Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tlačili na mě přes rodinu, líčí šéf ČSBS práci pro Veřejnou bezpečnost

  0:17aktualizováno  0:17
Říká, že si váží všech odbojářů a nemůže žádného vyvýšit nad ostatní. Ale v centru pozornosti je šéf Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička z jiných důvodů. Svaz čelí vlně odchodů odbojářů a pamětníků válečných perzekucí. Musí také čelit obviněním z politizace a vazeb jeho nejvyšších představitelů na komunistické represivní orgány.

Předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička na snímku z roku 2015. | foto: Michal Krumphanzl, ČTK

Jste předsedou Českého svazu bojovníků za svobodu. Co nyní ohrožuje svobodu kolem nás?
V současnosti... Ohrožení může přijít odkudkoliv. Já vím, že čekáte, že řeknu „migranti“, od projevu v Terezíně za mnou většinou chodí kvůli migraci, já bych na něm nic neměnil. Teď jsem četl, že ty příchozí osoby v Německu napadly nějaké ženy v bazénu... Ohrožení svobody jsou i války. Sýrie. Nebo blázen, co něco provede. Ohrožení svobody je velký pojem.

Český svaz bojovníků za svobodu

  • Spolek sdružuje účastníky druhého odboje, jejich rodinné příslušníky a sympatizanty. Má necelých pět tisíc členů, před deseti lety měl 10 500 členů. Mnoho členů spolku je vysokého věku.
  • Svaz vznikl z někdejšího Čs. svazu protifašistických bojovníků, organizace s výraznou vazbou na předlistopadový režim v Československu.
  • V posledních měsících svaz čelí kritice spojené s objevy, že přední představitelé svazu byli členy komunistických bezpečnostních složek, vylučováním členů s odlišnými názory na vedení svazu či nejasnostmi v hospodaření svazu. Nespokojený je i ministr obrany Martin Stropnický.
  • Organizace jako Československá obec legionářská, Konfederace politických vězňů ČR či např. Sdružení válečných veteránů nejsou se svazem spojené.

Tak ho zužme - co ohrožuje svobodu v České republice?
Myslím... že u nás zaplaťpánbůh můžeme být klidní. Bezpečnostní sbory mají přehled a já jim věřím.

Svaz bojovníků je nyní v centru pozornosti. Říkáte, že jste napadáni, jedno vaše sdružení si proto stěžuje na ČT u vysílací rady. Vy to vnímáte tak, že na straně ČSBS nejsou chyby?
Pozor, to netvrdím. Chyby jsou všude. Nám se třeba nedaří podchytit mládež. Nedokážeme se prosadit v médiích jako naše konkurence, která když tady skončí, tak za 15 minut běží na liště (televizního zpravodajství, pozn. red.), že byli vyloučeni tři členové. A přitom ještě jedná ústřední výbor. Chyby jsou i v tom, že chceme jít do školy dělat besedu - účastník Pražského povstání místopředseda Šneberg - a oni je do té školy nepustí, nemají zájem. Naopak o naši besedu s Pavlem Vranským a lidickými ženami zájem byl...

Já jsem ale měl na mysli jiné chyby, které vám vyčítají. Třeba když jste o Pavlu Vranském uvedli, že skládá funkci místopředsedy ze zdravotních důvodů, zatímco on tak činil na protest proti praktikám vedení svazu.
(krátce se zamyslí) Ano, to máte pravdu. Pavel Vranský je člověk k nezaplacení, v 95 letech dokáže pracovat a myslet, že před ním člověk musí smeknout. Já si ho velice vážím, přestože odešel - možná se přidává na druhou stranu, nevím. On tvrdil, že jednáme nedemokraticky (Vranský tak zdůvodnil vystoupení ze svazu letos v říjnu, ne složení funkce místopředsedy na jaře, pozn. red.), ale co je na tom nedemokratického, jestliže dva roky na ústředním výboru o něčem diskutujete? Tedy to, že diskuse nebyla...

Teď mluvíte o čem přesně?
O diskusi o vylučování členů.

Neškodí vám to, že když se objeví nějaká kritická informace, reagujete vyhýbavě, nekonkrétně, odmítnete ji komentovat?
Řeknu to tak - je lépe mlčet a nereagovat, než zase poštvat někoho další větou, ten člověk si vymyslí další problém. Já za určité problémy odpovídám, ale když mě někdo napadá jako ČT v pátek na Vítkově a pořád se ptají na Milana Andrese (místopředseda ČSBS, který podle zjištění ČT pracoval pro vojenskou kontrarozvědku řazenou pod StB) - co s tím uděláte, jak to budete řešit - tak proč já bych se měl svěřovat médiím? To je naše vnitřní věc, výsledek pak pověsíme na webové stránky.

Jestli se na to ale novináři neptali také proto, že máte příjmy z veřejných peněz - proto vám věnují pozornost.
Dostáváme 6,3 milionu ročně. Další peníze máme ze členských příspěvků těch téměř pěti tisíc členů, co máme (základní příspěvek je 200 Kč ročně, pozn. red.). Peníze třeba letos šly na 70. výročí vzniku svazu, vyrobili jsme medaile, pamětní medaile pro členy, co u nás jsou 50 a více let. My nemáme svoje peníze, na rozdíl od jiných společenských organizací. Někteří mají své hotely, příjmy z nich...

Narážíte na hotel Legie, který patří Československé obci legionářské?
Já nenarážím na hotel Legie. Ano, legionáři jsou na tom poměrně lépe.

Další důvod zájmu může být i ten, že od vás odcházejí někteří veteráni a pamětníci. Lidé bezprostředně spojení s nesením odkazu odboje.
Víte, odešel jeden veterán.

Odchody z ČSBS

Prvním známý odchod na protest proti poměrům ve svazu zaznamenala lidická buňka ČSBS, když z ní kvůli zvolení Jany Bobošíkové předsedkyní odešly poslední tři lidické ženy Miloslava Kalibová, Jaroslava Skleničková a Milada Cábová.

V uplynulých týdnech odešli ze svazu další. Kvůli vyloučení tří žen včetně šéfky kladenské organizace Gabriely Havlůjové odešel veterán od Tobruku Pavel Vranský, přeživší z Ležáků Jarmila Doležalová s dcerou, přeživší Osvětimi Eva Lišková či vnučka zmíněné Miloslavy Kalibové.

Řady svazu také opustila soudkyně a bývalá studentská aktivistka z listopadu 1989 Markéta Čermínová, dcera bývalého předsedy svazu. Nejnověji pak odchod oznámil Eduard Stehlík, ředitel odboru veteránů na ministerstvu obrany.

Nebyl to jen Pavel Vranský. Také třeba ženy z Ležáků - paní Doležalová s dcerou...
K tomu se nechci vyjadřovat... Ano, také odešla dcera (bývalého předsedy ČSBS) Jakuba Čermína, ale já vám říkám, sto lidí, sto povah.

Dříve se ale nedělo, že by vám lidé odcházeli pro nesouhlas s vedením, nebo ano?
Řekl bych to jinak. Odešly třeba tři ženy z lidické organizace kvůli Janě Bobošíkové. Ale tam byl sepsaný dopis a ony se pod něj jen podepsaly. Bylo to spíš vynucené, protože Jana Bobošíková byla v lidické organizaci osm let, ty ženy tam byly s ní a nikdy proti ní neřekly ani slovo.

Asi nechtěly odcházet, když byla členkou, ale vadila jim jako předsedkyně.
Proto, že to kritizovala Gabriela Havlůjová (nedávno z ČSBS vyloučená, psali jsme o tom zde). Odešly do kladenské organizace, za Havlůjovou.

Já jen říkám, jaká je souslednost: Jana Bobošíková se stala předsedkyní v Lidicích a ony odešly. Svobodně.
No ale proč neodešly „lidické děti“? Ty zůstaly, odsouhlasily Janu Bobošíkovou. Lidické ženy odešly proto, že jim to někdo vysvětloval podle svého způsobu. Podepsaly to... Já nechci snižovat jejich rozhodování. Prostě se rozhodly, jak se rozhodly. Nemám, co bych k tomu řekl.

Já se právě ptám na to, jestli vám lidé kvůli nesouhlasu s vedením odcházeli i dříve, nebo se to nedělo.
To se asi nedělo. Ale tady dochází ke střetu dvou generací, starší a mladší. Rozebírat to, to bychom tady seděli nejméně dvě hodiny, ale když vám někdo řekne - když splníte mé podmínky, tak se zase vrátím a budu dělat místopředsedu, co byste na to řekl?

To vám někdo řekl?
Nechme to plavat.

Pavel Vranský?
Nekomentuji.

ČT přišla se zprávou, že jste v 80. letech vstoupil do KSČ, což jste dříve tajil. Echo24 zase uvedlo, že jste byl agentem Veřejné bezpečnosti. Svaz pak prohlásil, že nenaplňujete pozitivní znaky lustračního zákona. Ale lustrační zákon spolupracovníky VB neřeší. Jinými slovy, popřeli jste něco, co o vás nikdo netvrdí.
Za tu informaci, že jsem do strany vstoupil v roce 1985, jsem rád. Bylo to podruhé, co jsem vstoupil, ale už jsem nevěděl, kdy to bylo. Začal jsem tehdy pracovat na státním statku v Podbořanech jako mechanizátor a toho nemohl dělat člověk, který nebyl ve straně. Předtím jsem začínal jako poručík v armádě, to mě v roce 1974 vyhodili, pak jsem tedy začínal v Podbořanech jako mistr dílen. A potřetí jsem začínat nechtěl. Staral jsem se o nemocného invalidního syna - zemřel, když mu bylo dvacet - a když mi tohle řekli, tak jsem podepsal. A dělal jsem funkci, která mě bavila, tak jsem na ní zůstal.

A ta práce pro Veřejnou bezpečnost?
To, co se říká o té hospodářské kriminálce... Ano. Víte, když za vámi někdo dva roky chodí... Vy jste tu dobu nezažil. Že vám někdo říká - buď to uděláš, nebo se ti podíváme na rodinu. Co byste udělal vy?

Zažil jsem tu dobu jako dítě. Takový dotaz jsem nedostal, je zbytečné spekulovat, jak bych se zachoval.
Nebyl jsem žádný agent, ale spolupracovník hospodářské kriminálky, který měl odhalovat normální rozkrádačky. Náš statek byl velký, tak za mnou pořád chodili, ztrácelo se železo, různé věci. Já jsem se do ničeho v tomhle směru nezapletl, nikdy jsem o tom nehovořil, nikdo o mně nemůže říct, že bych něco takového provedl. Byl to boj proti kriminalitě a vznikajícím mafiím. Takže jestli já jsem něco provedl, to tedy nevím.

A proč jste ten závazek Veřejné bezpečnosti podepsal?
Už jsem vám to říkal. Když za vámi někdo dva roky chodí a pak vám řekne pouhé dvě tři věty a máte dvě děti, tak to uděláte. Já svoje svědomí v tomhle mám čisté.

Nenapadlo vás před posledním volebním sjezdem, že do volby předsedy nepůjdete? Že jste z řady důvodů „terč“, který může pověst svazu negativně ovlivnit?
Proč myslíte, že bych měl nabízet médiím terč? Do doby před sjezdem po nás nikdo nevzdechl, až na tu větu v Terezíně (více o projevu zde). Všechno se rozpoutalo, až když s námi začala bojovat Gabriela Havlůjová. Já jsem do té volby šel. Mohli na ten post přece navrhnout kohokoliv.

A byl jste rozhodnutý už před sjezdem?
Řekl jsem, že když mě navrhnou, že do toho půjdu. Nikdo nedal jiný návrh, byl jsem tam jen já. Asi se mnou do té doby ti členové byli spokojení. Já nevnímám ČSBS jako zaměstnání, obětuju pro to soboty, neděle, svátky, dojíždím do Prahy z Krásného Dvora (na Lounsku, pozn. red.), příští týden jedu do Nového Jičína na schůzi, odtud na den veteránů do Ostravy...

Já se ještě zeptám na paní Havlůjovou. Českému rozhlasu řekla, že když jste se v téhle pracovně setkali, zmínil jste v rozhovoru s ní, že vždy chtěla působit v Památníku Lidice a že je možné zvednout telefon, že máte kontakty takové a takové. Popsala to jako zastrašování.
Nevím, jaké kontakty myslí. Na místo odcházejícího ředitele památníku Milouše Červencla běží výběrové řízení, může se tam přihlásit kdokoliv, já nemohu ovlivňovat, kdo to vyhraje... Nikdy jsem Gábině nevyhrožoval, v životě ne. Stejně jako když řekla, že jsou členové svazu upláceni zahraničními zájezdy. Cestu do Štrasburku podle Jana Zahradila, který nám ji nabídl, platila EU. Mohla se přihlásit i ona.

Ta věta, že máte kontakty, tedy podle vás nepadla?
To víte, že nepadla. To je to samé, jako kdybych řekl, že jste mi vyhrožoval - jak byste dokázal, že nevyhrožoval? Tohle je tvrzení paní Havlůjové. Vůbec, proč bych jí měl vyhrožovat kvůli Památníku Lidice? Když se přihlásí do výběrového řízení a vyhraje ho, tak to přece není problém.

Podpora, k níž se svaz nehlásí

Jaroslav Vodička popírá, že by ČSBS podporoval v prezidentské volbě Miloše Zemana.

Přitom Zemana v roce 2013 podpořil jak Vodička osobně, tak i ČSBS coby součást tzv. Vlasteneckého fóra, které uvedlo, že „nemůže přihlížet“, aby se prezidentem stal Karel Schwarzenberg. Prohlášení četl J. Vodička. Byl i předsedou výboru „Vlasteneckého fóra“, záznam o tom dosud je na webu ČSBS.

Vnímáte, že se svaz stal aktivní součástí politického pnutí? Výrazně se stavíte na stranu prezidenta...
Podívejte se, všechny tyhlety věci otvírá Gabriela Havlůjová. My jsme neříkali, kdo má koho volit. My jsme neřekli „volte Zemana“.

Dostal Řád ČSBS, vaše nejvyšší vyznamenání, s pořadovým číslem 1...
Ten dostali i veteráni Pavel Vranský a Antonín Štícha. Když se budete chovat slušně, podporovat vlastenectví, účastnit se pietních aktů, tak vám můžeme dát vyznamenání taky.

Z těch prvních tří řádů, které jste udělili, byly dva veteránům a jeden aktivnímu politikovi. A další řády jste zatím neudělili.
On je ale náš člen, vstoupil dva roky předtím, než kandidoval na prezidenta.

Témata, která zvedá, zvedá i vahou prezidentské funkce. Myslím, že se nedá oddělit udělení řádu občanovi od udělení řádu prezidentovi.
My udělujeme řády různým politikům. Medaile taky. Když Gabriela Havlůjová říká, že jsme udělovali kříže a vyznamenání, která nikdy neviděla... vždyť udělení těch vyznamenání se řeší na ústředním výboru. Buď si to neprohlédla, nebo nevím. Já osobně jsem si její práce vážil, začátkem loňského roku jsem byl proti jejímu vyloučení. Tenkrát jsem to ještě zvrátil. Teď už se to nedalo zvrátit.

V srpnu na vás během odhalení pamětní desky generálovi Mašínovi v Roudnici nad Labem pískali. Svaz vydal prohlášení, že lidé pískali na vás i paní Dagmar Raupachovou, praneteř Jana Kubiše. Proč? Viděl jsem celý záznam z akce, mluvil se svědky, nikdo na ni nepískal.
Měl jsem tam projev před ní. Člověk, co mluvil po mně (Martin Trefný za spolupořadatele a iniciátora akce, spolek Nezapomínejme!, pozn. red.) řekl, že nesouhlasí s vystoupením předřečníka paní Raupachové - tím myslel mě, Dagmar Raupachová to ale vzala tak, že to bylo na ni. Plakala.

Ministerstvo prověří hospodaření svazu

Ministerstvo financí chce prověřit, jak Český svaz bojovníků za svobodu nakládá se státními penězi. Důvodem jsou informace o jeho údajném špatném hospodaření, uvedl Český rozhlas Radiožurnál. Vedení svazu tvrzení o plýtvání penězi odmítá, kontroly se nebojí. Pro letošní rok dostal spolek z rozpočtu přes šest milionů korun.

"Kritika je obrovská, samozřejmě se mi to nelíbí, necháme to prošetřit. Pokud se to potvrdí, samozřejmě budeme proti tomu," řekl rozhlasu ministr financí Andrej Babiš (ANO). Předseda svazu Jaroslav Vodička v reakci řekl, že většinu peněz od státu využívá svaz na provoz a kontroly se neobává.

Zdroj: ČTK

Hovořil jsem s ní. Říkala, že se jí za to nedorozumění organizátoři omluvili, že jí to vysvětlili.
Já jsem jí tam také říkal - to nebylo na tebe. A jestli jste četl, o čem jsem při svém projevu mluvil, tam nebylo nic, co by...

Vím, o čem jste mluvil. Jde mi o to, že vy jste sklidil pískot, pak mluvila paní Raupachová, na tu nikdo nepískal, lidé jí tleskali - a u vás na webu se objevilo prohlášení, že pískali i na paní Raupachovou.
Ale oni to tam původně tak řekli. Tak to bylo řečeno.

Co bylo řečeno?
Že tam byl pískot na Dagmar Raupachovou.

A proč to není opravené na vašem webu?
To nevím, to se podívám, opravdu. My jsme o tom s Dagmar mluvili.

Víte, ono to působí - když si člověk přečte větu „došlo k dílčím projevům hanobení předsedy Vodičky a pískotu, nebyla ušetřena ani praneteř Jana Kubiše Dagmar Raupachová“ - dojmem, že na té akci byli divní lidé, kteří pískali na kdekoho.
Ale byli tam divní lidi. Mně třeba na uniformu přilepili žvýkačku. To jsou takový debilní dětský hračičky.

Já nehodnotím jednotlivce - excesy najdete kdekoliv. Nedopouštíte se ale vy zkreslení zprávou o pískotu na Dagmar Raupachovou?
Já se na to podívám, tohle byla chyba. Ale myslím, že to tam už dávno nebylo. (Rozhovor byl pořízen 1. listopadu. Zda ČSBS opravil nepravdivé obvinění účastníků akce stran údajného pískotu na praneteř Jana Kubiše Dagmar Raupachovou, lze sledovat zde, do publikace rozhovoru se tak nestalo.)

Autor:






Hlavní zprávy

Bazarový výprodej dětských kol a odrážedel
Bazarový výprodej dětských kol a odrážedel

Nepropásněte šanci a pořiďte vašemu dítěti kvalitní kolo za zlomek ceny.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.