Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na nádraží Keleti táboří tisíce běženců, k dispozici mají čtyři toalety

  8:53aktualizováno  20:03
Budapešťské Východní nádraží nadále obléhají stovky migrantů. Doufají, že se dostanou do vlaků mířících do Rakouska a do Německa. Policie ve Vídni osvobodila z nákladního vozu se zamknutými dveřmi 24 Afghánců, kteří byli v akutním ohrožení života.

Doprava přes budapešťské Východní nádraží (Keleti) po úterním několikahodinovém přerušení pokračuje, ale uprchlíci cestovat nemohou, informovala maďarská tisková agentura MTI.

Napětí roste

Atmosféra na budapešťském nádraží Keleti ve středu večer zhoustla. Podle agentury Reuters se na jedné straně areálu seřadila pořádková policie.

Stovky migrantů tam protestují proti tomu, že nemohou vycestovat. Jeden z nich držel ceduli s nápisem „Jsme v obležení“.

Běženci na chvíli zablokovali hlavní ulici vedoucí k budově nádraží. Policisté, kteří kontrolují všechny přístupové cesty, migrantům brání ve vstupu. Na nástupiště k vlakům smějí jen „oprávnění cestující“

Množství běženců strávilo noc v okolí Keleti na holé zemi. Policisté, kteří kontrolují všechny přístupové cesty, jim nadále brání ve vstupu na nádraží. Na nástupiště k vlakům smějí „jen oprávnění cestující“, napsala MTI.

Podle agentury DPA se odhaduje, že kolem Keleti se utábořily zhruba dva až tři tisíce běženců. Mimořádně kritická je kvůli tomu hygienická situace. Uprchlíci mají k dispozici jen čtyři mobilní toalety. Jedinou pomoc jim prý poskytuje společnost Migration Aid, která rozděluje oblečení a jídlo získané z darů.

Migranti, kteří pocházejí většinou ze Sýrie, podle médií bouřlivě protestují a mávají nad hlavami již zakoupenými drahými jízdenkami na spoje do Rakouska a Německa. Dav střídavě provolává „Sýrie“ a také „Německo“, kam má většina lidí v úmyslu odjet.

Migranti podle MTI také demonstrují podél železniční tratě na dalším budapešťské stanici Kőbánya-Kispest a na místo musela přijet policie. Tato skupina odmítla nastoupit do vlaku, který by je odvezl do přijímacího centra v Debrecínu.

Radnice maďarské metropole se rozhodla, že kvůli neutěšené situaci u Východního nádraží vybuduje v jeho blízkosti během dvou týdnů stanový tábor schopný přijmout na přechodnou dobu 800 až 1 ̈000 běženců. Na tento účel chtějí radní vyčlenit 373 milionů forintů (32 milionů korun). „Není to sice náš úkol, ale děláme to kvůli svědomí. Musíme situaci zvládnout, a to i kvůli vlastní ochraně,“ řekl k tomu podle DPA primátor István Tarlós.

Náklaďák na závoru

Rakouská policie osvobodila z nákladního vozu se zamknutými dveřmi 24 Afghánců. Vůz, který policisté zastavili přímo ve Vídni, údajně přijel do země z Maďarska. Třicetiletý rumunský řidič se snažil policejní hlídce uprchnout, ta ho ale s pomocí služebního psa dopadla.

Fotogalerie

Postranní dveře malé dodávky nešly otevřít zevnitř, píše agentura DPA. Na zadních dveřích byla z venku připevněna závora se zámkem.

Všechna okénka vozu byla zamřížovaná. Dovnitř se tak podle strážníků nemohl dostat čerstvý vzduch a převážení migranti neměli šanci se bez pomoci dostat ven. Afghánci ve věku 16 až 20 let prý byli v akutním ohrožení života.

Právě udušení v chladírenském voze bylo pravděpodobnou příčinou smrti 71 migrantů, jejichž těla rakouská policie objevila ve čtvrtek. V souvislosti s tímto případem už maďarská a bulharská policie zadržely sedm údajných převáděčů (více o případu zde).

Do přístavu Pireus dorazily další trajekty

Ve středu ráno do přístavu Pireus poblíž Atén dorazily dva trajekty převážející více než 4 000 uprchlíků z řeckého ostrova Lesbos. Podle řecké pobřežní stráže jde zejména o běžence ze Sýrie. První z trajektů s téměř 1 800 imigranty na palubě dorazil do pevninského Řecka již v noci; loď Eleftherios Venizelos, která původně sloužila jako nouzové ubytovací centrum pro imigranty pak dalších zhruba 2 500 lidí dovezla ráno.

„Musíte nám pomoci. Jsme lidé,“ řekl podle agentury Reuters jeden ze Syřanů po příjezdu prvního plavidla do přístavu. Na ostrově Lesbos žije asi 86 000 obyvatel, ke kterým však v posledních týdnech přibylo 15 000 běženců. Místním úřadům už prý docházejí peníze na poskytování základní pomoci uprchlíkům, kteří často musejí spát pod širým nebem. Atény proto začaly svážet imigranty do pevninské části země.

Uprchlická krize

Tragicky skončila cesta skupiny Syřanů, kteří se ve dvou člunech vydali z tureckého poloostrova Bodrum na řecký ostrov Kos. Po potopení jednoho z plavidel zemřelo sedm lidí, čtyři se podařilo zachránit a po dalších pěti turecká pobřežní stráž dosud pátrá. Při nehodě dalšího člunu zemřely tři děti a žena, dalším dvěma lidem se podařilo doplavat ke břehu díky záchranným vestám.

Jen za uplynulý týden dorazilo do Řecka přes 23 000 imigrantů. To podle agentury Frontex spravující vnější hranice Evropské unie představuje ve srovnání s předchozím týdnem nárůst o téměř 50 procent. Většina uprchlíků míří z Turecka na nejbližší řecké ostrovy, které jsou již velmi přetížené.

Přivítání v Mnichově

Vlídnou tvář ukázal běžencům Mnichov, kam vlakem z Maďarska dorazilo asi 3 000 uprchlíků. Obyvatelé bavorské metropole běžence vítali, nabízeli jim oblečení i potraviny. Přímo na nástupišti lékaři kontrolovali, zda příchozí nemají neštovice nebo svrab. Hned poté se ale uprchlíků ujímali místní obyvatelé a nádraží vypadalo spíš jako místo lidové slavnosti - ve vzduchu se vznášely nafukovací balónky, místní děti si hrály s dětmi běženců.

Vídeňský arcibiskup Christoph Schönborn rozhodl, že církevní zařízení v jeho arcidiecézi uvolní v příštích týdnech ubytovací kapacity až pro 1 000 migrantů. Rakousko se potýká s nedostatkem kapacit pro ubytování uprchlíků, přeplněný je i největší uprchlický tábor v Traiskirchenu nedaleko Vídně. Se začátkem školního roku se navíc musejí vyklidit i budovy škol, které sloužily jako provizorní noclehárny.

Rakouskou vládu Schönborn vyzval, aby urychlila udělování víz uprchlíkům ze Sýrie. Většina z nich podle něj beztak nakonec azyl dostane. „Proč je pak nechávají projít tou zdlouhavou procedurou?,“ zeptal se Schönborn. Rakouská média připomínají, že Schönborn cítí s uprchlíky sounáležitost mimo jiné kvůli vlastnímu osudu. Narodil se totiž v lednu 1945 na zámku Skalka u Litoměřic a záhy musel s celou rodinou opustit Československo na základě takzvaných Benešových dekretů.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.