1 O čem se v referendu hlasuje?
Otázka se několikrát změnila, podle původního plánu se mělo rozhodovat o federalizaci Ukrajiny a pevnějším postavení ruského jazyka. Později ale organizátoři hlasování z řad separatistů mluvili o tom, že by se lidé měli vyslovit k připojení Doněcké a Luhanské oblasti k Rusku. Právě na to se ptali organizátoři březnového referenda na Krymu.
Na hlasovacím lístku je nakonec v Doněcké oblasti pouze jediná otázka: "Podporujete nezávislost Doněcké lidové republiky?" Luhanští odpovídají na podobnou otázku, namísto nezávislosti se však na lístku píše o "státní samostatnosti". Možné jsou dvě odpovědi: Ano nebo Ne.
2 Kdy budou výsledky?
Referendum v Luhanské oblasti by mělo skončit ve 20 hodin místního času, doněcké hlasovací místnosti budou fungovat o dvě hodiny déle. Drobnou výjimku mají hornická města, kde pracovní doba končí obvykle v pozdních večerních hodinách. Ukrajinský čas je proti SELČ posunutý o hodinu dopředu.
Výsledky hlasování by organizátoři měli vyhlásit v pondělí, nejpozději do úterka.
3 Znamená "Ano" připojení oblastí k Rusku?
Neznamená. Obyvatelé se vyjadřují k autonomii jednotlivých oblastí, prakticky mají tedy vyjádřit svůj postoj k předchozímu jednostrannému vyhlášení "lidových republik". Podle britské BBC však bude hlasování o připojení k Rusku rychle následovat, separatisté ho plánují na příští neděli 18. května.
Důvod, proč jsou obě hlasování oddělená, je zřejmý. Část obyvatel sice nesouhlasí s kyjevskou vládou Arsenije Jaceňuka, nechce se jim však ani do Ruska a raději by zůstali součástí Ukrajiny. Před několika dny to potvrdil například výzkum washingtonské agentury Pew. To by mohlo (z pohledu separatistů) nepříznivě ovlivnit očekávaný výsledek. Druhé referendum však chtějí organizátoři stihnout co nejrychleji, protože o týden později bude celá Ukrajina v mimořádných volbách vybírat novou hlavu státu.
4 Kdo v referendu hlasuje?
Na východě Ukrajiny se konají dvě oddělená referenda, každého z nich se účastní obyvatelé příslušné oblasti. Doněcký i luhanský region jsou podobně velké, rozlohou zhruba odpovídají Moravě a Slezsku. Doněcká oblast je se 4,5 miliony obyvatel nejlidnatějším regionem Ukrajiny, v okolí Luhanska žijí asi 2 miliony lidí.
Více než dvě třetiny obyvatel východních oblastí mluví rusky, za etnické Rusy se ale považuje jen o málo víc než třetina obyvatelstva obou oblastí. Vytištěny byly asi tři miliony hlasovacích lístků. Organizátory však vlastně ani příliš nezajímá, kolik lidí k urnám dorazí. Výsledek bude podle nich platit bez ohledu na účast.
Podle zpravodajského serveru Kyiv Post někteří komisaři lidem povolují, aby hlasovali vícekrát. Jeden volební lístek vhodí údajně do urny sami za sebe, ostatní pak jménem svých příbuzných, kteří nedorazili. Stačí předložit jejich doklady.
5 Je referendum legální?
Ukrajinské zákony neobsahují žádná ustanovení, která by předpokládala konání regionálního referenda. Gubernátor Doněcké oblasti Serhij Taruta označil hlasování za parodii a starosta Doněcku Oleksandr Lukjančenko prohlásil, že neexistuje jakýkoli právní základ pro jeho konání.
Lukjančenko ale zároveň dodal, že kvůli strachu z ozbrojeného konfliktu nebude bránit separatistům ve zřízení volebních místnost ve školách. Jak ovšem píše zpravodaj britské BBC, někteří ředitelé škol odmítli členy "volební komise" pustit do učeben. Separatisté jim kvůli tomu údajně vyhrožovali smrtí. V některých obcích se volby konají v polních podmínkách, venku a s přenosnými urnami.
Obyvatelé Doněcké a Luhanské oblasti rozhodují v referendu o budoucnosti svých "lidových republik".
6 Proč jsou volební urny průhledné?
Čiré volební urny rozvířily mezi mezinárodními pozorovateli i světovou veřejností vášně už během březnového referenda na Krymu. Ačkoli mohou vzbuzovat oprávněné pochybnosti nad tím, zda je volební právo Ukrajinců skutečně "všeobecné, rovné, přímé a tajné", jak jsou zvyklí voliči v demokratických zemích, je třeba podotknout, že průhledné volební urny nejsou výmyslem separatistů.
Organizátoři referenda využívají vesměs vybavení, které našli na úřadech. Ukrajinci tudíž své hlasy odevzdávají do stejných schránek, na jaké jsou zvyklí ze všech předchozích voleb. V některých volebních místnostech pouze pečlivější organizátoři vytiskli nové symboly svých "lidových republik" a přelepili jimi ukrajinský státní znak. Plenty, za kterými lidé své hlasující lístky upravují, zůstaly většinou modrožluté, tedy v národních barvách Ukrajiny.
7 Zastavily se kvůli referendu boje v ulicích?
Nezastavily. Podle ukrajinského premiéra Arsenije Jaceňuka se v zemi žádné zákonné referendum nekoná a není proto ani důvod, proč by se z oblastí měla například stahovat armáda. Ta už se separatisty několik týdnů v bojuje, podle Kyjeva jde o "rozsáhlou protiteroristickou operaci".
Kdo chce vhodit do urny svůj hlasovací lístek, musí například ve Slavjansku prokličkovat mezi barikádami z pneumatik a pokácených stromů. Podle zpravodajských agentur se městem celou noc rozléhala střelba, a dokonce i výbuchy granátů. Separatisté hovoří i o obětech na životech (více čtete zde).
8 Pozvali organizátoři referenda zahraniční pozorovatele?
Separatistická takzvaná "jihovýchodní armáda" sice prohlásila, že pozorovatele pozve, zájem ale projevilo jen Rusko. Web televize Russia Today v neděli napsal, že do Doněcku nakonec nikdo nedorazil. "Nikoho jsme neodmítli, zkrátka nedorazila žádná žádost," vysvětlil novinářům Roman Lyjagin z místní volební komise.
Západní země své pozorovatele nevyslaly zejména proto, že referendum vůbec neuznávají. Volební místnosti jsou však plné zahraničních novinářů. Jen v Doněcku je jich podle Lyjagina asi 470.
9 Jak se k výsledkům postaví Kyjev a Moskva?
Současná ukrajinská vláda hlasování neuznává, plánovala ale vlastní referendum, které se mělo konat 25. května současně s předčasnými prezidentskými volbami a lidé v něm měli rozhodnout o decentralizaci země. Uspořádání hlasování je ale velmi nejisté, ukrajinský parlament totiž tento týden zákon o referendu odmítl. Poslanci zamítavý postoj zdůvodnili obavou o bezpečnost členů volebních komisí v současné vyhrocené situaci.
Moskva je naopak podle představitelů Ukrajiny v současném hlasování separatistů nepřímo zapojena. Ve středu 7. května sice prezident Vladimir Putin vyvolal opatrnou naději na možný obrat v krizi, když separatistům doporučil, aby referenda o sebeurčení svých oblastí odložili, a vytvořili tak nezbytné podmínky pro dialog. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk ale následně Putinova slova označil za "mlácení prázdné slámy" a představitelé samozvaných lidových republik na hlasování trvali.
O referendum je na východě Ukrajiny velký zájem:
