Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Turecká armáda provedla v posledních desetiletích tři převraty

  0:04aktualizováno  0:04
Turecko zažilo v posledních desetiletích už tři vojenské převraty. Mocná turecká armáda, druhá největší po USA v rámci zemí NATO, byla dlouho rozhodující silou v zemi a označovala se za garanta sekulární podoby Turecka, jehož režim je zcela světský, ale kde žije 99 procent muslimů. Od nástupu k moci proislámského premiéra Recepa Tayyipa Erdogana v roce 2003 se vliv armády postupně snižuje.

Jeden z tureckých vojáků na stráži poblíž náměstí Taksim v Istanbulu (15. července 2016) | foto: Reuters

Turecká armáda (TAF) pokládá samu sebe za strážce ideologie zakladatele moderního Turecka Mustafy Kemala Atatürka, což je oficiální státní ideologie, zvláště v zachování laického charakteru republiky. Po vyhlášení Turecké republiky v roce 1923 zakázal první prezident Atatürk politické aktivity vojenských důstojníků v aktivní službě zákonem z roku 1930.

Po vojenském převratu v roce 1960 však Výbor národní jednoty vydal nový zákon o tureckých ozbrojených silách, který legitimizoval jejich zásahy do politiky. V pozdějších převratech a pokusech o převrat byly části tohoto zákona používány k ospravedlnění politických aktivit armády.

Vliv armády

TAF si stále uchovává významný vliv na rozhodování v otázkách souvisejících s tureckou národní bezpečností prostřednictvím Národní bezpečnostní rady, jejímž členem je prezident, náčelník generálního štábu ozbrojených sil a rada ministrů, byť se tento vliv v posledních desetiletích snižuje.

Fotogalerie

Armáda v minulosti několikrát výrazně zasáhla do politiky a převzala moc. Provedla tři převraty - 27. května 1960, 12. března 1971 a 12. září 1980. Po převratu v roce 1960 armáda popravila prvního demokraticky zvoleného prezidenta Adnana Menderese.

V roce 1997 armáda přispěla svým tlakem k odstoupení premiéra Neçmettina Erbakana kvůli jeho údajné snaze posílit roli islámu v Turecku. V roce 2012 armáda iniciovala vyšetřování Erbakanova svržení a nechala zatknout a obvinit ze spiknutí šest tehdejších generálů.

Na jaře roku 2007 armáda podpořila masové demonstrace a bojkot ze strany opozice proti zvolení Abdullaha Güla prezidentem kvůli jeho islamistické minulosti. Při opakované volbě v srpnu Gül uspěl v parlamentu až ve třetím kole, v němž už nemusel získat dvoutřetinovou, ale jen nadpoloviční podporu zákonodárců.

V říjnu 2008 v Turecku začal soud s údajnou ultranacionalistickou sítí nazývanou Ergenekon, když v červnu 2007 policie v Istanbulu objevila sklad zbraní a výbušnin. V únoru 2010 bylo 40 důstojníků zatčeno a formálně obviněno z pokusu o svržení Erdoganovy vlády. Letos v dubnu turecký nejvyšší odvolací soud zrušil tři roky starý verdikt soudu nižší instance, který poslal na doživotí za mříže bývalého náčelníka generálního štábu armády Ilkera Basbuga a mnoho dalších lidí.

Erdoganova vláda, která má kořeny v politickém islámu, se střetává s laickými kruhy, především s armádou a soudci, v otázce, jakou roli má hrát islám v Turecku.

V září 2012 bylo v Turecku odsouzeno více než 300 armádních důstojníků za spiknutí, jehož cílem podle obžaloby bylo v roce 2003 svrhnout proislámskou vládu v Turecku. Podobné procesy tu stále probíhají.

Turecké obyvatelstvo překvapivě vojenské převraty zcela neodmítá - mnozí Turci vítají svržení vlád, které pokládají za neústavní.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.