Agrotec patří do holdingu Agrofert, který do minulého týdne vlastnil ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Kvůli zákonu o střetu zájmů akcie holdingu vložil do svěřenských fondů, o firmu se tak nově starají správci.
Podle dozorujícího státního zástupce Zdeňka Matuly tento postup soudu umožnila novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, která vstoupila v platnost loni v prosinci. Žalobce proti rozhodnutí podal stížnost.
„Dovolíme si nesouhlasit s interpretací státního zástupce. Z našeho pohledu nemohla právnická osoba spáchat trestný čin. Věříme, že vrchní soud potvrdí závěr městského soudu a definitivně zastaví trestní řízení vůči společnosti Agrotec,“ sdělil ČTK mluvčí holdingu Agrofert Karel Hanzelka.
Mluvčí zopakoval, že je společnost přesvědčena o tom, že v případu nevznikla žádná škoda. „Pro úplnost je potřeba dodat, že jeden ze dvou zaměstnanců společnosti Agrotec již byl v rámci řízení zproštěn obvinění. Věříme, že soud rozhodne i o nevině druhého pracovníka,“ dodal Hanzelka.
Matula sdělil, že soud dovodil zánik trestní odpovědnosti firmy na základě ustanovení zákona, podle kterého je možné zprostit trestní odpovědnosti i za jednání statutárních zástupců či vedoucích zaměstnanců. Týká se to případů, kdy firma vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu svým statutárním zástupcem či vedoucím zaměstnancem zabránila. Stačí, aby firma přijala etický nebo protikorupční kodex.
„Soud tedy dospěl k závěru, že se skutek stal, je trestným činem, spáchala ho obviněná právnická osoba, ale zanikla trestnost tím, že obviněná právnická osoba prokázala, že vynaložila veškeré možné úsilí, aby protiprávnímu jednání svého vedoucího zaměstnance zabránila,“ vysvětlil Matula. Podle něj společnost měla zpracovaný takzvaný compliance program s etickým kodexem, který zaměstnancům společnosti zakazuje dopouštět se jakéhokoli protiprávního jednání, a daný vedoucí zaměstnanec se jej zavázal dodržovat.
Tuto úpravu do zákona dostal před jeho schvalováním právní výbor na návrh zpravodajky Marie Benešové a Jana Chvojky (oba ČSSD). Ustanovení se stalo terčem kritiky. Novelu Sněmovně vrátil Senát, který navrhl vyškrtnutí sporné pasáže. Poslanci však senátory přehlasovali a ustanovení v zákoně ponechali. Kritici argumentovali například tím, že ustanovení může zastavit některé velké kauzy a ze stíhání se budou moci vyvinit některé velké firmy. Kromě Agrotecu v této souvislosti padalo také jméno stavební společnosti Metrostav obviněné v korupční kauze kolem bývalého hejtmana Davida Ratha.
Právní odpovědnost firem funguje v Česku od roku 2012. Stíháno bylo zhruba 700 právnických osob. Ve 200 případech soudy pravomocně rozhodly. Trest bývá většinou peněžitý, případně soudy nařizují zveřejnění rozsudku, což je také forma sankce. O zrušení právnické osoby rozhodly soudy jen několikrát.
V kauze kolem České pošty bylo obviněno deset lidí a čtyři firmy. Matula poslal obžalobu k soudu loni v červnu. Hlavní líčení zatím nebylo nařízeno. Spis nyní putuje se stížností státního zástupce k pražskému vrchnímu soudu, který definitivně rozhodne o tom, zda zanikla trestní odpovědnost firmy či nikoliv.
Kauza má dvě části. První se týká manipulace s veřejnými zakázkami malého rozsahu na stavební práce. Další část případu se týká zakázky na nákup pneumatik a náhradních dílů. Žalobce osoby a firmy viní ze zločinu sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, za což hrozí až osm let vězení. Obvinění se podle obžaloby dopustili také podplacení či porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže.
Policie kvůli kauze v dubnu 2014 zasahovala v centrále České pošty v ulici Politických vězňů v centru Prahy a v Olšanské ulici na Žižkově. O den později si detektivové odnesli dokumentaci i ze sídla Agrotecu. Holding Agrofert tehdy uvedl, že se zásah týkal loňské podlimitní zakázky na dodávku pneumatik pro poštovní vozy, kterou nakonec pošta zrušila.
Policisté v dubnu 2014 zasahovali v centrále České pošty.
