(Ilustrační fotografie)

(Ilustrační fotografie) | foto: Jan Strouhal, MAFRA

Nečitelné, neplatné, nestihli jste. Lidé s vyhlášením referend narazili

  • 98
Desítky tisíc lidí chtěly letos při příležitosti voleb vyhlásit ve svých obcích referendum. Jenže na úřadech a u politiků narazili na bariéru argumentů, proč to není možné. Jde přitom o politiky stran, které o lidovém hlasování mluví jako o zásadním bodu svého programu.

A to přesto, že se svolavatelé snažili splnit všechny zákonné podmínky tak, aby se referendum konalo právě v termínu komunálních voleb. S nimi totiž roste šance, že přijde hlasovat dost lidí a zastupitelé budou muset jejich názor respektovat.

Argumenty proti referendům zaznívaly i z úst politiků vládní ČSSD, která ve volebním programu slibuje podporu přímé demokracie. Ministr Jiří Dienstbier (ČSSD) nyní navrhuje i zákon o celostátním referendu, který podle něj „přinese lidem možnost vynutit si rozhodování o některých otázkách“.

V případě obecních referend se však lidem často nic vynutit nepodařilo. Ilustruje to například situace v Brně. O svolání referenda usiloval bývalý šéf Strany zelených Jakub Patočka, který je od loňska členem sociální demokracie. Jeho stranický šéf, brněnský primátor Roman Onderka (ČSSD), však s referendem o nádraží nesouhlasí. A ono také zatím v Brně nebude - navzdory více než dvaceti tisícům odevzdaných podpisů.

„Od tajemníka magistrátu jsem dostal informaci, že nebyla naplněna zákonná podmínka - počet podpisů pro vyhlášení referenda. S ohledem na tuto skutečnost nesvolám mimořádné zasedání zastupitelstva,“ rozhodl už Onderka ve chvíli, kdy úředníci předložené podpisy teprve počítali.

Spor o brněnský plebiscit z povzdálí komentoval další sociální demokrat -jihomoravský hejtman Michal Hašek. „Téma by si zasloužilo spíše krajské referendum,“ tvrdil opakovaně ve shodě s volebním programem strany.

I krajské referendum by v tomto případě mělo logiku. Poloha nádraží ovlivní nejen Brňany, ale i ty, kteří do město dojíždějí. Jenže k tomu, že by jako hejtman sám mohl krajské referendum iniciovat, už se Hašek nehlásil. „Počkám až na výsledky referenda městského,“ usoudil nakonec.

Místo hlasování pokuty

Podobně vypadala situace v Jihlavě, kterou řídí ODS s KDU-ČSL a ČSSD. Magistrát avizoval, že považuje referendum o odpadech za zbytečné. Organizátoři však odevzdali podpisy s předstihem a čekali.

Dočkali se nejprve potrestání. Úředníci totiž zjistili, že někteří lidé podepsali petici dvakrát, a za přestupek jim dali pokutu osm set korun.

Organizátoři v tu chvíli začali mluvit o otevřené válce úřadu vůči občanským aktivistům. „Využívá přitom veškerou svou moc a prostředky, kterými disponuje, tedy úřednické zázemí, městská média i peníze daňových poplatníků,“ stěžoval si zmocněnec přípravného výboru z Jihlavy Vít Prchal.

ODS, která má v Jihlavě primátora Jaroslava Vymazala, se proti referendům často ohrazovala. Podle místopředsedy strany Martina Kupky je však paušálně nezavrhuje. Někdy jsou prý užitečná. „Jindy může jít ale jen o úhybný manévr a útěk před vlastní odpovědností,“ soudí Kupka. Případy konkrétních měst komentovat nechtěl.

Organizátorů plebiscitů se až toto pondělí zastal Krajský soud v Ústí nad Labem, na jehož stůl doputoval spor o referendum právě v Ústí. Úředníci tamního magistrátu také rozhodli, že petice nemá dost platných podpisů. Zastupitelé v čele se sociálnědemokratickým primátorem Vítem Mandíkem pak návrh na vyhlášení referenda vůbec neprojednali - stejně jako jejich kolegové v Brně.

Soud v Ústí však rozhodl, že vliv úředníků není v případě referend neomezený. Jestliže například radnice řekne, že některé podpisy pod peticí vyřadila, musí podle soudu zároveň ihned říct které a proč. Jinak totiž není možné tyto chyby opravit a svolavatelé referend zůstanou bezmocní.

Kromě toho soud v Ústí sám rozhodl i o tom, že se referendum v termínu voleb konat bude. A sám plebiscit vyhlásil.

Naopak Krajský soud v Brně, který rozhodoval o podobné situaci, nechal odpovědnost na politicích.

Počet lidí, kteří o referenda o obecních otázkách usilují, přitom stále narůstá. Z údajů Ministerstva vnitra plyne, že loni při sněmovních volbách se konalo pět obecních referend. Nyní jich sice úřad eviduje jen šest, ale na mnoha místech se rozhodovalo až na poslední chvíli toto pondělí, do statistiky tak ještě přibudou. A jinde se referenda budou konat později, protože se radnicím podařilo plebiscity odsunout.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video