Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Poslední bitva generála Leeho. Američtí fašisté křísí duchy Konfederace

  13:57aktualizováno  13:57
Robert E. Lee je už téměř sto padesát let na pravdě boží, ve Spojených státech však stále vzbuzuje velké emoce. Spor o odstranění pomníku konfederačního generála stál i na počátku víkendových násilností ve Virginii, které si vyžádaly jeden lidský život a desítky zraněných.

Americká krajní pravice demonstruje v Charlottesville proti odstranění památníku generála Roberta E. Lee (12. srpna 2017) | foto: Reuters

K jindy poklidnému univerzitnímu městu Charlottesville se o víkendu upřely zraky celé Ameriky. V noci na sobotu zde vypukly krvavé potyčky mezi stoupenci krajní pravice a jejich odpůrci. Guvernér Virginie kvůli nepokojům vyhlásil mimořádný stav a povolal Národní gardu.

Fotogalerie

Tím však násilnosti neskončily. V sobotu dvacetiletý James Alex Fields z Ohia usedl do auta a úmyslně najel do lidí, kteří se o den dříve postavili zástupu rasistů a nacionalistů. Zabil jednu ženu a dalších devatenáct lidí zranil. Dva strážci zákona zemřeli při pádu policejního vrtulníku, když nepokoje monitorovali ze vzduchu.

Rozbuškou nepokojů v padesátitisícovém městě se stal spor o jezdecký pomník generála Roberta Edwarda Leeho, velitele konfederačních vojsk v občanské válce. Bronzová socha v místním parku stojí od roku 1924 a radnice, že ji odstraní. Vyslechla tak volání aktivistů, kteří konfederační pomníky označují za symboly otroctví a nadvlády bílého muže.

„...a vyvřelo něco hodně ošklivého“

Debaty o odstraňování konfederačních pomníků planou na jihu Spojených států už nejméně dva roky. Odstartoval je masakr v černošském kostele v Jižní Karolíně, při kterém pravicový extremista Dylann Roof zastřelil devět lidí (více zde). Je to citlivá otázka, protože pro řadu lidí nejsou sochy symbolem otroctví, ale hrdé historie amerického Jihu. A ten, kdo je chce odstranit, ohrožuje jejich identitu.

„Bylo to jako kdybych se zeptala, jestli je v pořádku mučit štěňátka,“ cituje list The New York Times charlottevillskou radní Kristin Szakosovou, která před čtyřmi lety na místním knižním veletrhu poprvé navrhla, že by se město mohlo památníku zbavit. Obecenstvo podle jejích slov jen zalapalo po dechu a Szakosové vzápětí začaly chodit výhrůžky. „Připadala jsem si, jako bych zabodla klacek do země a na povrch vyvřelo něco hodně ošklivého,“ dodala demokratická politička.

Do osudu sochy pak promluvilo i oživené rasové napětí v Americe. Kromě vraždy černošských věřících v Jižní Karolíně například nepokoje způsobené smrtí několika černochů rukou policistů a vznik hnutí Black Lives Matter, jehož název před dvěma lety kdosi nasprejoval na podstavec památníku v Charlottesville. Město ho nechalo rychle odstranit, přesto obrysy písmen jsou dodnes patrné.

Rukojmím rasistů a neonacistů

Před rokem vznikla na místní univerzitě petice za odklizení konfederačního generála. „Já a moji vrstevníci podporujeme odstranění sochy. Necítíme se kvůli ní dobře a je velmi urážlivá,“ napsala autorka petice Zyahna Bryantová. Radnice ustanovila komisi, která měla rozhodnout, jestli je třeba památník odstranit, nebo ho jen stačí doplnit informační cedulí s historickým kontextem.

Robert E. Lee

Velitel konfederačních vojsk Robert E. Lee
Americká krajní pravice demonstruje v Charlottesville proti odstranění...

Robert Edward Lee je považován za nejúspěšnějšího jižanského velitele občanské války. Narodil se v roce 1807 ve Virginii a po absolvování vojenské akademie ve West Pointu získal první zkušenosti během války v Mexiku, kde si vysloužil rychlý hodnostní postup. Paradoxně právě jemu v roce 1861 prezident Abraham Lincoln nabídl velení armády, která měla přivést odštěpené jižanské státy zpět do unie. Lee odmítl a vstoupil naopak do služeb armády své rodné Virginie. V jejím čele pak vybojoval řadu vítězství. V roce 1863 ale jeho vojsko utrpělo v bitvě u Gettysburgu porážku, z níž se už nevzpamatovalo a 9. dubna 1865 generál Lee v Appomattoxu kapituloval. Zemřel v roce 1870.

zdroj: ČTK

Letos na jaře radnice rozhodla, že konfederační generál z centra zmizí a v červnu přejmenovala Park generála Leeho na Park zrovnoprávnění. Krok radnice ihned vyvolal protesty a jeho odpůrci ho napadli u soudu. Verdikt zatím nepadl, takže socha v Charlottesville zatím zůstává.

Víkendové nepokoje byly zatím nejkrvavějším střetnutím ve sporu o konfederační pomníky na americkém Jihu. Generál Lee se z konfederačního hrdiny, který se po občanské válce zasazoval za celonárodní usmíření, stal rukojmím hajlujících rasistů, neonacistů, Ku Klux Klanu a stoupenců hnutí alt-right, které se po nástupu Donalda Trumpa hlásí o slovo (o tzv. alternativní pravici více zde).

Americká média ostatně nyní poukazují na fakt, že šéf Bílého domu po bitkách v Charlottesville neodsoudil bělošské nacionalisty a prohlásil, že násilnosti měly původ na „mnoha a mnoha stranách“. Za to čelí kritice i z řad republikánů. „Prezident by měl jasně vystoupit a říci, o co jde. Je to zlo. Je to bělošský nacionalismus,“ nechal se v neděli slyšet republikánský senátor za stát Colorado Cory Gardner.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona: Demonstrace proti zásahu španělské policie během referendu o...
Katalánská vláda nesdělí Madridu, zda opravdu vyhlásila samostatnost

Katalánský regionální kabinet ve stanovené lhůtě neupřesní, zda vyhlásil, či nevyhlásil samostatnost autonomního Katalánska, jak požaduje španělská ústřední...  celý článek

Cvičení afghánské armády nedaleko Kábulu (17. října 2017)
Krvavé úterý v Afghánistánu. Válka s Talibanem vstupuje do Trumpovy éry

Nekončící válka v Afghánistánu se dostává do nové fáze. Američané v rámci nové strategie stupňují nálety na Taliban a počet civilních obětí rychle roste....  celý článek

Americký prezident Donald Trump odsoudil násilí extremistů v Charlottesville....
Soud zablokoval Trumpův protiimigrační dekret pár hodin před platností

Federální soud v Honolulu v úterý zablokoval protiimigrační dekret prezidenta USA Donalda Trumpa, který zakazoval vydávání přistěhovaleckých víz občanům z osmi...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.