Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Armáda nemá v politice co dělat, říkají mladí Turci. I Erdogan je menší zlo

  14:30aktualizováno  17:16
Tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana sice opravdu nemají rádi, puč je však podle nich ještě horší řešení. V tom se shodují mladí Turci, které oslovila redakce iDNES.cz. Proč se lidé k vojákům nepřidali, je podle nich zřejmé: armáda už dávno není garantem sekulárního státu. Pod její nadvládou by podle nich v Turecku byl ještě horší režim.

Před vstupem do budovy generálního štábu v Ankaře hlídkují ozbrojenci (17. července 2016). | foto: Reuters

Pětadvacetiletý začínající podnikatel Güney Köse trávil páteční večer klasicky. Na koncertě se bavil s přáteli u piva. Když před desátou hodinou jen tak rutinně zkontroloval svůj Twitter, všiml si fotek vojáků seřazených před barikádou na mostu přes Bosporskou úžinu.

Nejprve ho napadlo, že se jedná o preventivní protiteroristické opatření. V poslední době je totiž právě Turecko spolu s Francií nejčastějším terčem Islámského státu. A po čerstvé zkušenosti z Nice (vše o tamním útoku zde) by ho nepřekvapilo, kdyby nastala pohotovost i v Istanbulu.

Bosporský most (jeden ze dvou spojujících asijskou a evropskou část Istanbulu) je jednak jedním ze symbolů města, a zároveň strategickým objektem, který musí být povinně chráněn. Domněnka tak dávala smysl.

„Potom jsme ale viděli několik tweetů o tom, že v Ankaře létají stíhačky nad budovou parlamentu. A v ten moment mě napadlo, že se děje něco jiného,” říká Güney s tím, že pomyslel právě na puč.

Fotogalerie

Turci s puči počítají

V Turecku za devadesátiletou existenci republiky došlo hned k několika úspěšným armádním pučům (psali jsme zde). Turci tak s něčím takovým podvědomě počítají víc, než je v Evropě běžné. I když mladší generace, která žádnou z předchozích vojenských vzpour na vlastní kůži nepamatuje, to má trochu jinak.

„Rozhodl jsem se vypadnout z baru a jít co nejrychleji domů. Někdo si v tu chvíli ještě z mé myšlenky, že se jedná o puč, utahoval. Zajímalo by mne, co si myslí teď,” popisuje situaci z pátečního večera.

Lidé, kteří se postavili vojákům, čelili i střelbě:

Ze svého bytu v evropské centrální čtvrti Cihangir potom poslouchal, jak doslova těsně nad střechou létají F-16 a vytvářejí sonický třesk. Jinde ho v tu chvíli už doprovázela střelba.

Güney se zároveň snažil zjistit co nejvíce informací. Z médií kontrolovaných vládou zaznívaly zprávy o tom, že se progülenovší vojáci snaží převzít moc. Zároveň se ale hned objevily spekulace, že je celá akce zinscenovaná a má posílit Erdoganovu popularitu v Turecku i Evropě. „Na to, jakou mají puče v Turecku tradici, byl totiž tenhle velmi mizerně provedený,” vysvětluje Köse.

„Jsem proti jakýmkoli převratům“

Absolvent jedné z liberálních soukromých istanbulských univerzit Güney v uplynulých letech stál názorově proti premiérovi a následně prezidentovi Erdoganovi. „Erdogan je spojován s obrovskou korupcí, zároveň jeho politika utlačuje menšiny, jako jsou Kurdi, LGBT komunita nebo dokonce ženy, které ani minoritou nejsou,” vysvětluje svůj politický názor.

Nyní ale z pokusu o odstranění Erdogana armádou radost rozhodně nemá. „Jsem proti jakýmkoli převratům. Nemám rád Erdogana, ale respektuji rozhodnutí jeho voličů. Armáda nemá v politice co dělat,“ myslí si.

Erdoganovi příznivci u budovy parlamentu v Ankaře (16.7.2016).
Erdoganovi příznivci u budovy parlamentu v Ankaře
Erdoganovi příznivci u budovy parlamentu v Ankaře (16.7.2016).

Z jeho osobního pohledu je to v posledních měsících další událost, která výrazně destabilizuje společnost. „V události, která se zdá být neúspěšným pokusem o puč, muselo přijít o život přes dvě stě lidí. Bojím se o svoje bezpečí. A stejně jako spoustě mých kamarádů mi jde hlavně o to, aby se situace uklidnila,” dodává.

Kromě bezpečnostní situace podle něj škodí poslední události i byznysu. On sám je spoluzakladatelem digitálního startupu, který hodlá zanedlouho představit v crowdfundingové kampani. I na internetu je ale svědkem toho, jak poslední události situaci komplikují. Kromě toho, že během pokusu o puč byla opět zablokována sociální média, například kvůli zvláštním regulacím z tureckého trhu nedávno odešla společnost PayPal.

„Je mi líto vojáků. Jen poslouchali rozkazy“

Páteční večer trávil ve víru velkoměsta i pětadvacetiletý vývojář softwarů Aydin Eraydin, když mu přátelé začali posílat fotografie Bosporského mostu obsazeného tanky a kolem sebe viděl čím dál více vojáků.

„Zrovna jsem byl na Taksimu v kavárně s kamarádem. Byla to noční můra. Slyšel jsem spoustu výbuchů a výstřelů, bylo to celkem blízko, a nad námi létaly vojenské letouny a helikoptéry. Pomyslel jsem si, že je to konec mé země,“ vypráví.

Že by mohlo jít o vojenský převrat, jej nejdříve nenapadlo. „Mysleli jsme si, že by to mohl být bombový útok jako obvykle - bohužel. Na internetu nebyly vůbec žádné informace a ani přátelé u Bosporu nevěděli, co se děje. Ve 23:10 k nám přišla servírka s tím, že zavírají a že bychom měli co nejdříve odejít.“

Symbol odporu proti puči: lidé obsadili tank:

Eraydin se domnívá, že teorie o puči zinscenovaném samotným prezidentem jsou pravdivé. Upozorňuje na to, že klerik Fetullah Gülen a Erdogan byli dříve přátelé a současná hlava státu byla členem skupiny FETÖ, kterou Turecko už několik let považuje za teroristickou organizaci.

PROFIL: Erdoganův nepřítel číslo jedna: klerik, kterého následují miliony lidí

„Myslím, že to byla hra vlády. Byl to celkem amatérský pokus o puč, když to porovnáme s předchozími pokusy. Zkusili obsadit jen Istanbul a Ankaru a za pár hodin bylo po všem. Erdogan byl navíc poměrně klidný, myslím, že věděl, co se stane,“ míní Eraydin.

Atmosféra v Istanbulu už se podle něj uklidnila a lidé se vrátili ke svým životům. „Jsem velmi smutný z toho, co se stalo. Jsem zklamaný svým národem, pokusil se zabít nevinné vojáky a mnoho jich opravdu zemřelo. Přitom nevěděli, co se děje. Byli to řadoví vojáci, kteří jen plnili rozkazy svých velitelů.“

Dodává, že podle jeho názoru je teď turecký prezident mnohem mocnější a AKP má ještě více příznivců. „Lidé jsou na Erdoganovi závislí a slepě jej podporují. Myslím a doufám, že žádný takový puč už nikdy nepřijde. Lidé jsou mnohem citlivější, co se týká demokracie a jejích problémů,“ uzavírá Eraydin.

„Vojenský převrat není odpověď“

Velmi podobně vidí situaci i stejně starý Volkan. Před třemi roky se aktivně účastnil takzvaných Gezi protestů na náměstí Taksim (vše o tehdejších protestech čtěte zde). V souvislosti s tím se dostal i před soud (proto také bylo jeho jméno pro potřeby článku změněno, redakce jeho identitu však zná).

Ani on ale nijak pozitivně nevnímá, že by mu s jeho snahou o svržení Erdogana pomohla armáda. „Nepovažuju představitele současné vlády za demokraty a lidem podle mne škodí. Vojenský převrat ale není odpověď. Věci to nemůže zlepšit, jenom naopak,” myslí si Volkan.

Erdoganova moc může posílit, pučistům hrozí doživotí, míní turkolog

Zároveň je podle něj těžké předpovídat, co bude dál. „Jen doufám, že to nevyeskaluje do občanské války,” říká student Volkan, který narozdíl od Gezi protestů páteční překvapivé události sledoval na dálku.

Je totiž na dovolené u Egejského moře. Tamního venkova se podle něj situace nijak nedotkla. O všem se tak dozvídal z komunikace s přáteli či z médii přímo z pláže.

I sobotní Istanbul podle Güneyho koneckonců vypadal až nečekaně normálně. „Některé obchody byly zavřené a příznivci vládní AKP se srocovali v ulicích k oslavám vítězství. Jinak ale město působilo až děsivě normálně. Jako by se v noci nic nedělo,“ popsal. Jak se ale později ukázalo, přibližně v tu dobu už na mostě začali příznivci AKP lynčovat zajaté vojáky (více jsme psali zde).

Armáda už sekulární stát negarantuje, říká Turek žijící v Praze

S tím, jak pokus o převrat dopadl, je spokojený i turecký finančník, který pochází z Izmiru a nyní žije v Praze. Ani on nechtěl uvést své jméno a věk, redakce však oba údaje zná.

„Rozhodně jsem rád, že se převrat nepovedl. Vojáci neudělali správně. Raději bych ve vládě viděl tu nejhorší stranu, než aby došlo k puči. I v mém rodném Izmiru vyšli lidé do ulic a protestovali proti převratu. Ve srovnání s Istanbulem a Ankarou však bylo dění ve městě relativně klidné,“ řekl serveru iDNES.cz.

Puč v Turecku

„Turecko trpělo kvůli převratům už nejméně třikrát. Lidé by se k vojákům nepřidali, to je nesmysl. Tyto dny jsou už dávno pryč a nikdo už na ně nechce vzpomínat. Určitě jsou v Turecku lidé, ignoranti, kteří mají dost vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP, pozn. red.) a převrat podporovali,“ říká muž.

I když je sám prý také AKP a Erdoganem znechucený, je si podle svých slov velmi dobře vědom, že toto není nejlepší způsob, jak se jich zbavit. „Erdogan je navíc pořád o něco lepší než vojáci, ti by nastolili mnohem horší režim. Garantem sekulárního státu byla armáda tak před dvaceti lety, dnes už to dávno neplatí,“ míní.

„Do převratu se navíc zapojilo jen velmi malé množství vojáků, což je velmi podezřelá situace. Jak mohli předpokládat, že ovládnou moc nad tak velkou zemí? Musela to být skupina retardovaných nebo šílených lidí. Nezdá se mi to jako dobře naplánovaný puč,“ říká mladý Turek.

„A ke konspiracím, že Erdogan puč sehrál, aby posílil svou moc a popularitu, říkám jediné: Proč? On už je populární dost. Netroufám si ani říct, jestli za pučem stojí Fetullah Güllen, jak tvrdí Erdogan. Za pár týdnů to zjistíme. Pokud jde o tresty smrti pro pučisty, myslím, že k nim nedojde. Možná jen u generálů,“ dodává finančník.

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.