„Vrchní soud v Praze shledal u řízení, jež předcházelo vyhlášení napadených rozsudků, zásadní procesní vadu, kterou je nezákonnost odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu a sledování osob a věcí,“ stojí v dlouho očekávaném usnesení soudu, které má iDNES.cz k dispozici.
„Okresní soud zjevně bez dalšího převzal zde uváděné skutečnosti, aniž by je přezkoumával, případně požadoval po státním zástupci a policejním orgánu příslušné dokumenty konkrétně odůvodňující jejich návrhy. Je tedy třeba uzavřít, že poznatky získané sledováním osob a věcí v důsledku shora popsané vadné procedury, nelze použít jako důkaz v tomto řízení,“ rozhodl odvolací vrchní soud.
Soudci uvedli, že nedostatky nemohli sami napravit, proto verdikt zrušili a vrátili k novému projednání. Krajskému soudu mimo jiné nařídili, aby znovu vyslechl jednoho ze svědků - policistu Gregora. Podle rozhodnutí bude na státním zástupci, aby za změněné situace navrhoval nové důkazy, pokud trvá na vině obžalovaných.
Vrchní soud uvedl, že nechce předjímat, jak se bude nové líčení vyvíjet. Nevyloučil však, že nová svědectví mohou „vést ke zmírnění či dokonce odstranění restriktivního dopadu nynějšího rozhodnutí odvolacího soudu na důkazy usvědčující obžalované ze stíhané trestné činnosti“.
Bradáčová s rozhodnutím nesouhlasí, podá stížnost
S důvody zrušení rozsudku nesouhlasí Vrchní státní zastupitelství v Praze. Domnívá se, že rozhodnutím pražského vrchního soudu byl porušen zákon, a chce proto podat stížnost, kterou předá k posouzení ministerstvu spravedlnosti.
„Důvody jsou s ohledem na dosavadní rozhodovací praxi soustavy obecných soudů i soudu ústavního jen stěží odborně akceptovatelné,“ uvedla Lenka Bradáčová v tiskové zprávě. Podle vrchní státní zástupkyně odůvodnění také významně vybočilo z principu základní předvídatelnosti aplikace práva a soudních rozhodnutí.
Bradáčová podstatnou část rozhodnutí považuje za „přepjatě formalistické“. „Poukazování na údajné formální nedostatky v příkazech k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a povolení ke sledování, které senát Vrchního soudu v Praze nyní vytýká soudcům, kteří rozhodovali ve věci v přípravném řízení, je zcela neobvyklé právě s ohledem na opakované předchozí rozhodování celé soudní soustavy,“ sdělila Bradáčová.
Původní rozsudek v kauze Davida Ratha pražský vrchní soud zrušil už v říjnu, důvody však nesdělil (více o zrušení rozsudku na Rathem čtěte zde). Ty vyšly až nyní najevo z písemného usnesení. Obhájci obviněných už ale dříve spekulovali, že důvodem jsou právě odposlechy.
Krajský soud uznal loni v červenci Ratha vinným z přijímání úplatků a nepravomocně mu uložil 8,5 roku vězení a propadnutí 20 milionů korun z majetku. V souvislosti s manipulováním zakázek v regionu bývalý hejtman podle soudu převzal 16 milionů korun.
Už dříve poslal soud nepravomocně za mříže další z celkem jedenácti obžalovaných v kauze. Nejvyšší tresty v dubnu 2015 dostal Petr Kott a jeho manželka Kateřina, dříve Pancová. Podle verdiktu si měli odsedět sedm a půl roku vězení a měl jim propadnout majetek (více zde).
Připomeňte si část odposlechů v následující archivní reportáži:
17. května 2015 |
