Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

PŘEHLEDNĚ: Kde je Jemen, proč se tam válčí a proč nás to má zajímat

  20:07aktualizováno  20:07
Jemenská města bombardují letouny arabské koalice a na hranicích se už šikuje saúdskoarabská armáda. Proč se v nejchudší arabské zemi válčí? A jaké to může mít důsledky pro svět? Server iDNES.cz přináší odpovědi na základní otázky kolem jemenského konfliktu.

Jemenští šíité v Sanaa demonstrují proti náletům arabské koalice (2. dubna 2015) | foto: Reuters

1Kdy začal chaos v Jemenu?

Možná lepší otázka by zněla, jestli na jihu Arabského poloostrova byl vůbec někdy klid. Na území dnešního Jemenu existovaly ještě před pětadvaceti lety dva státy - na jihu Lidově demokratická republika Jemen a na severu Jemenská arabská republika. Obě země se opakovaně dostávaly do konfliktu kvůli vzájemným hranicím, v květnu 1990 se ale spojily a vznikl současný Jemen.

Ne všichni Jemenci sjednocení přivítali s nadšením. Obzvláště obyvatelé jihu, kde se nachází většina surovinových zásob této nejchudší arabské země. Zisky se ale od sjednocení přerozdělují v hlavním městě Sanaa, z čeho profitují především kmeny napojené na centrální vládu.

Spory vyústily v roce 1994 v občanskou válku a jih dokonce v květnu téhož roku proklamoval nezávislost, ale mezinárodní společenství ji neuznalo. Prezident Alí Abdalláh Sálih, který byl od roku 1978 prezidentem Severního Jemenu a pak se postavil do čela sjednocené země, vyhlásil výjimečný stav a povstalce potlačil.

Na pokraj další občanské války se Jemen dostal v roce 2011 v průběhu arabského jara. Jemenci v ulicích ukázali svoji nespokojenost s nezaměstnaností, ekonomickými problémy, korupcí a žádali rezignaci Sáliha, který hodlal zavést dědičnost prezidentského úřadu. 

Sálih rezignaci více než půl roku odmítal, rezignoval až v listopadu 2011, kdy mu parlament přes protesty veřejnosti slíbil beztrestnost. Do čela země se posunul dosavadní viceprezident Abdar Rabbú Mansúr Hádí (více zde).

Současný chaos v zemi vypukl v září loňského roku, kdy Sanaa obsadili šíitští povstalci ze severu země (tzv. Hútíovci). Hádí na jejich nátlak odvolal vládu, povstalcům to však nestačilo a počátkem tohoto roku zaútočili na vládní budovy (více zde).

Hádí prchl do jihojemenského Adenu, po vypuknutí bojů v Adenu prezident i vládní představitelé našli azyl v Rijádu (více zde). Minulý týden začala na šíitské povstalce útočit letadla arabské koalice vedené Saúdskou Arábií.

Saúdská armáda útočí na cíle v Jemenu (2. dubna 2015):

2Kdo je kdo v konfliktu?

Hútíovci své jméno odvozují od Husajna Badra ad-Dína al-Hútíi. Ten vedl jejich povstání v roce 2004, kdy chtěl získat autonomii pro provincii Saada. Jemenská armáda al-Hútího zabila a jeho rodina pak vedla dalších pět povstání, než v roce 2010 podepsala s vládou příměří. Při bojích v Saadě své domovy opustily stovky tisíc lidí.

Vývoj v Jemenu

Hútíovci, jejichž organizace je někdy označována jako Ansár Alláh (Přívrženci Boha), jsou vyznavači větve šíitského islámu, takzvané zajdíji. V Jemenu zajdíjovci tvoří až třetinu obyvatel. Severnímu Jemenu vládli až do roku 1962.

V současné době je podporují vojáci věrní bývalému prezidentovi Sálihovi. Je však nepravděpodobné, že by se spolu tyto dvě skupiny dokázaly v době míru domluvit.

Na druhé straně stojí vojáci oddaní prezidentovi Hádímu, jehož věrní pocházejí především z Adenu a okolí.

Nesmíme zapomínat, že jemenská společnost je silně kmenová. Mezi oběma znepřátelenými stranami proto stojí celá řada kmenů, které v minulosti někdy vládu podporovaly, ale jindy zase ne. Ani v době relativní stability se nedalo říci, že centrální vláda v Saná ovládá celou zemi.

3Proč se svět obává chaosu v Jemenu?

Země ovládané chaosem se stávají živnou půdou terorismu. Stačí si vzpomenout na Somálsko či občanskou válkou zmítanou Sýrii. V Jemenu navíc působí organizace al-Káida na Arabském poloostrově (AQAP), kterou mnozí odborníci považují za nejnebezpečnější odnož teroristické sítě. Právě tito islamisté se v lednu přihlásili k útoku na francouzský satirický časopis Charlie Hebdo (více o AQAP zde).

Pokud v Jemenu naplno propukne občanská válka, může to ohrozit celosvětový trh s ropou. Jemen se nachází u průlivu Báb-al-Mandab, kterým proplouvají lodě do Rudého moře a dále do Suezkého průplavu. Denně se tudy přepraví necelé čtyři miliony barelů ropy. Ohrožena by tak celkově mohla být doprava v Suezu, kterým denně propluje padesát lodí (o významu Suezského průplavu se dočtete zde).

4Kdo podporuje uprchlého prezidenta a kdo Hútíovce?

Angažmá jednotlivých muslimských zemí v jemenském konfliktu se do jisté míry odvíjí od starého islámského schizmatu. Na straně uprchlého prezidenta Hádího stojí sunnitské státy, na straně Hútíovců šíitský režim v Íránu.

Saúdský velvyslanec v USA Ádil al-Džubajr oznámil, že do vzdušné operace proti Hútíovcům se zapojilo deset států, odmítl je však specifikovat. K akci se oficiálně hlásí Egypt, podle stanice al-Arabíja jsou v koalici zastoupeny Maroko, Jordánsko, Súdán, Kuvajt, Katar, Bahrajn a Spojené arabské emiráty. 

Desátý člen koalice zůstává otázkou, spekuluje se však o Pákistánu. Na tiskové konferenci spojenecké koalice se objevila i pákistánská vlajka, ozbrojené síly Islámábádu se však do akce oficiálně nezapojily. Pákistán je dlouhodobý spojenec saúdské monarchie a je tedy pravděpodobné, že akci podpoří. Spekuluje se i o turecké technické podpoře.

31.března 2015 v 22:05, příspěvek archivován: 03.dubna 2015 v 13:09

Why Did #Saudis Put Up Pakistani Flag in Press Conference for War Updates When We Haven't Joined Coalition? #Yemen pic.twitter.com/jDLiCfPLxv

Západní státy se do akce nezapojily, Washington však akci arabské koalice poskytuje logistickou a zpravodajskou podporu. Američané jemenskou vládu dlouhodobě podporovali v boji proti AQAP a v zemi měli základnu bezpilotních letadel, kterými podnikali údery na pozice teroristů. Po eskalaci násilí USA nejprve uzavřely své velvyslanectví v Sanaa (více zde), později stáhly i své elitní vojáky (více zde).

Šíitským povstalcům klíčovou podporu poskytuje Írán. Podporuje je nejen finančně, Hútíovci podle agentury Reuters získali výcvik a zbraně právě od íránské armády. V Jemenu údajně působí i íránští vojenští poradci. Teherán odmítá, že by do Jemenu vysílal zbraně či finance, o íránském zapojení v konfliktu jsou však přesvědčeny i západní státy a Saúdská Arábie.

5Jaké jsou možné scénáře?

Saúdská armáda se pravděpodobně připravuje na pozemní ofenzivu, v současné chvíli stojí na hranicích s Jemenem. Mluvčí armády uvedl, že pozemní ofenziva přijde, až nálety Hútíovce dostatečně oslabí. Analytici se obávají, že saúdskoarabská invaze by mohla Írán vyprovokovat k přímému vojenskému angažmá. Pak by jemenská válka mohla přerůst do konfliktu ohromných rozměrů.

Klíčovou je otázka, zda vojáci bývalého prezidenta Sáliha budou Hútíovce nadále podporovat. V opačném případě budou podle zasvěcených zdrojů šíitští povstalci rychle poraženi. Lze se však domnívat, že Hútíovci by se v budoucnu se Sálihem jen neradi dělili o moc.

Soudružnost Jemenu se zdá být ohrožena, ale to už byla i v minulosti. Podle týdeníku The Economist je možné, že se obě strany konfliktu v budoucnu dokážou dohodnout, nicméně předtím bude prolito mnoho krve. Jen za poslední týden v Jemenu zemřelo přes pět set lidí.

Mapa Jemenu

Mapa Jemenu



Témata: Jemen, Arabské jaro




Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.