Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Írán těží z nestability Blízkého východu. Svůj vliv šíří nejen v Jemenu

  18:26aktualizováno  18:26
Moc Íránu na Blízkém východě roste, přestože jeho ekonomiku dusí sankce. Šíitská teokracie pomáhá povstalcům v Jemenu, irácké vládě v boji proti Islámskému státu, podporuje režim syrského autoritářského prezidenta Bašára Asada a libanonský Hizballáh.

Íránské revoluční gardy testují během desetidenních manévrů raketu krátkého doletu Zelzal. Snímek vydala polostátní agentura Mehr (28. června 2011) | foto: AP

Teherán své ambice šíření vlivu za hranicemi neskrývá. Stal se klíčovým hráčem konfliktů v sousedních státech. Přestože oficiálně íránští představitelé popírají, že by šíitští povstalci v Jemenu, takzvaní Hútíovci, získali zbraně, výcvik, ropu i finance od nich, v soukromí se tím chlubí, píše týdeník The Economist.

Západ i arabská koalice, která letecky útočí v Jemenu, věří, že za postupem Hútíovců stojí právě Írán. „Zásoby očividně přicházejí z Íránu. Každý týden tam přistává několik letadel,“ citovalo BBC amerického ministra zahraničí Johna Kerryho.

Revoluční gardy u mauzolea ajatolláha Chomejního

Revoluční gardy u mauzolea ajatolláha Chomejního

Hútíovci jsou stejně jako Íránci vyznavači šíitského směru islámu. S centrální vládou bojovali i v minulosti, ale až na podzim loňského roku vstoupili do hlavního města Sanaa a letos začali postupovat na jih Jemenu. Na konci března začala Saúdská Arábie se spojenci letecky útočit na povstalce (více o Jemenu čtěte zde).

Letectvo Saúdské Arábie bombarduje jemenské cíle:

Ve čtvrtek íránský prezident Hasan Rúhání vyzval k ukončení náletů a řekl, že státy regionu by měly spolupracovat na ukončení krize. „Velký národ jako Jemen nepodlehne bombardování. Přemýšlejme o konci války. Přemýšlejme o příměří. Přimějme Jemence, aby usedli k jednacímu stolu a rozhodli o své budoucnosti.“

Růst teroristické organizace Islámský stát ve svém důsledku napomohl Íránu, který mohl přispěchat na pomoc irácké vládě. Využil volného prostoru, který v zemi zůstal, když se stáhli Američané.

Bez Íránců by padl Bagdád do rukou islamistů

Ubránit Bagdád před islamisty se podařilo i díky taktice íránského generála Kásema Sulajmáního (o něm více zde). Šéf jednotek Quds vedl i další důležité bitvy proti Islámskému státu a mnozí ho označují za „Supermana“.

Kásem Sulajmání při modlitbě

Kásem Sulajmání při modlitbě

Naposledy Sulajmání vedl své vojáky v bitvě o Tikrít, rodiště diktátora Saddáma Husajna, který od loňského léta ovládali islamisté (více zde). Téměř dvě třetiny bojovníků osvobozující město je loajálních íránskému velení. Americký ministr obrany Ashton Carter uvedl, že se obává sektářského násilí v oblasti. Milicionáři by se mohli mstít na sunnitském obyvatelstvu.

Zrušení sankcí?

Po kolotoči jednání mezi skupinou mocností zvané P5+1 (Velká Británie, USA, Francie, Rusko, Čína a Německo) s Íránem byly 2. dubna dohodnuty předběžné podmínky o íránském jaderném programu.

Dohoda má vzniknout do konce června. Počítá se v ní s až desetiletým omezením obohacování uranu, přestavbou těžkovodního reaktoru v Aráku, rozšířením inspekcí a přebudováním pracoviště ve Fordo, kde se dosud obohacoval uran, jen k výzkumným a vědeckým účelům.

Írán žádá okamžité zrušení sankcí, jinak smlouvu nepodepíše. Svět počítá s jejich postupným rušením.

„Zapojení Íránců v boji proti Islámskému státu ukazuje proměnu íránské společnosti z radikální islámské teokracie na vojenskou diktaturu,“ myslí si původem Íránec Ali Alfoneh z think-tanku Nadace na obranu demokracie.

V řadě iráckých měst bojuje po boku šíitských milicí až 30 tisíc íránských vojáků a v zemi působí další poradci. Írán poskytl svému sousedu i sedm stíhaček typu SU-25.„Je to organizace (jednotky Quds, pozn. red.), která šíří sektářský teror v Iráku. A nyní ji irácká vláda požádala, aby jí pomohla s osvobozením Tikrítu. Jinými slovy máme zde jednu teroristickou organizaci, která pomáhá irácké vládě zbavit se jiné teroristické organizace,“ řekl Alfoneh Fox News.

Podobně jako Irák i syrská vláda čím dál víc spadá pod vliv perské moci. „Zatímco Háfiz Asad, otec současného prezidenta, si držel Írán na délku paže, jeho syn prodal Sýrii Íráncům,“ tvrdí zběhlý generál syrské armády.

Bašár Asad se spoléhá na finance, poradce a výcvik od Teheránu. V Sýrii je přesto nižší počet Íránců než v Iráku, přibližně deset tisíc. Podle syrského ministerstva financí a ekonomiky do země přiteklo odhadem v přepočtu 380 miliard korun.

Nepřítel židovského státu je již za dveřmi

Izrael tvrdí, že syrská armáda je boji již značně vyčerpaná, a proto jih země nechává na starosti Íránu a jeho spojencům. Podle mluvčího umírněných syrských povstalců Isáma ar-Rajise za osmdesát procent útoků proti nim na Golanských výšinách a jejich okolí mohou milice podporované Íránem, včetně Hizballáhu a šíitských bojovníků z Jemenu, Iráku, Íránu a Afghánistánu.

Většího vlivu Íránu se tak čím dál více obává i židovský stát. Jeho vojáci podnikli v lednu přeshraniční útok na Golanských výšinách. Nejen, že tam zabili šest bojovníků Hizballáhu, který tvrdil, že v místě vůbec neoperuje, ale také více překvapivě i Muhammada Alího Alláhdadího, íránského generála (více zde).

Revoluční gardy a Quds

Revoluční gardy fungují v Íránu od roku 1979 a stojí zcela mimo armádu. Založil je ajatolláh Chomejní, aby upevnil svou moc nad zemí. Slouží v nich asi 125 tisíc mužů, spadá pod ně i letectvo a námořnictvo s ponorkami a vznášedly. Revoluční gardy dohlížejí zejména na vnitřní bezpečnost státu, spadá pod ně však třeba i výroba raket.

Jednotky Quds jsou tajnou složkou Íránských revolučních gard odpovědnou za operace v zahraničí, včetně sbírání zpravodajských materiálů, podpory převratů, výcviků zahraničních povstaleckých sil a atentátů. Odhaduje se, že jednotky mají asi 15 tisíc vojáků a operativců. Jednotky Quds jsou přímo odpovědné nejvyššímu vůdci Íránu, ajatolláhovi Chameneímu.

„Írán bude tak blízko Izraelcům, že už nebude potřebovat střely dlouhého doletu, aby je zasáhl,“ řekl The Times Abú Alí, bojovník Hizballáhu.

Libanonská organizace díky íránské podpoře získává vyspělé bojové technologie, kterými mimo jiné bojuje i proti libanonské vládě.

Špinavá taktika vytvářející chaos

Posilujícího Íránu se obávají i Spojené státy, přestože kritici prezidenta Baracka Obamy tvrdí, že je slepý k rostoucímu vlivu Íránu.

Ministr zahraničí John Kerry uvedl, že USA podpoří jakýkoliv stát na Blízkém východě, který se bude cítit ohrožen Íránem a nebude „stát bokem“, když Írán destabilizuje region.

Zahraniční jednotky Íránských revolučních gard, takzvané Quds, jsou podle britského The Economist proslulé šířením nestability v oblasti. Mezi jejich taktiku patří i vraždy a bombové útoky, dodávky zbraní a výcvik milicí, které hájí jejich zájmy.

Íránské revoluční gardy testují raketu Šabáb1.

Íránské revoluční gardy testují raketu Šabáb1.

„Íránci jsou odborníci na získání výhody v chaosu,“ tvrdí Šimon Šapira z izraelského think-tanku Jeruzalémského centra pro veřejné záležitosti.

Írán vojensky posiluje, přestože v posledních dvou fiskálních letech se jeho ekonomika propadla o 8,6 procent, píše al-Džazíra. Kvůli sankcím Írán vyváží méně ropy (více zde) a podle ministra pro ropný průmysl měsíčně země přichází v přepočtu o více než 200 miliard korun. Íránský rozpočet na letošní rok je však o šest procent vyšší. Přes 250 miliard korun jde na obranu a přes 150 miliard je rozpočet revolučních gard. 



Témata: Islámský stát




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.