavateli a namísto soutěže zajistil dodání pneumatik od této hustopečské firmy. Podle policie se na domlouvání postupů podílel i manažer Agrotecu.

Firma jakékoliv nezákonnosti odmítá s tím, že má mnoho opatření nad rámec etického kodexu. „Naše společnost v oblasti prevence vynaložila veškeré úsilí. Jde o systematický soubor opatření - o vnitřní předpisy, metodiku, školení, etický kodex, etickou telefonní linku, systém compliance, systém interní bezpečnosti. Od roku 2013 jsme také držitelem protikorupčního certifikátu od společnosti Det Norske Veritas,“ říká Karel Hanzelka, mluvčí skupiny Agrofert, kam Agrotec patří.

Doplňte důkazy

K novému, mírnějšímu zákonu se aktuálně upínají také třeba firmy z kauzy Davida Ratha - policie proti nim teď musí shánět další důkazy. V kauze, kde je například obviněna stavební společnost Metrostav, se stíhání firem vrátilo k došetření policii (více čtěte zde). Opět s odůvodněním, že od prosince platí nový, mírnější zákon.

Státní zástupce obžalobu podal v době, kdy ještě platila norma přísnější, která firmám neumožňovala zbavit se odpovědnosti za jednání jejich manažerů. Soud proto nyní chce doplnit dokazování a opět ho bude zajímat, jak firma nezákonnostem bránila.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video