Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Role Rusů v Donbasu se mění. Místo boje teď trénují separatisty

  10:39aktualizováno  16:50
Rok po začátku konfliktu na východě Ukrajiny je přítomnost ruských vojáků v Donbasu stále dobře viditelná, jejich role se ale takticky mění. Po únorovém příměří Moskva na Ukrajině udržuje menší počet svých vojáků a jejich úlohou je nyní hlavně výcvik. Napsala to v reportáži z bojiště u města Jenakijeve agentura AP.

Rusové v Donbasu v posledních dnech mění taktiku, místo bojů cvičí separatisty. Na snímku výcvik nedaleko města Jenakijeve (1. dubna 2015) | foto: AP

Příslušníci ruských ozbrojených sil v minulosti řídili řadu povstaleckých ofenziv a po provedení útočné operace se rychle stáhli, píše AP. Teď však Rusko svou vojenskou přítomnost v Donbasu minimalizuje. 

Moskva se tak zřejmě snaží přesvědčit Západ o možnosti zrušení protiruských sankcí, které byly vyhlášeny po loňské anexi Krymu a vyhlášení donbaských „lidových republik“.

Fotogalerie

Rusko má podle americké agentury nyní na východě Ukrajiny několik set vojenských instruktorů a zhruba stejný počet vojáků ve zbrani. Ještě v únoru přitom podle londýnského vojenského analytika Igora Suťagina bojovalo na Ukrajině kolem devíti tisíc ruských vojáků. 

Moskva přítomnost svých pravidelných jednotek v Donbasu popírá, připouští ale, že v povstaleckých jednotkách bojují ruští dobrovolníci, případně vojáci na dovolené.

Rusové nám pomáhají, přiznali povstalci

Povstalci přiznávají, že vojenský materiál a munici dostávají z Ruska. „Není co skrývat, Rusové tu byli. Překročili hranice a rychle odešli,“ řekl novinářům povstalecký bojovník Alexej, který se zapojil do únorových bojů o strategické město Debalceve. 

„Naši bratři nám pomáhají,“ řekl jeho kolega Andrej. Zatímco ve výzbroji vzbouřenců jsou jen starší tanky T-72, Rusové prý na Ukrajině nasadili do bojů novější T-90.

Vrchní velitel NATO v Evropě Philip Breedlove nedávno řekl, že podle špionážních informací, které má aliance k dispozici, cvičí separatisty 250-300 ruských instruktorů a poradců. Podle velení NATO zároveň Moskva v minulých měsících přesunula do Donbasu na tisíc kusů těžkých zbraní.

Z fronty by se měly stáhnout tanky a minomety

Ukrajinská armáda a proruští radikálové se podle agentury Interfax dohodli na stažení palebné techniky nižší ráže z donbaské fronty. „Souhlasíme s návrhem, který předpokládá stažení tanků z palebné linie,“ řekl Interfaxu zmocněnec vzbouřenců Denis Pušilin.

Krize na Ukrajině

Podle ruské agentury bylo dosaženo předběžné dohody i o tom, že z donbaské fronty budou staženy i minomety ráže 80 milimetrů a dělostřelectvo ráže menší než 100 milimetrů.

Minská mírová dohoda, kterou znepřátelené strany uzavřely v únoru, ukládá armádě a separatistům vyvézt z fronty palebné prostředky s kalibrem nad 100 milimetrů. I když se obě strany obviňují z jejího porušení, podle ukrajinských i ruských médií se dohoda v podstatě plní.

Podle Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) by znepřátelené strany ukrajinského konfliktu z linie fronty měly stáhnout nejen těžkou vojenskou techniku, ale i všechny ozbrojence. V rozhovoru s německou stanicí Deutsche Welle to prohlásil zástupce šéfa evropské kontrolní mise v Donbasu Alexander Hug.

„Je důležité, aby po stažení těžké techniky začal i odsun živé síly (tedy bojovníků) z linie fronty,“ řekl Hug německému rozhlasu. „Čím méně bude na tomto území bojovníků a techniky, tím víc bude šancí na návrat obyvatel k normálnímu životu. Uprchlíci budou mít možnost vrátit se domů,“ uvedl dále.

Podle Kyjeva se od dubna loňského roku, kdy boje na východě země začaly, z Donbasu do ukrajinského vnitrozemí vystěhovalo kolem 850 000 lidí. Moskva odhaduje, že do Ruska ve stejné době z východní Ukrajiny před válkou uprchl víc než milion lidí.

Horká linka má udržet příměří

K dodržování míru u Ukrajinské obce Šyrokyne má nově pomoct dohoda mezi povstalci a armádním velením na udržování kontaktu. Šyrokyne bylo od vyhlášení únorového příměří opakovaně místem poměrně tvrdých bojů, z jejichž vyvolání se vzájemně obviňovaly obě bojující strany. Povstalci podle Kyjeva neváhali do ostřelování ukrajinských pozic nasadit těžké zbraně, které měly být podle mírové dohody z linie palby staženy. Během posledních dvou dnů ale boje u Šyrokyne ustaly.

Na dojednání kontaktu mezi veliteli znepřátelených stran se podle Interfaxu podílel ruský generál Alexandr Lencov a jeho ukrajinský kolega Oleksandr Rozmaznin. „Kontakt velitelů byl navázán, doufám, že v blízké době začnou spolupracovat. Je dobře, že palba z těžkých zbraní ustala,“ řekl Rozmaznin novinářům. K jeho mínění se připojil i Lencov.

Podrobnosti o tom, jak „horká linka“ funguje, agentura Interfax nepřinesla. Povstalci se v minulosti netajili úmyslem proniknout přes Šyrokyne do Mariupolu, který je považován za hlavní překážku na cestě z Ruska podél pobřeží Azovského moře na anektovaný Krym.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Cestující v letadle, kterému se krátce po startu z letiště v Long Beach...
Letadlo prudce kleslo a posádka vyvolala paniku, stěžují si pasažéři

Cestující nedělního letu AirAsia z Perthu na Bali si stěžují na chování posádky. Ta podle nich začala křičet, když stroj prudce sestoupil o několik kilometrů,...  celý článek

Irácké jednotky obsadily Kirkúk na severu země (16. října 2017)
Irácké jednotky obsadily ropný Kirkúk, Kurdové se stáhli bez boje

Irácké jednotky obsadily město Kirkúk na severu země, které bylo v držení kurdských milicí. S odkazem na prohlášení armády o tom informovala stanice...  celý článek

Ilustrační snímek
Loutky Si Ťin-pchinga i podnikatelská esa. Kdo určuje směr moderní Číny?

Čínu už za pár dní čeká další sjezd Komunistické strany. Server CNN u této příležitosti oslovil desítku expertů a sestavil žebříček pěti nejvlivnějších lidí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.