Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Separatisté tlačí Kyjev, aby do 24 hodin schválil hranice jejich území

  9:23aktualizováno  9:23
Proruští separatisté na východě Ukrajiny požadují, aby Kyjev do soboty vymezil území v Donbasu, na které se v souladu s minskými mírovými dohodami bude vztahovat zvláštní samosprávný režim. Území již ve čtvrtek vytyčila ukrajinská Rada národní bezpečnosti a obrany (SNBO), její návrh nyní musí posoudit parlament.

Situace na východě Ukrajiny je po podepsaném příměří klidnější. I přesto se však na některých místech stále bojuje. | foto: Reuters

„Dohoda má jasný chronologický postup. Podle něho by měla Nejvyšší rada (ukrajinský parlament) do 14. března přijmout seznam těch oblastí v Donbasu, kterých se bude týkat zvláštní status,“ řekl představitel doněckých vzbouřenců Denis Pušilin. Pokud se tak nestane, ukrajinská vláda tím prý ukáže nezájem o dodržování mírových ujednání.

Fotogalerie

„Kyjev má 24 hodin, aby svým závazkům dostál. Pokud zmíněné rozhodnutí do 24 hodin nebude přijato, celý svět uvidí, že Kyjev nemíní dodržovat itinerář dohodnutý v Minsku,“ dodal.

SNBO v noci informovala, že v souladu se zářijovými mírovými dohodami z Minsku vymezila v rámci povstaleckých republik v Doněcké a Luhanské oblasti území, která dostanou širokou míru autonomie.

Záležitostí se nyní budou zabývat poslanci, neboť rozhodnutí SNBO musí schválit ukrajinský parlament, v platnost pak vstupují po podpisu prezidenta. Nadcházející plenární zasedání parlamentu je podle TASSu naplánováno na 17. března.

Zvláštní status dává povstaleckým zónám značnou správní autonomii včetně neodvolatelnosti zvolených poslanců, vytváření vlastních bezpečnostních složek a přednostního financování z centra. Počítá i s amnestií pro účastníky bojů a zaručuje obyvatelům vzbouřeneckých oblastí právo využívat ruštinu ve veřejném životě.

Krize na Ukrajině

Ukrajina formálně požádala o modré přilby v Donbasu

Ukrajina v pátek předběžně požádala OSN o vyslání mírové mise do Donbasu, formální žádost předala generálnímu tajemníkovi OSN Pan Ki-Munovi. Nasazení modrých přileb na východní Ukrajině se ale nepředpokládá, neboť se má za to, že Rusko takový návrh v Radě bezpečnosti zablokuje.

Po nynější předběžné žádosti bude následovat další, jakmile příslušný návrh schválí ukrajinský parlament, řekl mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Jevhen Perebyjnis. Dodal, že rozsah mise, počet nasazených vojáků a další podrobnosti budou teprve tématem konzultací mezi Kyjevem a OSN.

Ukrajina o možnosti vyslat mezinárodní mírovou misi na východ země, kde proruští separatisté vyhlásili nezávislost, hovořila již v února. Tehdy Kyjev uvedl, že by upřednostnil nasazení policejních sil Evropské unie. Evropská komise ale takovou myšlenku odmítla.

Vojenský konflikt na východě Ukrajiny si od loňského roku vyžádal přes 6 000 lidských životů. V oblasti nyní platí nově dojednané příměří, které je však porušováno. Z odpovědnosti se vzájemně obviňují obě znesvářené strany.

Boje na východě Ukrajiny zničily řadu měst. Velké škody utrpělo Debalceve:

Na východě Ukrajiny nyní platí příměří, které bylo v únoru vyjednáno na základě zmíněných zářijových dohod z Minsku. Na prosazování klidu zbraní dohlíží Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Situace na východě Ukrajiny po stažení vládních vojsk z Debalceve (18. února 2015)

Situace na východě Ukrajiny po stažení vládních vojsk z Debalceve (18. února 2015)

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.