Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nové sankce zablokují průzkum ropných nalezišť na severu Ruska

  19:44aktualizováno  19:44
Americké a evropské sankce zavedené v pátek proti Rusku zablokují průzkum velkých ruských ropných nalezišť na severním pobřeží země a tvrdě dolehnou na financování existujících ruských těžařských projektů od Kaspického moře po Irák či Ghanu. Uvedla to v neděli agentura Reuters s odvoláním na informace expertů.
Ilustrační foto.

Ilustrační foto. | foto: Reuters

Spojené státy nově uvalily sankce na mohutné ruské státní firmy Gazprom, Gazprom Něfť, Surgutněftěgaz a Rosněfť a zakázaly západním společnostem podílet se na hlubinné těžbě či průzkumu ropných nalezišť v arktických vodách nebo pobřežním šelfu. Podle odborníků jde o podstatné a citelné rozšíření dřívějších sankcí, které se týkaly pouze zákazu vývozu vyspělé technologie a těžního zařízení. USA a EU zpřísnily sankce v pátek (více čtěte zde).

Mezi ohroženými projekty jsou klíčové průzkumné programy americké firmy Exxon Mobil v ruském sektoru Arktidy, které byly spuštěny v srpnu jako společný podnik s firmou Rosněfť. Tento a desítky dalších projektů, na nichž se Rosněfť a Gazprom Něfť dohodly s firmami Exxon, s britsko-nizozemskou Royal Dutch Shell, norskou Statoil nebo italskou ENI, nyní budou zastaveny.

Krize na Ukrajině

Jejich realizaci podle amerických vládních úředníků znemožňuje vyhlášené embargo na technologii a služby. „Bylo by přinejmenším mimořádně obtížné v nich pokračovat. Nikde jinde Rusko alternativní pomoc nesežene,“ řekl agentuře Reuters informovaný představitel americké vlády. Žádný z kontraktů přitom neobsahuje položku blokující odstoupení.

Rusko, které je druhým největším ropným vývozcem na světě, vnímá svá arktická a pobřežní naleziště jako záruku toho, že se i při klesajících ropných zásobách na západní Sibiři podaří udržet těžbu na hranici 10,5 milionů barelů denně. Ruské firmy ale neinvestovaly do technického rozvoje a na spolupráci se Západem jsou závislé. „Hledat náhradu je pozdě,“ řekl analytik ruské banky Sberbank Valerij Něstěrov.

Klíčové postavení má mezi ruskými ropnými rezervami takzvaná Baženovova formace, která leží pod existujícími západosibiřskými ropnými nalezišti. V zemi je tam uloženo čtyřikrát víc ropy, než kolik činí odhadované zásoby Saúdské Arábie. Na využití naleziště pracují Rosněfť a Gazprom Něfť s firmami Exxon a Shell. Rosněfť kromě toho disponuje 44 ropnými nalezišti v Arktidě a v Černém moři s kapacitou 300 miliard barelů. Využít je chtěl ve spolupráci s firmami Exxon, ENI a Statoil.

Pro firmu Lukoil, která se rovněž na sankčním seznamu ocitla, je vyhlášení sankcí šokem. V zahraničních nalezištích je z ruských společností nejaktivnější, zájmy má v Ghaně, Kaspickém moři či Iráku. Sibiřská naleziště chtěl Lukoil zkoumat s francouzskou firmou Total. Právě Lukoil jako poslední ruská firma využil možnost velké západní půjčky, šlo o kredit 1,5 miliardy dolarů. Od okamžiku předešlých sankcí vyhlášených v červenci je s půjčkami konec.

Podle činitelů americké vlády nové sankce posunou ruskou ekonomiku blíž k recesi, hodnota rublu se sníží o 13 procent a odliv kapitálu letos dosáhne hodnoty 100 miliard dolarů. Pokud se kvůli nedostatku financování ruské firmy obrátí na centrální banku, bude ta muset sáhnout do rezerv. Jejich výše je 460 miliard dolarů a vydrží prý dva roky.

Povstalci a ukrajinská armáda vyměnili desítky zajatců

Ruská média informovala, že si povstalci se zástupci ukrajinské armády v neděli nedaleko Doněcku vyměnili další skupinu zajatců. Podle sdělení separatistů z každé strany vyšlo na svobodu 73 zadržovaných bojovníků. První výměna zajatců, dohodnutá v pátek, přinesla svobodu 37 vojákům a stejnému množství proruských radikálů.

Nedělní výměna zajatců se podle ruských médií uskutečnila u vsi Kosťantynivka, která leží asi 60 kilometrů jižně od Donbasu. Původně mělo být z každé strany propuštěno 65 osob, jejich počet byl ale po vzájemné dohodě rozšířen. Kdy se uskuteční další výměna, není zatím známo.

Na propouštění zadržených bojovníků se Kyjev s povstalci dohodl předminulý pátek v běloruském Minsku současně s ujednáním o zastavení palby. Podle dosažené dohody se má výměna válečných zajatců uskutečnit postupně podle zásady „všichni za všechny“.

Přesné údaje o počtu zadržovaných ale chybí. Povstalci tvrdí, že mají v zajetí zhruba tisícovku ukrajinských vojáků, seznamy zajatých separatistů se podle dnešních zpráv z Kyjeva upřesňují.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.