Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Hnutí alt-right proniklo do Washingtonu, hlásá nadvládu bílých nad USA

  19:16aktualizováno  19:16
Úspěch Donalda Trumpa v boji o Bílý dům upozornil i na vzestup takzvané alternativní pravice. Někteří příznivci tohoto hnutí hlásají nadřazenost bílé rasy, jiným jen vadí politický establishment ve Washingtonu. Je takzvaná alternativní pravice rasismem v novém balení, nebo jen projevem vzpoury americké střední vrstvy?

Lidé v New Yorku protestují proti tomu, jakými lidmi se nový prezident obklopuje. Zvláště jim vadí poradce Steve Bannon. (21.11.2016) | foto: Profimedia.cz

Rozruch kolem alternativní pravice (či alt-right, jak říkají Američané) vyvolalo hned několik věcí. Jednou z posledních byl sraz jejích sympatizantů ve Washingtonu, kde nového prezidenta zdravili hajlováním. „Hail Trump, sláva našemu lidu, sláva vítězství,“ burcoval řečník Richard B. Spencer a někteří učastníci reagovali zdviženou pravicí (psali jsme zde).

Donald Trump popírá, že by měl se svými ultrapravicovými fanoušky cokoliv společného. „Nechci je podporovat. Distancuji se od nich a odsuzuji je,“ řekl v rozhovoru pro The New York Times. Zcela se od nich však odstřihnout nemůže.

Fotogalerie

Svým hlavním poradcem totiž jmenoval Stephena Bannona, který poslední měsíce vedl strategii jeho kampaně, ale donedávna také zpravodajský web BreitBart News. Bannon sám o webu mluvil jako o „platformě pro alternativní pravici“.

Později svůj výrok zmírnil s tím, že názory alternativní pravice představují „jen malou část“ webu. Právě na tomto webu však letos v březnu vyšel článek obhajující tento názorový proud.

„Existuje mnoho věcí, které odlišují alternativní pravici od rasistických skinheadů staré školy, ale jedna stojí nade všemi: inteligence. Skinheadi jsou většinou rváči s nízkým IQ, které pohání vzrušení z násilí a nenávist. Alternativní pravice je skupinou mnohem chytřejších lidí, což je možná důvod, proč ji levice tak nesnáší. Jsou nebezpečně chytří,“ píší autoři manifestu Allum Bokhari a Milo Yiannopoulos.

Hnutí za identitu bílé rasy

Fanoušci alt-right tvrdí, že jim tradiční média křivdí a že s neonacisty nemají nic společného. Sdružují se především na webech jako je 4chan či Reddit a svou frustraci ze systému vyjadřují zesměšňujícími memy. I když má alt-right širší ideologickou platformu, podle New York Times lze většinu názorů tohoto hnutí označit za bílý nacionalismus.

Co si lze pod tímto pojmem představit? Někteří odborníci tvrdí, že bílý nacionalismus je jen rasismus v novém balení přijatelném pro širší veřejnost. Podle politologa Erica Kaufmanna však existují drobné rozdíly. Zatímco rasistický proud razící nadřazenost bílé rasy (white supremacy) je založený na teorii, že bílá rasa stojí nad ostatními, bílým nacionalistům nejde jen o početní a kulturní převahu bílých. Chtějí, aby si bílí Američané udrželi politickou a ekonomickou moc v zemi.

Trump v čele USA

Alternativní pravice je každopádně často po právu spojovaná s antisemitismem, islamofobií, homofobií či nárůstem násilí v zemi. Po zvolení Donalda Trumpa narostl počet zločinů z nenávisti, kterých například nezisková organizace Southern Poverty Law Center napočítala na 900.

Richard B. Spencer, který pořádal „hajlovací“ sjezd ve Washingtonu, určil základní myšlenku alt-right jako „hnutí za identitu bílé rasy“. Hillary Clintonová příznivce alt-right přímo označila za rasisty. „Tohle nejsou republikáni, jak je známe. Tohle jsou rasistické myšlenky, převrácená tvrzení zaměřená proti muslimům, imigrantům či ženám. To jsou klíčové principy, které tvoří rasistickou ideologii zvanou alt-right,“ cituje projev Clintonové web The Guardian.

Agentura AP mluví o „radikální odnoži konzervatismu, která usiluje o zachování bílé identity, zavrhuje multikulturalismus a brání západní hodnoty“. Oproti tomu The Washington Post skupinu označuje za „malé ultrapravicové hnutí, které touží po státu bílé rasy.“

Široká škála názorů

Odborníci upozorňují, že alt-right je široce rozkročené. K hnutí se hlásí stoupenci nadřazenosti bílé rasy, konzervativci znechucení režimem, internetoví trollové i odpůrci imigrace, poznamenává pro USA Today Nicole Hemmerová, která se dlouhodobě zabývala například konzervativními médii v USA.

Podle Hemmerové se sympatizantům alternativní pravice jednoduše líbilo mnohé z toho, co Trump v kampani říkal. „Spíš než by alt-right stvořilo Donalda Trumpa, stvořil Donald Trump alt-right,“ uvedla expertka. Trump podle ní svými slovy utvrzoval v jejich názorech, a to ať už šlo o postavení zdi, která by zabránila nelegální imigraci z Mexika, či zabránění muslimům vstoupit do země.

Prezidentské volby v USA

Spolu s alt-right leckoho napadne srovnání s Tea Party, o které se hodně mluvilo před šesti lety. Podobností mezi Tea Party a alt-right je hned několik. Příznivci tohoto hnutí se také rekrutovali ze střední třídy podporující republikány. Sdíleli odpor k imigraci, homosexuálům a potratům a podobně jako alt-right čelili obvinění z rasismu (o Tea Party jsme psali zde). Ačkoliv Tea Party byla někdy označována za ultrapravici, byla pořád umírněnější než alt-right.

„Tea Party chtěla spíše ctít odkaz otců zakladatelů. Chtěli jednoduchou Ameriku typu 18. století. Malé daně, malé státní zásahy do ekonomiky, soukromých práv a zdravotnictví. Alt-right je oproti tommu ještě pravicovější. Například v otázkách imigrace jsou agresivnější. Z jejich politických postojů je cítit podvědomý rasismus vůči těm, kdo nejsou jako oni,“ srovnal obě hnutí pro iDNES.cz Kryštof Kozák z katedry amerických studíí Univerzity Karlovy.

Nemělo by se však zapomínat na jedno - nelze dávat rovnítko mezi veškeré voliče Donalda Trumpa a sympatizanty alt-right. Podle Hemmerové tvořili lidé hlásící se k alternativní pravici jen mizivou částí z více než 61 milionů voličů, kteří dostali newyorského podnikatele do Bílého domu (celé výsledky voleb zde).







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.