Michal Bláha spustil službu, která prohledává Registr smluv. | foto: Yan Renelt, MAFRA

Politici se registru smluv bojí, vykostili ho záměrně, tvrdí expert

  • 266
Politici chtěli zabránit tomu, aby jim občané při hospodaření s veřejnými prostředky koukali pod ruce. Tak hodnotí v rozhovoru pro iDNES.cz zakladatel projektu Hlídač smluv Michal Bláha novelu zákona o registru smluv, kterou ve čtvrtek Sněmovna schválila. Podle novely nemusí smlouvy zveřejňovat podniky s většinovou účastí státu a obcí. „Účelem skutečně bylo skrýt výdaje státu, o tom není pochyb,“ tvrdí Bláha.

V souvislosti s úpravou zákona o registru smluv se hovoří o vykostění či okleštění. Dá se odhadnout, jak velká část smluv z registru unikne?
Vykostění je slušné pojmenování toho, co se stalo (o čtvrtečním schválení novely jsme psali zde). Jak velké omezení registru smluv to je, se odhaduje těžko. Můj odhad je 50 až 60 procent. Proč se to těžko odhaduje, má jednoduchý důvod. To, co poslanci schválili, říká, že úřady musí publikovat smlouvy do registru smluv, ale jejich podřízené organizace, státní a městské firmy, ne. V praxi to znamená, že pokud bude mít úřad smlouvu, kterou chce utajit, nebo bude dělat nějakou kulišárnu, je pro něj velmi snadné přesunout ji právě do některé podřízené organizace tak, aby na to nebylo vidět.

Michal Bláha

V 90. letech začal podnikat na internetu. Od roku 2013 se zajímá o otevřená data a efektivitu státní správy. Registr smluv využil k vytvoření veřejně prospěšného projektu HlídačSmluv.cz. Monitoruje také zavedení a fungování systému EET na stránce HlídačEET.cz. Pořádá pro redaktory semináře, jak registr smluv používat.

Když si vezmeme příklady z historie, třeba Opencard, tak to nebyly smlouvy přímo s magistrátem. To znamená, že podle schválené novely by smlouva s Opencard byla utajena. Rekonstrukce středočeských nemocnic, za které chytili Ratha? Všechno se to dělalo přes samostatné městské firmy, nikdy se to nedělalo přímo s úřadem. Ty největší sviňárny se vždycky dělaly mimo hlavní úřad, aby na to bylo co nejméně vidět. Teď na ně nebude vidět vůbec.

Má registr v této podobě, kterou sice ještě musí posvětit Senát, význam?
Samozřejmě význam má. Lepší něco než nic. Ale nemá to absolutně nic společného s deklarovanou protikorupční strategií vlády, s otevřeností státní správy. Je to naprosto vědomé a účelové omezení kontroly veřejných prostředků občany. To, že poslanci věděli, co schvalují, je zřejmé z toho, že o těch nejhorších pozměňovacích návrzích hlasovali napětkrát. Celou platnost zákona hlasovali dvakrát tak, aby to vyšlo.

Původní úprava registru, kterou inicioval ministr zemědělství Martin Jurečka (KDU-ČSL), se týkala pouze výjimky pro národní podniky, tedy de facto Budějovického Budvaru. Jak hodnotíte argument, že registr smluv by Budvar poškodil na konkurenčním trhu?
Kdybychom měli řešit skutečný problém týkající se Budvaru, měli bychom si položit otázku, jestli má stát vařit pivo. Já myslím, že nemá. Je to stejné jako bychom tvrdili, že český stát má vyrábět auta nebo provozovat supermarkety. To je problém komerčních subjektů a trhu. Rozumím, že Budvar má pro politiky jistou emoční hodnotu a nechtějí se ho vzdát. Dobře, se skřípěním zubů bych řekl, ať z toho Budvar vyjmou, protože je to taková anomálie.

Problém je, a já se trochu obávám, že to bylo účelové ze strany KDU-ČSL, že řekli „uděláme pozměňovací návrh na Budvar“ a počítali s tím, že se na to nabalí další pozměňovací návrhy. Když se podíváte, jak hlasovaly KDU-ČSL, ODS nebo ČSSD, tak hlasovaly pro většinu pozměňováků. I když KDU-ČSL nehlasovala pro ten největší pozměňovací návrh, hlasovali pro platnost závěrečné verze toho zákona (jak poslanci hlasovali, najdete zde).

Ministr zemědělství včera v rozhovoru jednoznačně řekl, že pro něj jako politika je důležitější pivovar vlastněný státem v hodnotě řekněme 30 miliard korun, než právo občanů kontrolovat veřejné výdaje v řádech stovek miliard korun ročně (rozhovor a argumentaci ministra Jurečky si můžete přečíst zde). Což je absurdní. Je z toho vidět, že účelem skutečně bylo skrýt výdaje státu tak, aby je občané nemohli kontrolovat, o tom není pochyb.

Vy jste dění kolem novely dlouhodobě sledoval. Zaregistroval jste nějaké lobbistické tlaky na zákonodárce?
Lobbistické tlaky jsem zaregistroval v průběhu předchozích měsíců primárně ze strany státních podniků, starostů, měst a tak podobně. Každý politik, který se nechce chovat slušně, udělá všechno pro to, aby o tom, co dělá, musel říkat co nejméně.

Je to paradoxní, protože když politici chtějí prosadit větší kontrolu podnikatelů nebo občanů, třeba snadnější odposlouchávání na internetu a telefonátů, tak používají argument: Pokud neděláte nic špatně, nemusíte se bát. Když tento argument použijete opačně vůči politikům, a oni by nedělali nic špatně, tak se registru smluv nemusí bát. Ale oni se ho bojí. Z pozice své moci omezili právo občanů, aby je mohli kontrolovat. Z toho mi vychází, že politici chtějí zneužívat svého postavení a nechtějí, aby jim občané koukali pod prsty.

Registr smluv běží osm měsíců ve zkušebním provozu. Jak se podle Vás dosud osvědčil? Měl nějaký vliv na smlouvy úřadů a státních podniků?
Vezměme nejprve provozní věci. Když začal registr smluv, tak byla velká obava, že publikovat v něm smlouvy bude pro firmy a úřady znamenat velkou zátěž. To se ukázalo, že není pravda, naučily se s tím pracovat. Drtivá většina úřadů a podniků tam publikuje automaticky, není to pro ně ruční práce navíc.

Když se podíváme na registr smluv z hlediska efektu, tak díky němu se přišlo na pár menších kauz. Ale to není jeho hlavní úloha. Význam registru smluv je preventivní. V okamžiku, kdy jako politik víte, že smlouva, kterou uzavřete, se zveřejní, tak k té smlouvě přistupujete jinak, než když ji můžete někam zastrčit. Poslanci umožnili politikům, aby prostřednictvím dceřiné firmy, městské společnosti uzavřeli smlouvu se svým bratrancem za desetinásobek běžné ceny a nikdo se o tom nedozví. Výhoda registru smluv byla v tom, že jste o těch smlouvách věděli. Teď o té smlouvě nebudete ani vědět, to je zásadní problém.

Šlo o Budvar, hájí Jurečka osekání klíčového protikorupčního zákona:

22. února 2017


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video