S unionistickými a lidoveckými poslanci by se sociální demokraté v dolní komoře parlamentu mohli spolehnout na 101 hlasů.
Zástupci Koalice novinářům řekli, že o vyjednávací strategii se ještě budou radit vedení lidovců a unionistů. Dnes o situaci jednalo předsednictvo Unie svobody, v úterý odpoledne se má sejít i užší vedení KDU-ČSL.
Zatím není jisté, zda o vládě budou jednat jen straničtí předsedové, nebo
zda bude delegace širší.
Koalice KDU-ČSL a Unie svobody-DEU už dopoledne deklarovala, že se chce na společné vládě dohodnout. Lidovci a unionisté tvrdí, že k rozhovorům s vítězem voleb přistoupí vstřícně a bez podmínek.
"V každém případě budeme na jednáních vystupovat společně jako jeden subjekt, který nabízí 31 mandátů k podpoře případné společné vlády," řekl první místopředseda KDU-ČSL Milan Šimonovský. Koalice si je podle něj vědoma, že sociální demokracie je jasným vítězem voleb, a Koalice skončila až čtvrtá.
|
ŠPIDLA NA FREKVENCI 1 |
| Šéf ČSSD Špidla odhadl sestavování vlády na jeden až dva měsíce. S Koalicí chce nejdřív dohodnout "jednací kalendář". Následovat by měly rozhovory o programovém prohlášení kabinetu a pak o jeho obsazení. |
Za hlavní prioritu Koalice považuje vstup do EU. Před volbami si jako své podmínky pro vládní angažmá stanovila také boj proti korupci, snížení daní, otevření vysokých škol a podporu rodin s dětmi.
Reakce ODS a KSČM
"Pokud vznikne vláda '101', určitě ji nepodpoříme," řekl po jednání Výkonné rady ODS šéf občanských demokratů Václav Klaus.
KSČM zase deklarovala, že, pokud bude ČSSD naplňovat svůj volební program, podpoří jen případnou menšinovou vládu sociálních demokratů. Po jednání vedení strany to řekl šéf komunistického poslaneckého klubu KSČM Vojtěch Filip.
"Naše podmínky podpory této (menšinové) vlády jsou styčné body, které byly ve volebním programu programu KSČM i sociální demokracie. To je především bezplatná zdravotní péče, bezplatné školství, výstavba bytů a snížení nezaměstnanosti.
Havel pověřil Špidlu, aby sestavil vládu
Prezident Václav Havel dopoledne pověřil šéfa vítězné ČSSD Vladimíra Špidlu, aby jednal o složení budoucího kabinetu. Premiéra jmenuje hlava státu po demisi současné vlády. To se zřejmě stane počátkem července. Havlův výběr Špidly následoval krátce potom, co Státní volební komise potvrdila výsledky voleb.
"Dnes krátce poté, co volební komise stvrdila dosud známé výsledky voleb, kdy se tyto výsledky staly oficiálními, jsem pozval pana místopředsedu vlády Vladimíra Špidlu, abych ho požádal o to, aby jednal o složení budoucí vlády a o její podpoře
v parlamentu," oznámil Havel s tím, že pokud Špidla uspěje, stane se příštím premiérem.
Špidla preferuje koaliční vládu ČSSD a Koalice před menšinovou vládou ČSSD. Pokud se mu podaří většinový kabinet sestavit, pověří ho prezident sestavením vlády. Poté, co hlava státu jmenuje nové ministry, předstoupí vláda před dolní parlamentní komoru a požádá ji o důvěru. O stavu vyjednávání má Špidla Hradu referovat do týdne.
Sněmovna může zasednout nejdřív 21. června
Havel dnes také svolal zasedání nové Poslanecké sněmovny. "Je svolána v termínu od 21. června," uvedl prezident. Kdy konkrétně poslanci v novém složení poprvé zasednou, ale záleží na jejím dosavadním předsedovi Václavu Klausovi. Očekává se, že se nová sněmovna sejde až 10. července.
Havel už v neděli, kdy celé odpoledne jednal na Pražském hradě s lídry parlamentních stran s výjimkou komunistů, řekl, že jednání o novém složení vlády nebudou jednoduchá.
Prezident dal několikrát najevo, že by byl radši, kdyby se podařilo sestavit většinovou vládu. Takový kabinet umožňuje zejména spojenectví sociálních demokratů s Koalicí, nebo s komunisty. Ti budou mít v nové sněmovně 41 poslanců.
Zástupci ODS, která bude ve sněmovně disponovat 58 hlasy, a ČSSD totiž několikrát zopakovali, že společnou vládu stavět nechtějí.
Volby platí, řekla komise
Tečku za volbami do dolní parlamentní komory udělala dva dny po uzavření volebních místností Státní volební komise. Potvrdila totiž jejich výsledky.
To, že Státní volební komise už schválila zápis o výsledku voleb do Poslanecké sněmovny, potvrdil iDNES Samuel Truschka z tiskového oddělení ministerstva vnitra. Jsou to oficiální výsledky, upřesnil později i šéf komise a ministr vnitra Stanislav Gross.
Výsledky voleb budou úředně vyhlášeny v úterý, kdy vyjdou v Hospodářských novinách. Voliči i kandidující strany budou pak mít dalších deset dní na to, aby případně výsledky voleb zpochybnili u Nejvyššího soudu.
Ten se bude zabývat minimálně stížností Republikánů Miroslava Sládka. Podle nich byl volební zákon porušen tím, že krajské soudy umožnily v některých regionech účast ve volbách Akci za zrušení Senátu a proti vytunelování důchodových fondů. Ta ale v šesti krajích nezaplatila volební příspěvek. Soud musí stížnost vyřídit do 8. července.
Pokud Nejvyšší soud volby nezpochybní, předá Státní volební komise poslancům potvrzení o jejich zvolení do měsíce od vyhlášení výsledků voleb. Podle Grosse se tak stane v den zahájení ustavující schůze nové sněmovny.
Státní volební komise obdržela také pět stížností na technické zabezpečení voleb. Například jednomu voliči vadilo, že od komisařů nedostal potvrzení, že jim předal voličský průkaz. Grossova komise vzala stížnosti na vědomí a předala je k vyřízení obecním úřadům.
|
VOLBY 2002 |
| kompletní zpravodajství |
| on-line reportáž |
| foto z voleb |
- Činnost okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise končí patnáctým dnem po vyhlášení výsledků voleb.
- Státní volební komise vydá kandidátům zvoleným za poslance do měsíce od uveřejnění výsledků voleb osvědčení o tom, že byli zvoleni.
- V případě, kdy soud shledá oprávněným návrh na neplatnost volby kandidáta, vydá Státní volební komise osvědčení o zvolení poslancem do 7 dnů od právní moci rozhodnutí o neplatnosti volby dalšímu kandidátovi v pořadí.
