Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rusnok podá demisi až v úterý, Sněmovna se rozpustí o týden později

  10:36aktualizováno  10:36
Poslanecká sněmovna se rozpustí až o čtyři dny později, než dosud politici předpokládali. Strany, které navrhly schůzi k rozpuštění Sněmovny, se bojí, že by hlasování mohla ovlivnit malá účast poslanců těsně před víkendem. Místo v pátek odpoledne se bude hlasovat v úterý. Premiér Rusnok předá Zemanovi svoji demisi v úterý.
Poslanci budou o rozpuštění Sněmovny jednat v úterý, v pátek odpoledne nemají všichni čas. Ilustrační foto.

Poslanci budou o rozpuštění Sněmovny jednat v úterý, v pátek odpoledne nemají všichni čas. Ilustrační foto. | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Původně premiér oznámil, že demisi podá ve čtvrtek nebo v pátek. 

Podle Rusnoka se bude vláda v demisi soustředit především na zajištění základního chodu země a hladkého provozu veřejné správy. Legislativní činnost ale zcela nezastaví. "Sněmovna zatím není rozpuštěna, čili my nemůžeme zastavit svoji práci a tvářit se, že nebudeme nic dělat ve smyslu legislativních návrhů, které jsou nutné," uvedl ministerský předseda s tím, že prioritní je například norma o státních úřednicích.

V normotvorbě by mohl kabinet podle Rusnoka pokračovat za určitých okolností i v době, kdy bude rozpuštěna Sněmovna. Když to bude nezbytně nutné, předloží prý vláda Senátu návrhy zákonných opatření.

Také poslanci budou o svém rozpuštění hlasovat o čtyři dny později, než původně navrhovali. "Dohodli jsme se, že v pátek 16. srpna, na kdy byla svolána mimořádná schůze k rozpuštění Sněmovny, ten bod jen zahájíme, ale samotné hlasování o rozpuštění bude až v úterý 20. srpna," řekl iDNES.cz šéf poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů Petr Gazdík. Na odkladu hlasování se podle něj dohodly strany, které o svolání mimořádné schůze požádaly, tedy TOP 09, ČSSD a komunisté.

Proti přerušení schůze a odložení hlasování není ani představitelka LIDEM Dagmar Navrátilová, která také hlasovala proti Rusnokově vládě. Podle informací Gazdíka s hlasováním v úterý nemají problém ani v ODS.

Ústava o rozpuštění

Článek 17
(2) Byla-li Poslanecká sněmovna rozpuštěna, konají se volby do šedesáti dnů po jejím rozpuštění

Článek 35
(2) Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců.
(3) Poslaneckou sněmovnu nelze rozpustit tři měsíce před skončením jejího volebního období.

Zdroj: Ústava ČR

A jaký je důvod tohoto rozhodnutí? Podle Gazdíka nechtějí strany, které usilují o předčasné volby, ohrozit výsledek hlasování případnou nižší účastí poslanců ve Sněmovně v pátek odpoledne, těsně před víkendem.

"My jsme byli připraveni hlasovat už v pátek, měli jsme zajištěno, že všichni naši poslanci se toho zúčastní," řekl iDNES.cz šéf poslaneckého klubu sociálních demokratů Jeroným Tejc. "Ale dostali jsme avízo od jiných stran, že by mohl být problém s plnou účastí poslanců, takže co nám zbývá? Musíme být připraveni," dodal Tejc. 

O svolání mimořádné schůze požádali sociální demokraté, TOP 09 a komunisté. Přidali se k nim i poslanci Věcí veřejných, zatímco ODS se k tomu nepřipojila.

Poté, co se Sněmovna rozpustí, se podle ústavy mají konat volby do 60 dnů. V případě, že se rozpustí v úterý 20. srpna, připadá konec této lhůty na sobotu 19. října. Přesné datum voleb určí prezident.

V ústavě není přesně vymezeno, zda lhůta 60 dnů začíná běžet od data, kdy poslanci hlasovali, nebo od data, kdy rozpuštění Sněmovny podepíše prezident. Navíc prezidentovi nestanoví žádnou lhůtu, do kdy má usnesení o rozpuštění podepsat.

Předčasné volby by podle ministerstva financí přišly zhruba na miliardu korun, letošní rozpočet s nimi přitom nepočítal. Organizační zajištění posledních voleb do Sněmovny stálo 463 milionů korun a dalších 502 milionů bylo vyplaceno úspěšným stranám, které získaly více než 1,5 procenta voličských hlasů. Další miliony korun by ze státní pokladny odčerpalo odchodné poslancům, kteří by ve Sněmovně skončili.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.