Prezident Miloš Zeman

Prezident Miloš Zeman | foto: Vít Šimánek, ČTK

Termín voleb určí Zeman, lhůtu ústava prezidentovi nestanovuje

  • 366
Pokud Sněmovna 20. srpna odhlasuje své rozpuštění, bude další vývoj opět záviset na rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana. Právě hlava státu totiž určí, kdy se rozpustí Poslanecká sněmovna a kdy přesně budou předčasné volby.

Ústava prezidenta nesvazuje žádnými lhůtami, během nichž by měl rozpuštění dolní komory parlamentu stvrdit. I když by to podle nepsaných pravidel měl učinit bez zbytečného odkladu, nic ho k tomu nenutí. Zcela sám může určit, kdy půjdou lidé volit. Má k tomu dobrý důvod: v parlamentu je třeba nejprve hladce schválit doprovodné normy k občanskému zákoníku.

Hradní kancléř Vratislav Mynář (SPOZ) připustil, že by prezident mohl s rozpuštěním Sněmovny za určitých okolností otálet. Zejména právě kvůli nutnosti schválit některé důležité zákony.

Mají být volby co nejdříve?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 úterý 13. srpna 2013. Anketa je uzavřena.

Ano
Ano 7531
Ne
Ne 1295

Balíček se zhruba 70 navazujícími normami teprve ve čtvrtek prošel Sněmovnou a čeká na projednání v Senátu a na prezidentův podpis. Tyto normy jsou zcela nezbytné k tomu, aby nový občanský zákoník mohl od příštího roku vstoupit v účinnost. V případě, že by senátoři našli v zákonech nějakou chybu, po rozpuštění Sněmovny už by neměli komu normy vrátit.

"Je samozřejmě na zvážení určitý odklad rozpuštění Sněmovny v souvislosti s možnými problémy při schvalování těchto zákonů. Nechceme postavit občany kvůli možnému nepřijetí doprovodných norem k občanskému zákoníku jako nahaté do kopřiv," uvedl Mynář s tím, že prezident jinak předčasné volby dlouhodobě podporuje a kromě možných legislativních problémů nemá jiný důvod je oddalovat.

Pozdější termín voleb by mohl pomoci zejména ODS, ale také samotné straně Zemanovců, která zatím v průzkumech příliš neboduje.

Relativní volnost při rozpouštění Sněmovny přiznává prezidentovi i děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch. "Ze strany prezidenta není nezbytné provést rozpuštění k nějakému datu. Po dohodě s předsedou Sněmovny a Senátem může zákonodárný sbor rozpustit třeba za 14 dní nebo až za tři týdny poté, kdy se na tom usnese Sněmovna," řekl Gerloch. Podle jeho názoru by se dalo prezidentovi těžko vyčítat, kdyby to neprovedl okamžitě.
"I přesto, že tam není žádná lhůta, a měl by to tedy za běžných okolností provést bez odkladu, tady by ten odklad vzhledem k některým dosud nepřijatým zákonům mohl být na místě," dodal děkan.

Miloš Zeman však naznačil, že rozhodnutí o předčasných volbách pravděpodobně nebude odkládat. Řekl to v sobotu při setkání s bývalým prezidentem Václavem Klausem na Sněžce (více čtěte zde).

O rozpuštění Sněmovny budou poslanci hlasovat v úterý 20. srpna. Pokud se rozpustí, dostává se ke slovu prezident Zeman, který to musí stvrdit. Do 60 dnů poté se musí konat volby.

Poslanci se rozhodli termín rozpuštění Sněmovny přesunout o několik dní z původně plánovaného pátku 16. srpna (více čtěte zde). Hrozilo totiž, že by v pátek odpoledne nedali sociální demokraté, komunisté a TOP 09 dohromady potřebných 120 hlasů. "Někteří naši poslanci plánují na tu dobu lékařský zákrok, jiní se omluvili z rodinných důvodů. Také se nemůžeme spolehnout na Věci veřejné," zdůvodnil předseda klubu TOP 09 a Starostové Petr Gazdík.

A skutečně, ne všichni poslanci Věcí veřejných, strany, která proklamuje velký zájem na předčasných volbách, je nyní chtějí. "Uvidíme, jak to bude vypadat," váhá s podporou voleb poslanec VV Otto Chaloupka.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video