Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Chtěl jsem rozpoutat rasovou válku, přiznal se střelec z Charlestonu

  10:06aktualizováno  14:37
Černoši přebírají vládu nad světem a v zájmu bílé rasy je s tím potřeba něco dělat. To jsou slova jednadvacetiletého Dylanna Storma Roofa, který ve čtvrtek zavraždil devět lidí v černošském kostele v Jižní Karolíně. Se svými názory se nedávno svěřil kamarádovi z dětství.

Dylann Storm Roof na nedatovaném policejním snímku. | foto: AP

Televize CNN v pátek informovala, že Roof se k vraždě devíti lidí přiznal. Jednomu z policistů prozradil, že svým činem chtěl rozpoutat rasovou válku. Pistoli ráže 45, se kterou v noci na čtvrtek začal v černoškém kostele střílet, si koupil loni v dubnu.

Roof byl nedlouho po činu zadržen v sousedním státě Severní Karolína. Policisté ho už převezli zpět do Charlestonu, kde by měl ještě behem pátku předstoupit před soud, který má rozhodnout o jeho vazbě. „Jednoznačně budeme chtít, aby dostal trest smrti,“ řekla jihokarolínská guvernérka Nikki Haleyová.

Roof se chlubil zbraní

Již pár hodin po krveprolití se na veřejnost začaly dostávat první informace o střelci a postupně se vytvářel portrét Roofa jako rasisty, který se nejméně dvakrát dostal do sporu se zákonem. Na svém facebookovém profilu umístil fotografii, na níž je vyobrazen v bundě s emblémy dřívějších rasistických režimů v Jižní Africe a bývalé Rhodesii.

Roof nedávno znovu navázal kontakt s kamarádem z dětství Josephem Meekem, kterého neviděl pět let. Meek a Roof byli na základní škole nejlepšími kamarády. Roof se však odstěhoval a kontakt se přerušil, než se příteli před pár týdny znovu ozval.

Fotogalerie

V minulosti prý žádné debaty o rase nevedl, nyní ale začal zničehonic mluvit o případu Trayvona Martina, neozbrojeného černošského mladíka, který byl v roce 2012 zastřelen na Floridě (o případu čtěte více zde). Meekovi vykládal také o protestech, které se letos v dubnu rozhořely v Baltimoru, kde po zatýkání zemřel černošský mladík Freddie Gray (psali jsme zde).

„Říkal, že černoši přebírají vládu nad světem. A někdo s tím prý něco kvůli bílé rase musí udělat,“ uvedl Meek. Debatu vedli, když spolu popíjeli vodku. „Říkal, že chce segregaci mezi bílými a černými. Já mu na to odvětil, že tak by to nemělo být, on ale o tom stále mluvil,“ dodal.

Roof mu údajně rovněž řekl, že si za peníze, které dostal k narozeninám od rodičů, koupil zbraň. A prý má „plán“. Nijak to nerozvinul, Meeka to ale zneklidnilo. Věděl, že jeho kamarád má v kufru auta pistoli Glock ráže 0.45. Tehdy mu ji prý vzal a schoval v domě. „Nemyslel jsem si, že by něco udělal,“ uvedl Meek. Když druhý den Roof vystřízlivěl, zbraň mu vrátil.

Meek svého kamaráda pak již neviděl. Když se ve čtvrtek na veřejnost dostaly záběry pravděpodobného střelce z Charlestonu natočené pouliční kamerou, ihned zavolal na policii. „Nebylo to tak, že jsem si myslel, že je to on. Já jsem věděl, že je to on,“ uvedl Meek.

Je to terorista, říkají aktivisté

Podle politiků a policie Roof spáchal zločin z nenávisti, řada aktivistů však požaduje, aby byl vyšetřován jako terorista, píše list New York Times. Kritizují dvojí standardy, které údajně policie při posuzování útoků používá. Zatímco útoky muslimů zpravidla bývají považovány za teroristické, útoky bělochů proti menšinám jsou posuzovány mírněji.

„Jsme vedeni k tomu, abychom přijali, že když se násilí dopustí muslim, je to terorismus,“ citoval list ředitele Rady pro americko-islámské vztahy Nihada Awada. „Když však stejné násilí spáchá zastánce nadřazenosti bílé rasy nebo sympatizant apartheidu, který není muslim, začneme hledat výmluvu - možná je šílený, možná byl pod tlakem.“

Rasová otázka v USA

Rasová otázka se ve Spojených státech dostala v posledním roce do popředí společenské debaty po několika incidentech, při nichž bělošští policisté zabili neozbrojené černochy. Zvláště zastřelení Michaela Browna v missourském Fergusonu, udušení Erica Garnera v New Yorku a smrt Freddieho Graye, kterého baltimorští policisté vážně zranili a neposkytli mu pomoc, vyvolaly rozsáhlé demonstrace. Právě zastřelený jihokarolínský senátor Pinckney byl jedním z politiků, kteří usilovali o rovnoprávný přístup policie ke všem lidem a podpořil návrh zákona, podle něhož musí policisté natáčet své zásahy na kameru.

„Terorista z Charlestonu měl na bundě vlajku apertheidu. Kdyby na sobě měl muslim vlajku Islámského státu, nedostal by se ani přes ochranku v obchoďáku,“ poznamenal na Twitteru Samuel Sinyangwe..

Obama vzpomínal na zastřeleného pastora

Památku obětí masakru v Charlestonu přišly ve čtvrtek do kostela Africké metodistické episkopální církve uctít stovky lidí. Kostely po celém městě byly plné, všude se lidé modlili za oběti, píše BBC. „Musíme opravdu bojovat za to, abychom žili civilizovaně - aby na rase nezáleželo,“ řekla Martha Watsonová, která se bohoslužeb také účastnila. 

V New Yorku se kromě bohoslužeb konaly i demonstrace pod hesly „Černé životy mají cenu“ a „Přestaňte zabíjet černochy“. Vigilie se konala také přímo před washingtonským Kapitolem. „Naše srdce jsou zarmoucená, protože lidé nyní budou v domě Božím cítit strach namísto pokoje a klidu,“ řekl kaplan amerického Senátu Barry Black. 

Prezident Obama uvedl, že on i jeho žena osobně znali několik členů charlestonského metodistického sboru včetně pastora Clementy Pinckneyho, který je jednou z Roofových obětí. Vyjádřil se také pro omezení práva nosit zbraň, které je zakotveno v americké ústavě. 

„Jednou si budeme muset uvědomit, že k takovým masakrům nedochází v jiných vyspělých zemích,“ řekl Obama. „Kolik nevinných lidí v naší zemi -  od malých dětí přes farníky až po návštěvníky kin - kolik lidí musí zemřít, než začneme jednat?“ dodal s odkazem na dva masakry z roku v roce 2012. V červenci tehdy maskovaný střelec útočil na půlnoční premiéře filmu o Batmanovi (čtěte zde), v prosinci osmnáctiletý Adam Lanza zabil 26 lidí ve škole v Newtonu (zde).

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.