Ivo Rittig před jednáním Městského soudu v Praze (9. ledna 2017)

Ivo Rittig před jednáním Městského soudu v Praze (9. ledna 2017) | foto:  Petr Topič, MAFRA

Kauza vyzrazení zpráv BIS spěje ke konci. Obžalovaní napadli odposlechy

  • 59
Městský soud v Praze dokončil dokazování v případu údajného vyzrazení utajených zpráv Bezpečnostní informační služby. Obžalobě čelí mimo jiné lobbista Ivo Rittig a bývalá šéfka Úřadu vlády Jana Nečasová. Obžalování vinu odmítají a upozorňují na nezákonnost odposlechů. Rozsudek padne v úterý.

Obžalobě čelí bývalá šéfka sekretariátu premiéra Jana Nečasová (dříve Nagyová), lobbista Ivo Rittig, někdejší poradce ministra zemědělství Tomáš Jindra a Rittigův právník. Jednání muselo být už několikrát odvoláno, a to nejprve kvůli onemocnění Rittiga, později pro nemoc Jindry. V pondělí se všichni dostavili a mohlo tak pokračovat dokazování.

Rittig po svém příchodu novinářům řekl, že podle něj jsou odposlechy, na nichž žalobci případ staví, nezákonné. Připomněl kauzu Davida Ratha, v níž Vrchní soud označil důkazy v podobě odposlechů za nepoužitelné kvůli procesním nedostatkům (více o odposleších v kauze Rath čtěte zde).

První část pondělního jednání byla neveřejná, jelikož soud pracoval s utajovanými informacemi. Soudní síň byla kvůli tomu ráno zapečetěna, přičemž Rittig se do ní omylem pokusil vstoupit ještě před zahájením jednání a pečeť poškodil. „Považujeme to za netrpělivost pana obžalovaného, který se zřejmě nemohl dočkat hlavního líčení,“ sdělila mluvčí soudu Markéta Puci po prostudování záznamů z bezpečnostní kamery.

Druhé části líčení mohla přihlížet i veřejnost. Obviněný Rittig nechal před soudem přečíst policejní dokumenty, které zdůvodňují odposlouchávání jeho telefonu i pozdější prostorové odposlechy, jež jsou stěžejním důkazem obžaloby. Oba dva uvedené jsou podle něj účelové a lživé.

30. května 2016

Je to vylhané, k odposlechům nebyl důvod, tvrdí Rittig

Z policejních protokolů vyplynulo, že policie začala Rittigovi odposlouchávat telefon v souvislosti s někdejším generálním ředitelem Povodí Vltavy Janem Slancem a také kvůli činnosti pražského vrchního státního zastupitelství pod vedením Vlastimila Rampuly. Kriminalisté prověřovali teorii, že Slance dosadil do funkce lobbista Roman Janoušek a Rittig ředitele poté úkoloval ohledně toho, kdo má vyhrát jednotlivá výběrová řízení. Ohledně vrchního státního zastupitelství se podle policie Rittig bavil s někdejším náměstkem ministra vnitra Michalem Morozem o tom, že v instituci bude potřeba „uklidit“.

„To je naprosto vylhané,“ okomentoval to Rittig a postěžoval si, že se s důvody odposlouchávání mohl seznámit až po pěti letech. „Bavili jsme se o úplně jiné věci: hodnotili jsme informaci z tisku, že končí Rampula, takže tam bude uklízet, a dělali jsme si z toho srandu,“ popsal lobbista. „Nebyl důvod mě odposlouchávat,“ shazoval důkazy žalobců.

Státní zástupce Rostislav Bajger reagoval, že napadení odposlechů očekával. „Podle mého bylo v této trestní věci všechno zákonné. Myslím, že názory obžalovaných vychází trochu z neznalosti prověřování,“ řekl žalobce. Odůvodnění nasazení odposlechů označil za precizní.

Rozsudek padne v úterý

Obžaloba tvrdí, že Rittig a Jindra se v roce 2012 dověděli od Nečasové a ministra zemědělství Petra Bendla (ODS), že premiér Petr Nečas (ODS) dostal od šéfa civilní rozvědky utajený materiál. Dovodili, že se týká právě jich, a Rittig proto poslal svého advokáta Davida Michala na schůzku s Nečasovou, která prý právníkovi obsah zprávy sdělila. Podle státního zástupce pak Rittig mohl díky vynesení informace učinit kroky k zakrytí svého vlivu na státní orgány.

Advokát Nečasové Eduard Bruna označil tuto kauzu z celkem třech, kterým bývalá šéfka Úřadu vlády čelí, za „důkazně absolutně nejslabší.“ „Tam prakticky není žádný přímý důkaz, pouze nepřímé, a to asi tak dva. Na odsouzení to není,“ je přesvědčen obhájce.

V úterý u pražského městského soudu zazní závěrečné řeči. Soudce Petr Novák očekává, že padne i rozsudek. Nečasové hrozí v případě prokázání viny až osmileté vězení, zbylým obviněným může soud uložit maximálně tři roky odnětí svobody.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video