Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rusko kvůli tankům USA v Pobaltí posílí západní křídlo, soudí experti

  14:44aktualizováno  14:44
Přestože Kreml zatím k americkým plánům na rozmístění těžkých amerických zbraní na východě Evropy mlčí, ruští experti se shodují, že reakce bude jednoznačná. Moskva podle nich ke svým západním hranicím přiblíží vlastní zbraně schopné zničit americké objekty.

Tank Abrams během cvičení v Iráku | foto: Chad Menegay CC-BY-NDCreative Commons

Ruští představitelé se k plánu zveřejněnému o víkendu listem The New York Times nechtějí konkrétněji vyjadřovat, dokud jej nepotvrdí americká oficiální místa. „K této věci nevydaly Spojené státy žádné prohlášení, takže v současnosti nemám žádný komentář,“ uvedl v pondělí Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.

Americké tanky v Pobaltí

Spojené státy plánují rozmístit ve východní Evropě těžké zbraně

„Rusku nezbyde jiná možnost než posílit své síly a jednotky na západním křídle,“ prohlásil podle agentury Reuters ruský generál Jurij Jakubov. Americké rozhodnutí označil za „nejagresivnější krok Pentagonu a NATO od od druhé světové války“.

Deník Kommersant přinesl názory expertů, podle nichž bude Moskva v reakci nucena do oblasti přiblížit vlastní útočné zbraně, které budou s to v případě konfliktu zničit americké objekty. Pobaltí se tak prý nestane bezpečnějším, ale stane se rukojmím střetu obou velmocí.

Americké plány podle nejmenovaného vysoce postaveného zdroje z ruského ministerstva obrany představují „vážný destabilizační faktor“, což Rusové hodnotí „jako první krok našich partnerů k přehodnocení základního aktu mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem“ z roku 1997, který zakazuje alianci rozmisťovat na východním křídle nastálo „významné bojové síly“. Rusko a NATO se přitom rozcházejí v názoru, jaké síly jsou „významné“, poznamenal Kommersant.

Přední polští či litevští politici potvrdili, že s USA o rozmístění zbraní vyjednávají a že chtějí tanky či obrněné vozy mít na svém území. Rozhodnutí o konkrétní podobě plánu padne podle Varšavy během několika týdnů. „Rozhodnutí je na Spojených státech. Pokud je mi známo, není to vzdálený horizont... to znamená několik nejbližších týdnů,“ řekl v pondělí polský ministr obrany Tomasz Siemoniak. Zbraně by podle médií mohly být umístěny nejen v Polsku či Pobaltí, ale například i v Bulharsku.

Americké tanky se vracejí, jásá polský tisk

Polská média píší, že americké plány zásadně změní pozici NATO v tomto regionu. „Tahle změna je počátkem konce koncepce NATO-bis, aliance druhé kategorie, v němž náš region bez vlastní vůle dlí od chvíle přistoupení (k NATO),“ napsal v komentáři list Rzeczpospolita s odkazem na koncepci prosazovanou začátkem 90. let tehdejším prezidentem Lechem Walesou.

Krize na Ukrajině

NATO-bis mělo být bezpečnostní organizací zemí bývalého východního bloku, které by nebyly plnohodnotnými členy Severoatlantické aliance. Ačkoli Polsko, ČR a spol. vstoupily do NATO v roce 1999, plnohodnotné členy z nich podle konzervativního polského deníku činí až nynější americký plán.

Aliance tím zásadně mění svůj přístup k dokumentu, který před 18 lety vymezil její vztahy s Ruskem a „který už Moskva dávno zmačkala a hodila do koše, ale vyžaduje, aby ho druhá strana uctívala jako bibli“, píše Rzeczpospolita.

Deník Gazeta Wyborcza si všímá, že Moskva na plány zveřejněné o víkendu dosud oficiálně nereagovala, ačkoli obvykle neponechává bez komentáře ani méně významné zprávy. Podle listu jde o zásadní obrat v americkém přístupu k evropské bezpečnosti.

„V březnu 2013 se v německém přístavu Bremerhaven rozloučili s posledním tankem M1 Abrams v Evropě. Myslelo se, že na bezpečném evropském kontinentu již tanky americké armády nejsou potřeba. Nyní v odpovědi na ruskou imperiální politiku míří americké tanky opačným směrem,“ uvedl komentátor deníku Pawel Wroński.

Podle něho očekávaná přítomnost těžkých amerických strojů v Polsku znemožní prezidentu Vladimiru Putinovi podobné akce, jakou byla anexe Krymu. V té době totiž šéf Kremlu věděl, že za pár dní by na východě Evropy mohlo být několik letounů F-16, za měsíc pozemní jednotky, ale na těžkou techniku by východoevropské země čekaly až půl roku, uvedl deník.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.