Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zastavme přístupová jednání s Tureckem, žádá rakouský kancléř

  10:09aktualizováno  12:50
Rakouský kancléř Christian Kern vyzval Evropskou unii, aby ukončila přístupová jednání s Tureckem. Učinit by tak podle něj měla i kvůli rozsáhlým čistkám v armádě, státní správě a školství, které Ankara spustila po červencovém zmařeném pokusu o převrat. Kancléřův požadavek podpořili i ministři zahraničí a obrany alpské země.

Rakouský kancléř Christian Kern. | foto: Reuters

„Víme, že demokratické standardy Turecka zdaleka nedostačují tomu, abychom mohli jeho vstup do EU ospravedlnit,“ uvedl Kern v rozhovoru poskytnutém stanici ORF.

Puč v Turecku

Kromě politické situace je podle Kerna překážkou také hospodářská situace země. „Považuji členství Turecka v horizontu let a možná i desetiletí za nemožné,“ dodal. Možnost, že by Turecko mohlo do EU přece jen vstoupit, je podle něj „už jen diplomatickou fikcí“.

Kern by rád zařadil jednání o ukončení přístupových jednání s Tureckem na program zářijového unijního summitu v Bratislavě. Spolupráce s Ankarou by měla pokračovat, ale jinak než formou členství v bloku. „Potřebujeme alternativní koncept,“ řekl kancléř.

Z reakce Turecka by si podle něj Brusel neměl dělat těžkou hlavu, neboť EU hraje v hospodářské oblasti prim a Ankara je na spolupráci s ní závislá.

Ta však přišla záhy. „Je znepokojivé, jak podobné je jeho vyjádření tomu, co hlásá krajní pravice,“ uvedl turecký ministr pro evropské záležitosti Ömer Çelik. „Kritika je jistě demokratickým právem, musí tu ale existovat rozdíl mezi kritikou Turecka a tím, když jste proti Turecku,“ dodal.

Kromě Kerna se pro ukončení jednání o členství Turecka v EU vyslovili také ministr zahraničí Sebastian Kurz a šéf resortu obrany Hans-Peter Doskozil. Podle Doskozila je Turecko na nejlepší cestě k prezidentské diktatuře a takový stát nemá v EU „co pohledávat“.

Členové rakouské vlády se svým požadavkem připojili k řadě evropských politiků, kteří v poslední době vyzvali ke konci přístupových jednání s Ankarou (více zde).

Fotogalerie

Reagovali tak na čistky v turecké armádě, státní správě, justici a školství, které turecká vláda zahájila po zmařeném pokusu o puč z noci z 15. na 16. července. Podle kritiků nejsou opatření namířená jen proti strůjcům puče, ale i proti odpůrcům prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

Turecko požádalo o členství v unii již v roce 1987 a od roku 1999 má status kandidáta. Vstupní rozhovory s Ankarou zahájila EU v roce 2005. Rozhovory byly dlouho zamrzlé mimo jiné kvůli nedodržování svobody projevu a porušování lidských práv v Turecku.

Jednání blokoval také Kypr, respektive jeho řecká část, která považuje Ankaru za okupanta severní části ostrova. Obnovení rozhovorů Brusel Ankaře před časem slíbil za pomoc při zvládání migrační krize.

Autoři: ,


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.