Barack Obama při tiskové konferenci, během které oznámil uvalení sankcí (17....

Barack Obama při tiskové konferenci, během které oznámil uvalení sankcí (17. března) | foto: AP

Západ potrestal odtržení Krymu sankcemi, Rusy to však netrápí

  • 2097
Svět reaguje na výsledky krymského referenda. EU po pondělním jednání schválila sankce vůči 21 představitelům Ruska a Krymu. Týkají se zejména zmrazení majetku a omezení cest do EU. A stejně jen o několik hodin později zareagoval i Barack Obama. Někteří z dotčených politiků však sankce bagatelizují.

Podle neoficiálních informací unijních diplomatů je na seznamu 13 ruských občanů a osm občanů Ukrajiny, například poslanců či příslušníků ozbrojených sil. Jejich jména zatím zveřejněna nebyla. Sankce by měly začít platit už v pondělí poté, co jejich podoba, včetně přílohy se jmény, formálně vyjde v oficiálním věstníku Evropské unie, uvedli diplomaté.

Mezi lidmi na seznamu je mimo jiné i předseda politické strany Spravedlivé Rusko Sergej Mironov, prozradil po jednání novinářům český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Podle slovenského ministra Miroslava Lajčáka se sankce dotýkají těch, kdo konkrétními činy a aktivitami přispěli k narušení teritoriální integrity a suverenity Ukrajiny. "Seznam je otevřený. V případě, že se situace nezačne zlepšovat, budeme s ním pracovat dál," zdůraznil Lajčák s tím, že pak by se na seznam dostali i výše postavení činitelé.

Krize na Ukrajině

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski na tiskové konferenci po schůzce zdůraznil dohodnutou potřebu rychlého rozmístění pozorovatelské mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), především na východě a jihu Ukrajiny. "USA jsou z Marsu, EU z Venuše," komentoval také rozdíl ve jménech na dnes zveřejněném seznamu Washingtonu a tom z Bruselu. Připomněl, že ve Spojených státech rozhoduje jen prezident, v EU je potřeba konsensus 28 států a tak je výsledek vždy kompromisem.

Ministři zahraničí zemí EU se o sankcích několik hodin bavili den poté, co na Krymu narychlo zorganizované referendum skončilo jasným výsledkem pro připojení strategického poloostrova k Ruské federaci (více o výsledcích referenda se dočtete zde).

Unie ani její spojenci, jako jsou třeba Spojené státy, výsledky hlasování konaného za přítomnosti tisícovek neoznačených vojáků ruské armády neuznávají. Hlasování bylo v rozporu s ukrajinskou ústavou i s mezinárodním právem také podle vlády v Kyjevě.

Sankce, které lidem na seznamu znemožní cestovat do EU a znamenají zmrazení jejich osobního majetku i majetku jimi ovládaných firem, jsou druhým stupněm třístupňové unijní reakce na krymskou krizi. V první fázi už mimořádný summit EU na začátku měsíce přerušil jednání s Ruskem o vízové liberalizaci a nové smlouvě upravující vzájemné obchodní vztahy. EU žádá, aby Moskva a Kyjev začali přímo jednat, třeba s mezinárodním zprostředkováním.

Třetí fáze není jasně formulovaná, závěry mimořádného summitu hovoří o širokém vějíři hospodářských opatření v případě, že situace se bude dál zhoršovat.

Někteří politici se sankcím vysmáli

K sankcím EU se vzápětí přidaly také Spojené státy. Uvalily je na jedenáct ruských a ukrajinských politiků, včetně poradců prezidenta Vladimira Putina. Jsou mezi nimi také ukrajinský exprezident Viktor Janukovyč, krymský předák Sergej Aksjonov a ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin. Obama se rozhodl zmrazit jim aktiva v USA a zakázat jim cestovat do Spojených států.

Koho se týkají sankce USA?

Sergej Aksjonov (41) - krymský předák, de facto "premiér"
Sergej Glazjev (53) - ekonomický poradce Putina
Viktor Janukovyč (63) - bývalý ukrajinský prezident
Andrej Klišas (41) - šéf ústavněprávního výboru horní komory ruského parlamentu
Vladimir Konstantinov (57) - předseda krymského autonomního parlamentu
Valentina Matvijenková (64) - předsedkyně horní komory ruského parlamentu
Viktor Medvedčuk (59) - ukrajinský podnikatel, přítel Putina a předseda ukrajinské proruské organizace Ukrajinská volba
Jelena Mizulinová (59) - zástupce předsedy dolní komory ruského parlamentu
Dmitrij Rogozin (50) - ruský vicepremiér
Leonid Sluckij (46) - zástupce předsedy dolní komory ruského parlamentu
Vladislav Surkov (49) - poradce Putina

Těchto jedenáct lidí je podle něj odpovědných za ruskou intervenci na Krymu. Bílý dům v prohlášení pohrozil dalšími sankcemi, pokud se Rusko "nebude řídit svými mezinárodními závazky a nevrátí vojenské síly na původní základny". Oznámené sankce mají být "silným signálem ruské vládě, že jejich akce porušující územní celistvost mají své důsledky". Bílý dům také nevyloučil, že by se v budoucnu mohl stát terčem sankcí i samotný Vladimir Putin.

Jedním z lidí postižených zmrazením majetku je i ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin, který však dopad sankcí zlehčuje. "Příteli (Baracku) Obamo, co budete dělat s těmi, kteří nemají v zahraničí účty a ani jiný majetek? Nebo jste na to nepomyslel?" uvedl na Twitteru Rogozin.

Ani krymští představitelé nepředpokládají, že odvetná opatření představitelům separatistického poloostrova způsobí problémy. "Tyto sankce práci (premiéra) Sergeje Aksjonova a (šéfa parlamentu) Vladimira Konstantinova neovlivní a ani nenaruší proces připojení Krymu k Rusku," prohlásil místopředseda krymské vlády Rustam Temirgaliev.

Za nedostatečné považuje sankce i přední ruský disident Alexej  Navalnyj. "Sankční seznam se sedmi jmény je úsměvný. S tím Obama naše darebáky jen pobavil a povzbudil," uvedl na Twitteru.

Předsedkyně horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková v reakci na uvalení sankcí prohlásila, že se jedná o formu "politického vydírání".  

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video