Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Politiků je moc, bědují Babiš a Zeman. Data je však usvědčují z omylu

  10:20aktualizováno  10:20
Senát je zbytečná instituce, zákonodárců je v Česku příliš a jejich počet by se měl zásadně zredukovat. Taková populistická slova čas od času zaznívají z úst některých politiků, v poslední době zejména od šéfa hnutí ANO Andreje Babiše či prezidenta Miloše Zemana. Jenže při pohledu do evropských statistik se ukazuje, že Česko se svými dvěma sty poslanci a 81 senátory v přepočtu na obyvatele nijak nevybočuje.
(Ilustrační fotografie)

(Ilustrační fotografie) | foto: Dalibor Puchta

Debaty o nadbytečnosti senátorů rozpoutal Andrej Babiš loni poté, co jeho hnutí pohořelo v senátních volbách. „Kdybychom ho (Senát) neměli, tak ušetříme 600 milionů a myslím, že by se nic moc nestalo,“ řekl tehdy v rozhovoru pro iDNES.cz (více čtěte zde). Ve své nové knize, která vyšla v červnu, ještě přisadil: zbytečné jsou podle něho i krajské samosprávy a počet poslanců by se měl zredukovat z dvou set na 101 (více zde).

Babišovi v kritice dolní komory přitakal i prezident Miloš Zeman, který je v jejím zpochybňování konzistentní již řadu let. Podobně se v minulosti vyjadřovali také například poslanci Tomio Okamura či Jaroslav Foldyna.

Argument, že je politická reprezentace v Česku příliš početná, se ovšem nezakládá na pravdě. Ověřit to lze jednoduchými počty. „Návrh Andreje Babiše na 101 zákonodárců by z nás udělal nejextrémnější zemi Evropy z hlediska vztahu velikosti populace a počtem jejich reprezentantů v Parlamentu,“ říká sociolog Daniel Prokop, který porovnal počet zákonodárců a odmocninu populace v jednotlivých zemích (viz graf).

graf, počet politiků na obyvatele

Z grafu vyplývá, že „hodně“ zákonodárců má Itálie a Francie. Vzhledem ke své velikosti by měly podle Prokopa mít kolem 600 až 700 zákonodárců, obě země jich však mají přes devět set.

Počty zákonodárců v grafu

Sociolog Daniel Prokop upozorňuje, že poměr mezi počtem zákonodárců a obyvatel země není lineární. (např. Německo by tak muselo mít 150krát tolik poslanců než Lucembursko).

Řada teorií tak podle něj pracuje s porovnáváním počtu zákonodárců a odmocniny populace. „Takže země, která je 100x větší, by měla mít zhruba 10x tolik zákonodárců. Samozřejmě to je jen přibližná idea, protože záleží na volebním systému země, jaké pravomoci mají regionální vlády apod.,“ vysvětluje Prokop.

Právě francouzský prezident Emmanuel Macron minulý týden ohlásil plánovanou reformu ústavních institucí, při níž by se měl počet poslanců snížit o třetinu (více čtěte zde). Francouzské Národní shromáždění má v současnosti 577 poslanců. V horní komoře zasedá 348 senátorů. Po Macronově „redukci“ by se Francie v počtu politiků ocitla přibližně na křivce grafu.

Nadprůměrný počet politiků má též Rumunsko (572 zákonodárců na necelých 20 milionů obyvatel) a maličké San Marino s 60 poslanci - standard v takto malých zemích je 25 až 35 zákonodárců. Naopak velmi málo zastupitelů má Bosna a Hercegovina, kde je 57 zákonodárců na více než 3,5 milionu obyvatel.

„V Česku počet zákonodárců přesně odpovídá velikosti populace,“ podotýká Prokop. S dvěma sty poslanci a 81 senátory má Česko celkem 281 zákonodárců. V případě přijetí změn, o kterých hovoří Babiš, by jejich počet klesl na 101 a Česko by se tak přiblížilo na úroveň zmíněné Bosny a Hercegoviny.

Politolog: Menší počet zákonodárců lze snáz manipulovat

S Prokopem souhlasí politolog z Fakulty sociálních věd UK Josef Mlejnek. „Určitě se nedá říct, že bychom měli extrémní počet poslanců, politiků. Snížení počtu poslanců by nemuselo znamenat žádnou katastrofu, ale v evropském kontextu bychom měli velmi malý parlament. Ukazuje se, že lepší je mít zákonodárný sbor početnější. Ostatně 101 lidí lze snáz nějakým způsobem zpracovat, zlobbovat,“ domnívá se Mlejnek.

Zároveň však připouští, že koncept krajů se úplně nepovedl. „Jsou příliš malé a příliš velké zároveň. Příliš malé jsou pro potřeby Evropské unie i na to, aby v nich vznikla nějaká krajská politická scéna,“ říká politolog. Z průzkumů veřejného mínění dlouhodobě vyplývá, že asi polovina obyvatel nezná svého hejtmana a v krajských volbách se rozhoduje podle celostátních preferencí.

Babišovy návrhy na redukci počtu politiků však podle Mlejnka nemají šanci projít, ani kdyby hnutí ANO v nadcházejících sněmovních volbách drtivě zvítězilo. „Potenciálně nebezpečné tyto nápady jsou. Kdyby se všechny najednou zrealizovaly, znamenalo by to velké oslabení samosprávy a přechod k nějakému technokratickému řízení. Ale ke změně ústavy jsou potřeba tři pětiny hlasů v obou komorách. Ty hnutí ANO určitě mít nebude. Babiš tedy nemá možnost to prosadit,“ podotýká politolog.

Návrh tak podle něho slouží především jako vděčné téma ve volební kampani. „Andrej Babiš dlouhodobě staví na tom, že politickou třídu portrétuje jako příživníky a neschopné lidi. Do kontrastu staví sebe jako člověka, který v podnikání a řízení firmy dosahuje efektivity. A značná část obyvatelstva na to slyší,“ dodává.





 




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Aktuálně zateplovaný dům v Okružní ulici ve Žďáře nad Sázavou o labutě nepřišel.
Labutě na domě v sídlišti Stalingrad zůstanou, jinde je skryl polystyren

Nejstarší sídliště ve Žďáře nad Sázavou, kterému i přes pokusy o přejmenování nikdo neřekne jinak než Stalingrad, v minulosti kvůli zateplování přišlo o kus...  celý článek

Vyhlášený havlíčkobrodský klub Vagon musel před dvanácti lety ustoupit nově...
Ve Vagonu začala sláva mnoha kapel. Dnes na místě klubu jezdí autobusy

Před dvanácti lety musel ustoupit novému autobusovému nádraží kultovní havlíčkobrodský klub Vagon. Zlatou éru zažil v letech 1999 až 2005. Začínala tam celá...  celý článek

Advokát Zdeněk Altner
ČSSD nabídla Altnerovým dědicům 180 milionů jako mimosoudní vyrovnání

ČSSD nabídla dědicům zesnulého právníka Zdeňka Altnera 180 milionů korun. Strana se tak chce mimosoudně vyrovnat před tím, než o pohledávce rozhodne Nejvyšší...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.